14 C 287/2022-64 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění opravy, odůvodnila tím, že je právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalované k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalované], a to na dobu 3 měsíců. Nájemní vztah byl následně dodatky prodloužen až do [datum], kdy nájem skončil a byt byl předán žalobkyni. Žalovaná neuhradila řádně nájemné za měsíc březen 2019 ve výši 3 669 Kč splatné dne [datum]. Žalovaná také dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] částku 249 Kč splatnou dne [datum], dle vyúčtování služeb. Dále žalovaná dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] částku 10 137 Kč splatnou dne [datum], dle vyúčtování služeb. Žalovaná se dále zavázala hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování, měsíčně částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Žalovaná dluží tuto částku za březen 2019 splatnou dne [datum]. Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), a to dle projektu fúze z [datum]. 6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec], resp. pozemku, jehož součástí je tato budova. 7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na ulici [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od [datum]. Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna platit měsíční nájemné ve výši 3 669 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční zálohy na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu jsou splatné spolu s měsíčním nájemným a jejich výše bude stanovena pronajímatelem v závislosti na cenách jednotlivých energií, a to písemně. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku. 8. Z rozhodčí doložky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] s žalovanou v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy. Zde soud pro úplnost uvádí, že žalovaná se této rozhodčí doložky nedovolávala (§ 106 odst. 1 občanského soudního řádu). 9. Z dodatků [číslo] až 12 bylo zjištěno, že těmito se [právnická osoba] s žalovanou dohodli na prodlužování nájemní smlouvy až do [datum]. 10. Z evidenčních listů ze dne [datum], [datum] a [datum] podepsaných žalovanou bylo zjištěno, že v nich byla uvedena výše nájemného a rozepsány jednotlivé služby. Dle posledního evidenčního listu činil předpis celkem 6 311 Kč, v rámci služeb tam byla uvedena mj. správa vodoměru SV 19 Kč a správa vodoměru TUV 19 Kč. 11. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto dni předala předmětný byt zpět [právnická osoba]. 12. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalované. Podle tohoto opisu bylo žalované v roce 2019 účtováno nájemné 3 669 Kč a zálohy 3 612 Kč měsíčně, celkem tedy 7 281 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaná neuhradila předpis za březen 2019 ani následná vyúčtování. Celkový dluh je uveden 14 093 Kč. 13. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 249 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne [datum]. 14. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 10 137 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne [datum]. 15. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 14 093 Kč. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalované dne [datum] a vrátila se s tím, že žalovaná je na uvedené adrese neznámá. 16. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh v celkové výši 10 920 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním předmětného bytu, přičemž co do podrobné specifikace dluhu bylo odkazováno na přílohu – přehled předpisů a plateb k datu [datum]. Z tohoto přehledu bylo zjištěno, že dle něj měla žalovaná dlužit mj. nájemné a služby za měsíc březen 2019 ve výši celkem 7 281 Kč a vyúčtování služeb k [datum] ve výši 249 Kč. Součástí uznání byla dohoda žalobkyně s žalovanou o splácení, kdy byly dohodnuty měsíční splátky od [datum] s tím, že v případě nezaplacení splátky se stane splatným celý zbývající dluh, současně bylo dohodnuto, že dohoda nemá vliv na povinnost dlužníka hradit i nadále příslušenství dluhu na jistině. 17. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat. 18. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 663, § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přičemž s účinností od [datum] se nájemní smlouva řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“) dle § 3074 odst. 1 o. z. [právnická osoba] se s žalovanou následnými dodatky dohodly na prodloužení nájmu (§ 516 odst. 1 obč. zák., § 1901 o. z.) až do [datum]. 19. [právnická osoba] následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se nároků z uvedené smlouvy o nájmu, které vznikly původně [právnická osoba]. 20. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna hradit sjednané nájemné ve výši 3 669 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaná dluží nájemné za březen 2019. To odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Navíc žalovaná dluh na nájemném za tento měsíc písemně uznala, což zakládá domněnku, že dluh v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Každopádně bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že nájemné uhradila. Nájemné bylo splatné do posledního dne v měsíci. Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s placením a vznikla jí povinnost hradit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši 3 669 Kč s úrokem z prodlení tak soud shledal žalobu důvodnou. 21. Žalovaná byla dále dle smlouvy povinna hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 o. z.), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanovil v letech 2018 a 2019 zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 22. Služby za rok 2018 žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 249 Kč se splatností [datum], vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná také dluh z tohoto vyúčtování uznala. Služby za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 10 137 Kč se splatností [datum], i toto vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná je v prodlení s placením vyúčtování, proto je i v tomto případě povinna hradit úrok z prodlení. Nárok na zaplacení dlužných vyúčtování spolu s požadovaným úrokem z prodlení tak soud shledal také důvodným. 23. Pokud jde o dále požadovanou částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV za březen 2019, která dle žalobkyně není předmětem vyúčtování, tak v této části soud žalobu neshledal důvodnou. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z posledního předloženého evidenčního listu, kde byly platby za služby rozepsány, nic takového nevyplývá. Navíc tento evidenční list zjevně nebyl v žalovaném období aktuální, když dle něj měly činit měsíční platby včetně nájemného 6 311 Kč, dle kart