14 C 294/2022-47 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 981 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění opravy, odůvodnila tím, že je právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalovaného], a to na dobu 3 měsíců. Nájemní vztah skončil uplynutím doby nájmu ke dni [datum]. Byt byl žalobkyni předán dne [datum], do té doby žalovaný s bytem disponoval bez právního důvodu. Žalovaný nehradil měsíční nájemné ve výši 4 165 Kč za srpen 2019. Dále žalobkyně požadovala uhradit bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za září 2019 ve výši 4 165 Kč a za říjen 2019 ve výši 4 165 Kč, tj. celkem bezdůvodné obohacení ve výši 8 330 Kč, které bylo splatné dne [datum]. Dále žalovaný dluží žalobkyni za poskytované služby za období od [datum] do [datum] částku ve výši 2 165 Kč splatnou dne [datum], a to dle vyúčtování služeb. Toto vyúčtování žalobkyně odeslala žalovanému na jí posledně známou adresu žalovaného. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 107 Kč měsíčně. Žalovaný dluží tyto částky za měsíce srpen 2019 až říjen 2019. Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 981 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 272 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 165 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 544 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), a to dle projektu fúze z [datum]. 6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec], resp. pozemku, jehož součástí je tato budova. 7. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy. 8. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na ulici [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od [datum]. Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit měsíční nájemné ve výši 4 165 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku. Ve smlouvě také bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Smlouva obsahovala i dohodu o doručování, a to takovou, že pronajímatel bude veškerá písemná podání zasílat nájemci na adresu byt. Nájemce byl povinen při skončení nájmu uvést v předávacím protokolu doručovací adresu pro písemná podání, pokud tak neučiní, pronajímatel bude zasílat veškerá písemná podání na adresu nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. Bylo také dohodnuto, že pokud strana zabrání doručení písemnosti (např. nesdělí změnu adresy), považuje se písemnost za doručenou 3. dnem od odeslání. V záhlaví smlouvy byla uvedena adresa žalovaného [adresa žalovaného]. 9. Z evidenčního listu ze dne [datum] podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, mj. byl uveden domovník v částce 69 Kč, správa vodoměru SV 19 Kč, správa vodoměru TUV 19 Kč Celkem činil předpis 6 090 Kč. 10. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný k tomuto dni předal předmětný byt zpět žalobkyni. Nové bydliště žalovaného není v protokolu vyplněno. 11. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalovaného. Podle tohoto opisu bylo žalovanému po celou dobu účtováno nájemné 4 165 Kč a služby 1 925 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaný uhradil nájemné i služby za měsíce červen a červenec 2019, neuhradil nájemné ani služby za měsíce srpen až říjen 2019, resp. služby za měsíce srpen a září 2019 měly být částečně uhrazeny zápočtem k [datum]. Celkový dluh po vyúčtování splatném k [datum] je uveden 14 981 Kč. 12. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 5 801 Kč, zaplacené zálohy 3 636 Kč a nedoplatek 2 165 Kč. V tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne [datum]. Splatnost vyúčtování byla uvedena [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu [adresa žalovaného], zásilka byla vrácena dne [datum] s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. 13. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 14 981 Kč. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalovanému na adresu [adresa žalovaného], a vrátila se dne [datum] s tím, že adresát nemá zvonek ani schránku. 14. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat. 15. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § [číslo], § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou [právnická osoba] přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. 16. [právnická osoba] následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně tedy vstoupila do postavení pronajímatele a je oprávněna domáhat se nároků z nájemní smlouvy. 17. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen hradit sjednané nájemné ve výši 4 165 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaný dluží nájemné za srpen 2019, to odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nájemné uhradil. Nájemné bylo splatné do posledního dne v měsíci. Následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s placením a vznikla mu tak povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši 4 165 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení tak soud shledal žalobu důvodnou. 18. Ačkoliv sjednaná doba nájmu skončila [datum], žalovaný byt žalobkyni předal až [datum]. V nájemní smlouvě bylo pro tento případ sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Taková dohoda není v rozporu se zákonem. I dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného od skončení nájmu do skutečného odevzdání bytu. Za měsíce září a listopad činí tato náhrada ve výši měsíčního nájemného celkem 8 330 Kč. Splatnost této částky sjednána nebyla, byla tedy splatná na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení této částky výzvou právního zástupce ze dne [datum], tato však žalovanému nebyla fakticky doručena a nebyla zaslána na správnou adresu. V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že pokud nájemce při skončení nájmu neuvede jinou adresu, bude mu doručováno na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, tj. [adresa žalovaného]. Výzva právního zástupce však byla zaslána na adresu [adresa žalovaného] (adresa bytu). Za této situace nebyly splněny podmínky, aby písemnost mohla být dle smlouvy považována za doručenou. Za první doručenou výzvu v této věci tak soud považuje až žalobu, která byla žalovanému poprvé doručována na adresu jeho trvalého pobytu spolu s platebním rozkazem dne [datum], tím se dostala do jeho dispoziční sféry a tímto dnem nastala splatnost. Žalovaný byl tedy v prodlení od [datum]. Soud tak shledal důvodným nárok na zaplacení částky 8 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedená úroková sazba je nižší, než by k prvnímu dni prodlení odpovídalo § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak při vázanosti návrhem (§ 153 ods