20 C 356/2025-77 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 24. 9. 2025, zaplacení plnění z úvěrové „revolvingové“ smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 12. 2024, dle níž žalovanému poskytla jistinu 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 28. 5. 2026 s navýšením mimo jiné o denní úrok 1,066 % (je procesně nadbytečné uvádět další údajně sjednaná plnění - poplatky za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ apod., neboť již sám úrok je v hrubém rozporu s dobrými mravy a je absolutně neplatným ujednáním). Úrok nicméně není uváděn v návrhu, zřejmě proto, aby soud navzdory lichevnímu charakteru nároku vydal právní zástupkyní požadovaný platební rozkaz. Žalobkyně se vyjádřila k povinnosti zkoumat úvěruschopnost, uvedla, že lustrovala i databázi NRKI (CNCB), o které se mylně (nebo úmyslně?) domnívá, že obsahuje BRKI (CBCB). Takový důkaz však nikdy nepředkládá. Úvěr nazývá revolvingovým, rámec měl činit „až“ 34 600 Kč. Domáhá se 5 000 Kč na jistině (podáním č. l. 74 vyloučila, že by žalovaný cokoliv uhradil a původně požadovaná částka 4 999,97 Kč je pouhým omylem), 99,5 Kč za vyplacení tranše, 14,40 Kč za SMS, 6 374,69 Kč na smluvním úroku (sic!) a 76,22 Kč na smluvní pokutě. Dále úroku z prodlení od 5. 4. 2025.2. Soudu je již z předchozích řízení známo, že skutečně zaplacené plnění od spotřebitele je ve skutečnosti řádově vyšší, proto v každé další věci tuto eventualitu ověřuje, neboť žalobkyně se zjevně snaží, aby se soudy na základě neúplných informací na této formě lichvy podílely. Například ve sp. zn. , spisová značka, soud odhalil podobné žalobní tvrzení, vyzval žalobkyni ke sdělení skutečné výši plateb a zjistil, že žalovaná osoba neuhradila pouze „9,84 Kč na jistině“, ale celkem 2 146,79 Kč, když zbývající plnění si žalobkyně započetla na (absolutně neplatné) úroky, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství. Žaloba tak deklarovala 218x nižší plnění od spotřebitele, než odpovídalo skutečnosti. Ve sp. zn. , spisová značka, soud odhalil podobné žalobní tvrzení, vyzval žalobkyni ke sdělení skutečné výši plateb a zjistil, že žalovaná osoba neuhradila pouze „1 046,22 Kč na jistině“, ale celkem 43 128,65 Kč, když zbývající plnění si žalobkyně započetla na (absolutně neplatné) úroky, úroky z prodlení a poplatek za vyplacení tranší úvěru. Žaloba tak deklarovala 41x nižší plnění od spotřebitele, než odpovídalo skutečnosti. V předchozí věci sp. zn. , spisová značka, tvrdila, že žalovanou osobou bylo uhrazeno „na jistinu“ 0,57 Kč, na výzvu však již nesdělila, kolik bylo uhrazeno ve skutečnosti a soud proto žalobu zamítnul celou. V této věci žalobkyně soud výslovně ujistila, že žalovaný ničeho neuhradil. S ohledem na to, že advokát nesmí záměrně poskytovat soudu nepravdivé informace, se soud s touto informací v tomto řízení spokojil.3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Právní zástupci žalobkyně (a obecně i , právnická osoba, .) se z jednání omlouvají. Soud proto jednání pro zjevnou nadbytečnost nenařizoval ani z jiného důvodu. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstala pasivní, bylo mu doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně. Takový postup senátu 20C totiž bohužel není v soudní praxi pravidlem – což ostatně důvodem, proč si stále tolik subjektů (a advokátů) dovolí uplatňovat před soudem takto právně i morálně nepřijatelné nároky.4. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, zejména sdělení všech plnění, přijatých od spotřebitele, bez ohledu na jejich právní posouzení věřitelem (které soud pravidelně shledává zastíracím ve smyslu § 555 o. z.). V posledních několika řízeních se již soud žádné odpovědi nedočkal. V tomto řízení byl tedy advokátem ujištěn, že k žádné úhradě nedošlo a jelikož žalovaný byl obeslán, soud neměl důvod k obvyklé míře opatrnosti.5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně předložila výpis posouzení úvěruschopnosti (č. l. 21), dle něhož bydlel žalovaný sám, jeho věřitelem zjištěný příjem činí 21 421 Kč, žalovaným uvedený příjem měl činit 25 500 Kč. Již zde je patrné, že celé zkoumání je pouze bezobsažným vyplněním údajů, které nejsou reálně vyhodnocovány, neboť se zcela jistě nelze spokojit s takovým rozporem údajů. Způsob, jakým věřitel takový příjem ověřuje, je více než bizarní, což se ukazuje ve více řízeních o nárocích této žalobkyně (pravděpodobně opět součtem příchozích plateb na účtu, který je tak uměle navyšován o jakékoliv příchozí platby) V návrhu uvádí kontrolu výplatních pásek, tvrzení však neprokazuje. Dále se vykazuje výdaji, které činí 3 700 Kč na bydlení a 6 000 Kč na ostatním, dle žalovaného. Údajně nehradí ničeho na splátky úvěrů. Jelikož soud nezná formulaci otázky, kterou spotřebitel vyplňuje, nelze ani dovodit, zda spotřebitel uvádí nepravdu, či pouze připouští, že úvěrové závazky má, ale nehradí na ně ničeho – což by v tomto případě mohlo odpovídat stavu NRKI žalovaného – který byl již masivně předlužen předchozími lichevními úvěry. Příjmy žalovaného byly v předchozím řízení byly údajně zjištěny z bankovního výpisu, předloženo však bylo jen jakési prohlášení věřitele č. l. 25 a 26. Dospět na základě těchto údajů k příjmu spotřebitele, je více než bizarní, u těchto věřitelů však obvyklé. V této věci je tedy např. mezi příjmy čerpání úvěru od nebankovního věřitele , právnická osoba, . Šlo totiž o seznam příjmových transakcí, který jen málokdy může vystihovat reálnou situaci. Službu má poskytovat společnost , Anonymizováno, , soud tedy ani nemá jak ověřit obsah výpisu. V této věci zřejmě došlo k témuž – je předloženo subjektivní vyjádření věřitele č. l. 25, že identifikoval na výpise z účtu příjmy 21 421 Kč. Na tomto místě soud opakuje, že tomuto věřiteli nemá soud nejmenší důvod bez důkazu věřit cokoliv podstatného pro výsledek řízení, neboť opakovaně ignoruje své zákonné povinnosti a dopouští se lichvy (přinejmenším ve smyslu občanskoprávním dle § 1796 o. z.). Dle výpisu např. srpnu 2024 bylo zjištěn 8 plateb v součtu 60 818 Kč, v září 2024 byly zjištěno 10 plateb v součtu 66 745 Kč, říjnu 3 platby v součtu 26 481 Kč. Pokud se jedná o příchozí platby na účet žalovaného (ani to není z přehledu zřejmé), pak účet zjevně slouží jiným způsobem, než k běžnému hospodaření osoby „s příjmem 21 421 Kč“. Stejně tak nelze k takové sumě dospět ani součtem toho, co soud považuje za mzdy od prosince 2023 do listopadu 2023 (kdy soud dospěl k aritmetickému průměru 24 183 Kč). Podklady od této žalobkyně jsou pro soud naprosto nevěrohodné a v podstatě nesrozumitelné.6. Soud zajistil i kombinovaný výpis z registru NRKI (CNCB) a BRKI (CBCB) žalovaného (od společnosti , právnická osoba, .). Tvrzení žalobkyně, že lustrovala CEE, ISIR, NRKI a BRKI nebylo ničím (objektivního charakteru) prokazováno a neodpovídá to ani její vlastní metodice – dle č. l. 35 p. v. (čl. 2.2 „Obecných principů posuzování a filosofie Společnosti“). Přitom jako obvykle výpis stačil k prokázání, že jsou tvrzení žalobkyně (sepsaná advokátkou) lživá a výsledek řízení byl již tímto důkazem determinován. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Takto soud opatřil aktuální výpis registr a zjistil, že žalovaný již byl dramaticky předlužen a dokonce v prodlení. Byl totiž obětí lichevního schématu společnosti , právnická osoba, , která rovněž řádně nezkoumá úvěruschopnost, poskytuje sériové úvěry, požaduje lichevní úrok, inkasuje v hotovosti od osob v exekučním inhibitoriu, vybírá „nulté“ splátky aj. Čerpal totiž úvěr nejméně 23. 7. 2023, dále 27. 10. 2023, dále 27. 3. 2024, se kterým byl v prosinci 2024 již 98 dní v prodlení, a dne 1. 6. 2024, se kterým byl v prosinci 2024 již 95 dní v prodlení. Stejně tak byl obětí lichevního úvěru od , právnická osoba, , ze dne 21. 9. 2024, se kterým byl v prosinci 2024 již 71 dní v prodlení. Vlastníkem žalobkyně je advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který zast