120 C 4/2026-70 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 10. 2. 2026, zaplacení plnění z úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024 s původní jistinou 100 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet 48 měsíčními splátkami po 7 792 Kč (měl tedy za pouhé 4 roky celkem zaplatit o 274 016 Kč více, než získal). Žalovaný uhradil jen 46 752 Kč (prvních 6 splátek). Úvěr má tedy jednoznačně lichevní parametry a uvádění dalších podrobností je procesně nadbytečné. Domáhala se 119 925 Kč na jistině, 23 673,86 Kč na smluvní pokutě a úroků jak ve II. výroku shora. Tento věřitel zjevně jedná v přesvědčení beztrestnosti a navzdory ustálené judikatuře Nejvyššího soudu i nadále podává u soudu žaloby, v nichž požaduje lichevní úrok. Při zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr údajně lustrovala databáze , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Nicméně již zde soud konstatuje, že nelze smysluplně zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr, pokud je takovým úvěrem úvěr s lichevními parametry. Takové zkoumání může nanejvýš pomoci věřiteli posoudit, jak se poskytnutím takového úvěru zvýší riziko spáchání trestného činu lichvy. Nadto obsah NRKI zjevně ignoroval, pokud jej skutečně činil, neboť žalovaný již byl obětí průmyslově pojaté lichvy několika nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kteří vůči němu rozvinuli sériová lichevní schémata (, právnická osoba, ., AvaFin , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, , a , právnická osoba, .).2. Ve zjevné snaze maximalizovat zisk z právního zastoupení a minimalizovat šanci na odhalení skutečné situace spotřebitele podala pod sp. zn. , spisová značka, dne 17. 2. 2026 analogický návrh pro analogický nárok z úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 4. 2025 s původní jistinou 76 000 Kč. Z něj se domáhala zbývající části plnění jak ve výrocích I a II shora, když žalovaný na tento úvěr nic neuhradil. I zde má úvěr jednoznačně lichevní parametry (73,38 % ročně, RPSN 103,85 %, a úrok nesnížila jako už činila v předchozích řízeních, ani s ohledem na judikaturu ve věcech trestného činu lichvy) a uvádění dalších podrobností je procesně nadbytečné. I zde dovozovala nárok na plnění spojené s prodlením, o které přitom žalobkyně u svých klientů cíleně usiluje poskytováním úvěrů s lichevními parametry. I zde údajně lustrovala databáze SOLUS a NRKI.3. Soud toto řízení spojil ke společnému projednání a rozhodnutí usnesením č. l. 63.4. Pokud je v tomto rozsudku použit výraz „lichevní“ či „lichva“, pak je míněn přinejmenším ve smyslu občanskoprávním dle § 1796 o. z. Nicméně v tomto řízení lze bez dalšího konstatovat, že soud současně shledal všechny důvody k podání trestního oznámení vůči věřiteli.5. Senát 20C v prvé řadě konstatuje, že za chybné by považoval vydání platebního rozkazu. Vydání platebního rozkazu by soudce senátu 20C nemohl ovlivnit, neboť jde o gesci vyšší soudní úřednice v rozkazním řízení, která postupuje dle odlišných procesních kritérií (a některá lichevní schémata či účelově formulované návrhy právě s tím počítají). Senát 20C by však v této věci v žádném případě platební rozkaz bez provedení a doplnění dokazování nevydal, již s ohledem na předchozí řízení ohledně identických úvěrových produktů, trpících stále týmiž generickými důvody neplatnosti. Taková znalost soudu odpovídá § 121 o. s. ř. a není třeba ji (přinejmenším žalobkyni) dokazovat. V těchto dvou věcech k jeho vydání naštěstí nedošlo.6. Žalovaný se v řízení nevyjádřil, bylo mu doručeno na adrese trvalého bydliště fikcí, poté došlo k vhozu do označené domovní schránky. Soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Nemohl se tak ani od žalovaného ujistit, že předmětným úvěrům nepředcházely jiné (absolutně neplatné) úvěry (resp. iterace lichevního schématu), když ze soudem vyžádaného výpis registru NRKI žádné jiné úvěry mezi týmiž účastníky soud nezjistil. Jeho vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí.7. V praxi soudu jde bohužel o standardní situaci – kdy je spotřebitel pasivní. Dlužno dodat, že nebankovním věřitelům plně vyhovuje a nehoráznými způsoby úvěrování, upomínání a vymáhání ji zjevně u spotřebitelů podporují, neboť soudní přezkum jim přináší četné redukce nároků, které po spotřebitelích přesto mimosoudně vymáhají s vědomím, že spotřebitelé o jejich nezákonnosti nemají ani tušení. Ani procesní pasivitou se však spotřebitel nepřipravuje o ta spotřebitelská práva, která mu náleží vždy, pokud se jich (po kvalifikovaném poučení) sám výslovně nevzdá. Přítomnost spotřebitelů však mnohdy pomáhá odhalit i takové souvislosti, které měly zůstat soudu v rámci příslušných lichevních schémat věřitele skryty.8. V předchozí věci sp. zn. , spisová značka, obdobně jednajícího původního věřitele byla předložena nabídka uznání dluhu a dohody na splátkovém kalendáři od , právnická osoba, , dle které měl žalovaný zaplatit násobně více, než činila původní jistina. K tomu doložil další upomínky od téže agentury (6 kusů) se stupňujícími se požadavky. Dále se na vymáhání podílela , Anonymizováno, která zaslala dvě výzvy. Dále se na vymáhání podílela , IČO, ) se šesti výzvami, vrcholící informací „oznámení o zahájení inkasního řízení a upozornění na podezření z úmyslného maření povinnosti uhradit dluh“, „domníváme se, že došlo k trestnému činu úvěrového podvodu, kdy jste vědomě uvedl v omyl věřitele na základě výňatku ustanovení zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku“ a „pokud nezaplatíte dlužnou částku v níže uvedené lhůtě, může být proti vaší osobě zahájeno trestní řízení, ve kterém vám hrozí v případě odsouzení odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty“. Dále se na vymáhání podílela , právnická osoba, , dvěma výzvami. Dále se na vymáhání podílela , právnická osoba, , třemi výzvami. Na vymáhání lichevní pohledávky se dokonce podílel i advokát , jméno FO, dvěma výzvami, který se v jeden okamžik domáhal pro klienta částky obdobně lichevně navýšené, jako všechny předchozí výzvy. Ve všech obdobně koncipovaných řízeních žalobkyně a tohoto právního zástupce je třeba přezkoumávat, zda se nesnaží spotřebitele a soud zmást některým z používaných lichevních schémat (zde navázaným na nezkoumání úvěruschopnosti pro účel neposkytnutí úvěru, uvalením lichevní úrokové sazby a vysokých smluvních pokut pro předem kalkulované prodlení). Formy upomínání ostatně žalobkyně sama demaskovala v předchozím obdobném řízení sp. zn. , spisová značka, /, spisová značka, listinou č. l. 84, nicméně co bylo obsahem četných telefonátů a SMS zpráv soudu známo není (pomine-li soud požadování absolutně neplatného příslušenství pro rozpor se zákonem i hrubý rozpor s dobrými mravy). Z výpisu vyplývalo, že žalobkyně hledala žalovanou v místě bydliště i osobně (10. 1. 2019). Tento věřitel vykazuje neobvyklou sveřepost, když například nároky poté, co je zastavena exekuce, vedená na základě absolutně neplatných rozhodčích smluv, uplatňuje své nároky novým návrhem. Nebo po vyčerpání možností uplatnit nárok z úvěru, předkládá směnky, získané (údajně) při podpisu úvěrových smluv.9. Ostatně žalobkyně byla ze strany České národní banky již postižena sankcí 4 000 000 Kč dne 8. 12. 2023 (č. j. 2023/155575/650, sp. zn. Sp/2021/214/573) právě za neplnění povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“) již ohledně úvěrů z let 2019 až 2020. Soud se tak obává, že tak jako ostatní nebankovní věřitelé, má z těchto sankcí pouze legraci a považuje je za toliko symbolickou občasnou daň za lukrativní podnikání v přímém rozporu s právními normami, když odnětí licence k poskytování úvěrů je spíše raritní (soud jej zatím zaznamenal jen u , právnická osoba, , a , právnická osoba, , v insolvenci, kde na poskytování úvěrů obratem navázal vlastník pod hlavičkou jiné společnosti a např. společnost , právnická osoba, ., se na tuto eventualitu připravila předem přinejmenším založením , právnická osoba, , poskytující shodné úvěry).10. Zkoumáním toho, zda věřitel skutečně řádně splnil povinnost dle § 86 ZoSÚ se musí soud zabývat z úřední povinnosti (ve shodě s rozsudkem Soudního dvora EU pod zn. C-679/18), pouhé tvrzení se dlouhodobě ukazuje jako nedostatečný předpoklad (drtivá většina soudem projednávaných nebankovních úvěrů je poskytnuta navzdory zjevnému předlužení spotřebitelů). Rovněž případné zjištění, že došlo k aplikaci některého z četných lichevních schémat (resp. k jejich kombinaci), které již soud u daného (původního) věřitele již opakovaně odhalil (§ 121 o. s. ř.), je rovněž zjevně dostatečnou překážkou toho, aby soud rozhodl rozsudkem pro uznání či pro zmeškání, neboť závazkový vztah zde utrpěl a nadále trpí porušením kogentních ustanovení hmotného práva, a to nejen těch k ochraně spotřebitele. Senát 20C by však v této věci v žádném případě platební rozkaz, rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání či usnesení se schválením smíru bez provedení a doplnění dokazov