20 C 323/2021-63 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrových smluv (uváděno oproti návrhu chronologicky) ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] sjednaných s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (coby věřitelem). Dle starší smlouvy se žalovaný po načerpání jistiny [částka] zavázal hradit 58 týdenních splátek po [částka], uhradil však pouze [částka] a žalobkyně se tak domáhá [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovanému úroku z prodlení a dále běžícím z jistiny od [datum] do zaplacení a [částka] na kapitalizovanému obchodním úroku a dále běžícím z jistiny v sazbě 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení Dle následné smlouvy se žalovaný po načerpání jistiny [částka] zavázal hradit 58 týdenních splátek po [částka], uhradil však pouze [částka] a žalobkyně se tak domáhá [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovanému úroku z prodlení a dále běžícím z jistiny od [datum] do zaplacení a [částka] na kapitalizovanému obchodním úroku a dále běžícím z jistiny v sazbě 23,72 % ročně od [datum] do zaplacení. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že právní předchůdce prověřil bonitu žalovaného tak, že od něj získal o osobních a majetkových poměrech dle zákaznické karty, prověřil žalovaným předložené doklady, a vycházeje ze zákonné i smluvní povinnosti žalovaného uvádět pravdivé skutečnosti, zápůjčku poskytl. K tomu předložila zákaznické karty. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soudu se však podařilo vypátrat jeho zaměstnavatele ([IČO]) a na zjištěné adrese faktického pobytu se podařilo doručení do vlastních rukou dne [datum]. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Soud po pobytu žalovaného pátral, ač k tomu nebyl povinen. Soudní exekutor by však již pobyt žalovaného zjišťoval povinně, a to na jeho náklady. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane pro úřední korespondenci dosažitelný. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již dopisem původní věřitelky ze dne [datum] (č. l. 26) žalobkyně prokázala, že na ni obě předmětné pohledávky za žalovaným přešly. Totéž pak prokazuje i dohoda č. l. 21 s výňatkem z přílohového seznamu postoupených pohledávek č. l. 25. 4. Zákaznickou kartou č. l. 28 ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný deklaroval, že je ženatý a bezdětný, má učňovské vzdělání, bydlí více než rok v nájmu na odlišné adrese, než je jeho trvalé bydliště, kromě manželky sdílí domácnost s další osobou, je od roku 2013 zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u EC+ [právnická osoba], jako laminář, s příjmem [částka] měsíčně a výdaji [částka] měsíčně (přičemž [částka] je na náklady bydlení, [částka] výdaje domácnosti a [částka] na ostatní/alimenty), což bylo doloženo výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a SIPO. V dotazníku v příslušné kolonce připustil jednu probíhající exekuci. Smlouvou ze dne [datum] na č. l. 33 žalobkyně prokázala, že žalovaný převzal jistinu [částka] a zavázal se ji vrátit navýšenou o [částka] a [částka] na pojistném v 58 rovnoměrných týdenních splátkách po [částka]. Úroková sazba je vyjádřena až ve smluvních podmínkách. Dále je doložen písemný souhlas č. l. 36 s účastí v programu pojištění schopnosti splácet MetLife, kde věřitelka figuruje jako pojistník. 5. Zákaznickou kartou č. l. 30 ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný deklaroval, že je ženatý a bezdětný, má učňovské vzdělání, bydlí více než rok v nájmu na odlišné adrese, než je jeho trvalé bydliště, sdílí domácnost s jednou další osobou (nikoliv ovšem manželkou, jako emailovou adresu nicméně uplatnil„ jarka.sixt@seznam“), je od roku 2013 zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u EC+ [právnická osoba], jako lešenář/laminář, s příjmem [částka] měsíčně a výdaji [částka] měsíčně (včetně splátky předchozí zápůjčky, přičemž [částka] je na náklady bydlení, [částka] výdaje domácnosti a na ostatní/alimenty není deklarováno ničeho), což bylo doloženo výplatními páskami a pracovní smlouvou. V dotazníku v příslušné kolonce připustil jednu probíhající exekuci. Smlouvou ze dne [datum] na č. l. 34 žalobkyně prokázala, že žalovaný převzal jistinu [částka] a zavázal se ji vrátit navýšenou o [částka] a [částka] na pojistném v 58 rovnoměrných týdenních splátkách po [částka]. Úroková sazba je vyjádřena i ve smlouvě. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 38) vypracování i zaslání (č. l. 40) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. na adresu trvalého bydliště žalovaného (nikoliv na sjednanou korespondenční adresu dle zákaznických karet). Dále je doložen písemný souhlas č. l. 37 s účastí v programu pojištění schopnosti splácet MetLife, kde věřitelka figuruje jako pojistník. 6. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 38) vypracování i zaslání (č. l. 40) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného s výhradou toho, že použil adresu trvalého bydliště, nikoliv (v případě obou závazků) sjednanou adresu pro doručování v [anonymizováno] ulici. Dle zprávy OSSZ Teplice ze dne [datum] je žalovaný od září 2020 zaměstnán u nového zaměstnavatele ([IČO]) a dle tohoto zaměstnavatele (č. l. 47) byla zjištěna adresa současného faktického pobytu. Z výpisu věcí žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 48) vyplynulo, že v letech 2001 až 2021 čelil (pod příjmeními [celé jméno žalovaného], [příjmení] a [příjmení]) zhruba 20 exekucím či výkonům rozhodnutí. Později zahájené exekuce však přirozeně nelze klást žalobkyni k tíži a lze je zohlednit nanejvýše u paričních lhůt. Soud proto nejprve ověřil současný stav exekucí dotazem do Centrální evidence exekucí (dále jen„ [příjmení]“). Dálkový přístup k datům Exekutorské komory ČR soudy zřízen nemají, neboť to EK ČR soudům technicky neumožňuje a soud tak nemá informaci o tehdejším stavu [příjmení], a ani sama EK ČR neuchovává záznamy o skončení exekucí po 6 měsících. Takto bylo zjištěno, že k [datum] žalovaný stále čelil pěti exekucím z let 2007, 2011, 2012, 2014 a dubna 2016 (a po sjednání obou zápůjček dalším pěti exekucím). Jednotlivé dotazování soudních exekutorů tak již bylo nadbytečné. Soud dále ověřil podobu výplatních pásek, které měly být původní věřitelce předloženy (al