13 C 336/2015-930 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předmět žaloby, tvrzení žalobkyně:2. Žalobou došlou Krajskému soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně po žalovaném původně domáhala zaplacení částky 4 467 287 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené podle obchodního zákoníku, provedla pro žalovaného dílo a cenu díla v celkové výši 8 134 648 Kč vyúčtovala fakturami č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 49 143,50 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 1 090 290 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 2 582 748,50 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 2 027 837 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 320 435 Kč a č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 2 063 648 Kč. Žalovaný uhradil dne , datum, částku 49 143,50 Kč a dne , datum, částku 4 000 000 Kč, jiné úhrady neprovedl. Žalobkyně tyto platby započetla podle pravidel dle § 330 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. K doplacení tak dle žalobkyně zbývala částka 4 207 097 Kč s úrokem z prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně vyúčtovala také sjednanou smluvní pokutu za prodlení v sazbě 500 Kč za každý kalendářní den prodlení s úhradou jednotlivých faktur do , datum, v celkové výši 260 190 Kč.3. Konkrétně žalobkyně v žalobě uplatňovala následující nároky:a) částku 1 536 403,60 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (dluh z faktury č. , hodnota, do 90 % limitu ceny díla) a částku 286 610,40 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (dluh z faktury č. , hodnota, v rámci zbývajícího limitu 10 % ceny díla),b) částku 320 435 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (dlužná faktura č. , hodnota, ),c) částku 2 063 648 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (dlužná faktura č. , hodnota, ),d) smluvní pokutu 2 500 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, od , datum, do , datum, ),e) smluvní pokutu 58 500 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, od , datum, do , datum, ),f) smluvní pokutu 44 500 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, od , datum, do , datum, ),g) smluvní pokutu 59 190 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, , a to 50 Kč denně za prodlení s částkou 204 863 Kč od , datum, do , datum, , tj. 3 200 Kč, 380 Kč denně za prodlení s částkou 1 536 403,60 Kč od , datum, do , datum, , tj. 48 640 Kč, a 70 Kč denně za prodlení s částkou 286 610,40 Kč od , datum, do , datum, , tj. 7 350 Kč),h) smluvní pokutu 48 000 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, od , datum, do , datum, ),i) smluvní pokutu 47 500 Kč (za prodlení s fakturou č. , hodnota, od , datum, do , datum, ).4. Celkem tak žalobkyně v žalobě požadovala zaplatit částku 4 467 287 Kč (z toho jistina 4 207 097 Kč, smluvní pokuta 260 190 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 536 403,60 Kč od , datum, do zaplacení, z částky 286 610,40 Kč od , datum, do zaplacení, z částky 320 435 Kč od , datum, do zaplacení, z částky 2 063 648 Kč od , datum, do zaplacení.5. V dalších podáních žalobkyně doplnila, že v průběhu provádění díla obě strany zjistily, že pro zdárný výsledek prováděné rekonstrukce je nutné přednostně provést práce a dodávky nad sjednaný rozsah díla vymezený projektovou dokumentací, neboť tato byla co do výměry opravovaných střešních ploch zatížena chybou asi 300 m2. Strany proto společně vyčlenily práce a dodávky předvídané základní smlouvou, které se neprovedou, aby uvolněné finanční prostředky mohly být využity pro financování oněch nezbytných prací a dodávek, nicméně ani takto získaná úspora včetně použití finanční rezervy na financování veškerých nezbytných prací nepostačovala, a proto strany vedly jednání, kterými rozsah změn, méněprací a víceprací konkretizovaly a oceňovaly a která vyústila v písemný dodatek smlouvy o dílo. Dodatkem proto bylo sjednáno zvýšení původní ceny díla na částku 8 134 648 Kč.6. Navýšení ceny bylo dle žalobkyně zcela v souladu se zákonem, uzavřenou smlouvou o dílo i vůlí smluvních stran. Nebylo ani v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, když se jednalo o zakázku malého rozsahu s předpokládanou hodnotou zakázky pod 6 000 000 Kč bez DPH, která nepodléhá režimu tohoto zákona, a zákon problematiku dodatečných stavebních prací u veřejných zakázek malého rozsahu neupravuje. V této souvislosti poukázala na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podle které vyskytne-li se potřeba dodatečných prací při realizaci veřejné zakázky a celkový finanční objem takových víceprací nepřekročí limitní hodnotu dle zákona, může zadavatel zadat zakázku na vícepráce jako dodatečnou zakázku malého rozsahu, u které nevzniká povinnost ji zadat podle zákona. Zákon o veřejných zakázkách upravuje pouze procesy vedoucí k uzavření smlouvy, která následně sleduje vlastní právní osud dle příslušné právní úpravy, v tomto případě dle obchodního zákoníku. Navíc ani porušení zákona o veřejných zakázkách by nezaložilo neplatnost smlouvy.7. Dle žalobkyně by jiné než zvolené řešení poškodilo zadavatele (žalovaného) a ohrozilo rekonstruovaný objekt. Předmětné vícepráce nebylo možno od prací dle původního zadání oddělit, práce na sebe navazovaly a navzájem se podmiňovaly. Jakékoliv přerušení prací a zakonzervování nedokončeného díla do doby provedení nového výběrového řízení by bylo nejen neekonomické, ale ohrožovalo by samotnou rekonstruovanou národní památku. Práce probíhaly v prvním čtvrtletí roku , rok, a v době zjištění chyby v projektové dokumentaci byla na palácích odkryta střecha, kdy na , název stavby, se pod střechou nacházely vykládané stropy a na , název stavby, se pod rozkrytou střechou nacházel depozitář zámku. Zadavatel dále opominul spojovací chodbu, která spojovala obě rekonstruované části zámku, a rekonstrukce střechy nad touto chodbou podmiňovala možnost řádného dokončení rekonstrukce obou částí zámku. Z tohoto důvodu nebylo možno s vícepracemi čekat na vyhotovení písemného dodatku ke smlouvě o dílo a na proceduru jeho schvalování v rámci organizační struktury žalovaného. V tomto směru vyšla žalobkyně žalovanému vstříc. Investor požadoval okamžité provedení změny po dohodě o technickém řešení, kdy ještě nebyla uzavřena otázka cenových změn. Finanční dopad byl řešen následně.8. Požadavek smlouvy na písemné odsouhlasení víceprací před jejich realizací byl naplněn formou zápisů z kontrolních dnů. Písemné vyhotovení dodatku ke smlouvě až po provedení a ocenění veškerých víceprací žalobkyně považuje za výraz striktní transparentnosti provádějící realizaci této zakázky. Za žalovaného podepsal dodatek , jméno FO, , který byl v té době ředitelem příslušného územního pracoviště a byl tak oprávněn k jeho podpisu.9. Smluvní retroaktivitu považuje žalobkyně v tomto případě za dovolenou a zcela namístě. Dle názoru žalobkyně okamžikem předání díla závazek ještě nezanikl, neboť žalovaný nezaplatil a rovněž nebyly mezi účastníky vyřešeny všechny vztahy z provádění víceprací. V předávacím protokolu bylo mj. uvedeno, že cena bude ještě následně dohodnuta, neboť v rámci plnění byly poskytnuty práce nad rozsah požadovaný smlouvou. Navíc nezanikl ani závazek provést dílo. V této věci totiž nejen že byly prováděny dodatečné práce, ale některé smlouvou sjednané práce provedeny nebyly. Beze změny smlouvy o dílo písemným dodatkem tak nelze mít dílo ke dni , datum, za provedené. V době uzavření písemného dodatku tedy závazky stran trvaly a bylo možné je smluvně dodatečně měnit. Dodatek obsahuje i změnu předmětu díla, a to odkazem na zápisy z kontrolních dnů a zápisy ve stavebním deníku. Teprve okamžikem uzavření dodatku lze mít proces předání a převzetí díla za dokončený. Tímto okamžikem byly naplněny i podmínky pro zaplacení 10 % ceny díla vázané na provedení a předání díla. Dodatek byl uzavřen se zpětnou účinností. V okamžiku předání díla nedošlo ke změně smlouvy způsobem, který odpovídá nárokům z vadného plnění, neboť v té době nebylo dílo vadné ani opožděné, když lhůta pro plnění byla dle smlouvy až do , datum, .10. Následně však žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru došlo ke změně rozsahu díla způsobem předvídaným ve smlouvě přímo jeho odsouhlasením žalovaným a provedením víceprací, resp. vypuštěním některých prací, a to s odkazem na zápisy z kontrolních dnů a ve stavebním deníku. Ke změně předmětu plnění tak došlo i bez ohledu na následně uzavřený písemný dodatek, který obsahoval zejména dohodu o změně ceny díla. Dle žalobkyně měla podle smlouvy mít „kvalifikovanou“ formu písemného dodatku až konečná dohoda o cenových dopadech provedených víceprací. Dodatek č. , hodnota, se ovšem týkal jak změny ceny díla, tak změny předmětu díla. Nedílnou součástí dodatku byly přílohy, kterými bylo mezi stranami dohodnuto, v čem spočívá změna předmětu díla. Na to pak navazovala dohoda o ceně. Žalobkyně byla dle smlouvy povinna objednatelem požadované vícepráce provést, tato povinnost se nepojila s uzavřením dohody o změně smlouvy. Později žalobkyně uváděla, že dodatek ke smlouvě měl být uzavřen jen o cenových dopadech