Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Teplicích 41 C 349/2025-80 – Náklady řízení

Okresní soud v Teplicích · 13. 7. 2026

náklady řízení · bezdůvodné obohacení · doručování · smlouva o úvěru · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

8
§ 2395
Občanský zákoník
§ 2991
Občanský zákoník
§ 142
Občanský soudní řád

Související právní otázky

3

O co šlo

o 55 250 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit částku 55.250 Kč, z toho na jistině 21.000 Kč, a dlužné částky poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 20.650 Kč, spolu s kapitalizovanou smluvní pokutou ve výši 10.500 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.440,56 Kč, sankčními poplatky ve výši 3.100 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 21.000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrokem 11,75 % ročně z částky 21.000 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení. Tento svůj nárok žalobkyně odvozuje od smlouvy o poskytnutí úvěru č. , hodnota, , s produktovým názvem , Anonymizováno, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne 8. 12. 2019. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 21.000 Kč. Žalobkyně uvedla, že na celkovou poskytnutou částku žalovaná neuhradila ničeho.2. Pohledávky byly původní věřitelkou (, právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, ) postoupeny žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, s účinností ke dni 1. 2. 2022. Oznámení o postoupení bylo žalované odesláno dne 10. 2. 2022.3. Podáním ze dne 5. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ve výši 1.440,56 Kč. Usnesením ze dne 20. 2. 2026, č. j. 41 C 349/2025-63 soud řízení co do úroku z prodlení ve výši 1.440,56 Kč částečně zastavil dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.4. Soud ve věci nařídil jednání na den 13. 7. 2026, ke kterému se řádně předvolaná žalovaná nedostavila, ačkoliv jí žaloba společně s předvoláním byly doručeny dne 18. 6. 2026 postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – , adresa, ) dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:6. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru č. , hodnota, a ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr a standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 12. 2019 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 21.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 20.650 Kč, vedle vrácení samotné jistiny, složený z úroku ve výši 10.500 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 10.150 Kč. Ve smlouvě je sjednán hotovostní převod peněz, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Spolu s tím žalovaná přistoupila do pojistného programu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, když zjišťovala, jak má zajištěno bydlení, jakého dosáhla vzdělání, její rodinný stav, účel užití prostředků získaných úvěrem, zdroj příjmů a jeho výši, další příjmy domácnosti, výdaje žalované, což si nechala osvědčit 2 výpisy z bankovního účtu žalované. Žalovaná žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost a její příjem je tvořen pouze ze rodičovského příspěvku v měsíční výši 7.600 Kč. Žalovaná dále uvedla, že další čisté měsíční příjmy domácnosti jsou ve výši 500 Kč.7. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena dne 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 10. 2. 2022.8. Výzvou odeslanou dne 11. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.9. Z dalších ve věci provedených důkazů soud nezjistil nic pro věc relevantního.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Nicméně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala dostatečně úvěruschopnost žalované. Vyžádala si sice informace o jejích příjmech a výdajích ale nijak si tyto nenechala osvědčit např. výpisem SIPO, fakturami za služby mobilních operátorů a podobně. Za situace, kdy příjem žalované je 7.600 Kč měsíčně a ostatní příjmy domácnosti jsou 500 Kč je zřejmé, že příjem žalované tvoří majoritní složku příjmu domácnosti a nelze se tak spokojit s jejím tvrzení, že veškeré její výdaje jsou ve výši 4.000 Kč, když žalovaná žije v domácnosti rodičů a má jedno dítě, v domácnosti tak žijí nejméně 3 osoby a je tedy na místě zabývat se výší výdajů, což žalobkyně neudělala. Smlouva je tak pro rozpor se zákonem neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Soud žalobě tak vyhověl pouze co do poskytnutého plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku.15. S ohledem na shora uvedené soud ve výroku II. rozsudku žalobě zčásti vyhověl co do částky 21.000 Kč, když žalovaného ničeho žalobkyni nevrátila do dne vyhlášení rozsudku. Výrokem I. ji ve zbývajícím rozsahu zamítl, protože všechny poplatky nárokované žalobkyní vychází z neplatné smlouvy. Na tomto místě soud uvádí, že soud nepřiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení, protože podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. V daném případě však zákonné povinnosti splněny nebyly, jak vyloženo shora.16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení v převážné části úspěšný, a tudíž by měl právo na náhradu svých nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, když zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní.