14 C 169/2022-59 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 19 356 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění opravy, odůvodnila tím, že je právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalované k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalované], a to na dobu 3 měsíců. Dodatky byl nájem prodloužen do [datum]. Byt byl žalobkyni předán dne [datum]. Žalovaná neuhradila měsíční nájemné ve výši 5 110 Kč za měsíce červen, září a říjen 2019, na nájemném tedy dluží 15 330 Kč. Dále žalovaná dluží žalobkyni za poskytované služby za období od [datum] do [datum] částku ve výši 3 912 Kč splatnou dne [datum], a to dle vyúčtování služeb. Žalovaná se dále zavázala hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 38 Kč měsíčně. Žalovaná dluží tyto částky za měsíce červen, září a říjen 2019 Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 356 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 148 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 148 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 148 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 912 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), a to dle projektu fúze z [datum]. 6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec], resp. pozemku, jehož součástí je tato budova. 7. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy. 8. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od [datum]. Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna platit měsíční nájemné ve výši 5 110 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku. 9. Z dodatků k nájemní smlouvě [číslo] až [číslo] bylo zjištěno, že těmito se [právnická osoba], resp. žalobkyně, s žalovanou dohodli na prodlužování nájemní smlouvy až do [datum]. 10. Z evidenčního listu ze dne [datum] podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, mj. byla uvedena správa vodoměru SV 19 Kč, správa vodoměru TUV 19 Kč. Domovník tam uveden nebyl. Celkem činil předpis 8 028 Kč. 11. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto dni předala předmětný byt zpět žalobkyni. 12. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalované. Podle tohoto opisu žalovaná neuhradila nájemné ani služby za měsíce červen, září a říjen 2019. Dle tohoto přehledu žalovaná uhradila za období od [datum] do [datum] na službách celkem 20 522 Kč. Celkový dluh po vyúčtování splatném k [datum] je uveden 19 356 Kč. 13. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 24 168 Kč, zaplacené zálohy 20 256 Kč a nedoplatek 3 912 Kč. V tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne [datum]. Splatnost vyúčtování byla uvedena [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručováno na adresu jejího současného trvalého pobytu, zásilka byla vrácena dne [datum] s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. 14. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh v celkové výši 32 208 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním předmětného bytu, přičemž co do podrobné specifikace dluhu bylo odkazováno na přílohu – přehled předpisů a plateb k datu [datum]. Z tohoto přehledu bylo zjištěno, že dle něj měla žalovaná dlužit mj. nájemné a služby za měsíce červen, září, říjen 2019, ve výši 8 052 Kč za každý měsíc. Součástí uznání byla dohoda žalobkyně s žalovanou o splácení, kdy byly dohodnuty měsíční splátky od [datum] s tím, že v případě nezaplacení splátky se stane splatným celý zbývající dluh, současně bylo dohodnuto, že dohoda nemá vliv na povinnost dlužníka hradit i nadále příslušenství dluhu na jistině. 15. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 19 356 Kč. Dle vrácené zásilky se tato vrátila dne [datum] s tím, že zásilku nebylo možné vložit do schránky. 16. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat. 17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201, § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou [právnická osoba] přenechala žalované k užívání předmětný byt. 18. [právnická osoba] následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně tedy vstoupila do postavení pronajímatele a je oprávněna domáhat se nároků z nájemní smlouvy. 19. [právnická osoba], resp. žalobkyně, se s žalovanou následnými dodatky dohodly na prodloužení nájmu (§ 1901 občanského zákoníku) až do [datum]. 20. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna hradit sjednané nájemné ve výši 5 110 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaná dluží nájemné za měsíce červen, září a říjen 2019, to odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Navíc žalovaná dluh na nájemném za tyto měsíce písemně uznala, což zakládá domněnku, že dluh v době uznání trval (§ 2053 občanského zákoníku). Každopádně bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že nájemné uhradila. Nájemné bylo splatné do posledního dne každého měsíce. Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s placením a vznikla jí povinnost hradit úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši celkem 15 330 Kč s úrokem z prodlení tak soud shledal žalobu důvodnou. 21. Žalovaná byla dále dle smlouvy povinna hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 22. Žalobkyně kromě dluhu z vyúčtování služeb (k tomu viz dále) požadovala částky 3x 38 Kč (za červen, září a 2019), kdy se mělo jednat o služby, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV). Zde je namístě poznamenat, že náklady na domovníka v evidenčním listu uvedeny nebyly, ale byly tam uvedeny správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV ve výši celkem 38 Kč. Každopádně tyto nároky soud důvodnými neshledal. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z předloženého evidenčního listu, kde byly zálohy rozepsány, nic takového nevyplývá. Vzhledem k tomu byly i tyto částky součástí záloh a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb (dle § 5 a násl. zákona č. 67/2013 Sb.). Případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Cpj 164, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Soud v tomto směru shledal, že žalobkyně měla právo na zaplacení částek 38 Kč jako součásti záloh za jednotlivé měsíce, které byly splatné spolu s nájemným, tj. do poslední