V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částkám vyplaceným žalovanému dle smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 538982 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na jím sdělený bankovní účet dne 21. 8. 2024 částku 3 000 Kč. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 539260 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na jím sdělený bankovní účet dne 19. 8. 2024 částku 12 000 Kč. Pohledávky za žalovaným vyplývající z uvedených úvěrových smluv byly postoupeny společnosti , právnická osoba, , IČO: , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, a z této následně na žalobkyni. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrových smluv, domáhá se žalobkyně v řízení úhrady částek odpovídajících výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného přijetím plnění z neplatných smluv. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud při projednání a rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, nereagovali; žalobkyni byla výzva doručena do datové schránky právního zástupce dne 3. 6. 2026, žalovanému spolu s žalobou do vlastních rukou dne 18. 6. 2026. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). S ohledem na splnění zákonných podmínek nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 31. 7. 2026.4. Skutkový stav věci byl v řízení zjištěn v rozsahu potřebném pro meritorní rozhodnutí z listinných důkazů, na jejichž základě soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.Ze smlouvy o úvěru č. 538982 ze dne 19. 8. 2024, předsmluvních informací a Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se společnost , právnická osoba, . zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně včetně sjednaného úroku za poskytnutí úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve lhůtě do 20. 9. 2024.Z potvrzení o transakci bylo zjištěno, že dne 21. 8. 2024 byla na bankovní účet žalovaného č.ú. , č. účtu, zaslána částka 3 000 Kč, platba je identifikována variabilním symbolem , var. symbol, a specifickým symbolem 538982.Ze smlouvy o úvěru č. 539260 ze dne 19. 8. 2024, předsmluvních informací a Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se společnost , právnická osoba, . zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně včetně sjednaného úroku za poskytnutí úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru ve lhůtě do 18. 9. 2024.Z potvrzení o transakci bylo zjištěno, že dne 19. 8. 2024 byla na bankovní účet žalovaného č.ú. , č. účtu, zaslána částka 12 000 Kč, platba je identifikována variabilním symbolem , var. symbol, a specifickým symbolem 539260.Ze smluv o postoupení pohledávky uzavřené mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, dne 20. 11. 2024 a , právnická osoba, a žalobkyní dne 20. 11. 2024 včetně dodatku a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že věřitelem pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru č. 538982 a č. 539260 se stala žalobkyně.Z předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním návrhu na zahájení řízení vyzván k úhradě dlužné částky.V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni resp. jejím právním předchůdkyním uhradil z titulu úvěrové smlouvy č. 538982 a úvěrové smlouvy č. 539260 jakoukoliv částku, soud tedy vychází z tvrzení žalobkyně, že na dluh vyplývající z uvedených úvěrových smluv nebylo žalovaným uhrazeno ničeho.V řízení dále nebylo žalobkyní tvrzeno ani prokazováno, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy; žalobkyně již v žalobě výslovně uvedla, že si je vědoma nedostatečného ověření úvěruschopnosti a proto se domáhá je úhrady částek poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému z titulu výše uvedených úvěrových smluv jako bezdůvodného obohacení.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.S ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, uplatnila žalobkyně v řízení pohledávku odpovídající výši bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného přijetím plnění z neplatné smlouvy. Žalobkyně tedy s ohledem na uvedené v řízení netvrdila ani neprokazovala rozhodné skutečnosti svědčící o splnění zákonné povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Soud tak z úřední povinnosti dovodil, že úvěrové smlouvy jsou neplatné pro nesplnění povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Plnění, které si strany z titulu takto neplatných smluv poskytly, je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.Žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. 538982 jako neplatného právního jednání částku 3 000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil resp. toto jako procesně pasivní v řízení ani netvrdil ani neprokazoval. Do výše nevrácené částky tak vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch resp. bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Žalobkyně dále poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy č. 539260 jako neplatného právního jednání částku 12 000 Kč, kterou žalovaný ani zčásti nevrátil resp. toto jako procesně pasivní v řízení ani netvrdil ani neprokazoval. Do výše nevrácené částky tak vznikl na straně žalovaného neoprávněný majetkový prospěch resp. bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Žalovaný poskytnuté částky doposud ani zčásti nevrátil, a to ani na základě předžalobní výzvy. Soud tak žalobě výrokem I. vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a vzhledem k tomu, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř., má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a DPH v zákonné sazbě 21% z odměny a režijních paušálů (základem daně je částka 1 500 Kč) ve výši 315 Kč. Celkem jsou tak náklady řízení představovány částkou 2 615 Kč, splatnou k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).8. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.