76 C 31/2023-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 1 813 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt [číslo] nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu na adrese [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní vztah skončil dohodou o skončení nájmu bytu ke dni [datum]. Žalovaný v období od [datum] do [datum] spotřeboval na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 12 063 Kč, avšak uhradil toliko částku 10 250 Kč. Žalovaný tak na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni částku 1 813 Kč, jež byla splatná dne [datum] Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku 1 813 Kč, kterou jí neuhradil ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně i žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dali najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovali na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, jako vlastník bytu [číslo] v 5. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání daný byt. Nájemné činilo 2 593 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily v období od [datum] do [datum] celkem 1 290 Kč měsíčně a v období od [datum] do [datum] celkem 1 407 Kč měsíčně a byly splatné společně s nájemným vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 4 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaný žalobkyni předal byt dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období [datum] až [datum] a vyčíslila mu nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 1 813 Kč, splatný dne [datum]. Žalovaný byl písemně upomenut zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 1 813 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jež byla žalovanému odeslána dne [datum]. 5. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 6. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 8. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. 9. Podle § 2252 odst. 1 občanského zákoníku požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. 10. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. 11. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalovanému byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný byl povinen hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovanému k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaný však neuhradil žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 1 813 Kč, splatný dne [datum]. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 1 813 Kč, rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného vyúčtování služeb ([datum]). 13. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v souladu s § 2 odst. 1 nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování záloh. Soud proto žalobkyni zcela vyhověl. 14. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má žalobkyně, jakožto zcela procesně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech (příkladně viz řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 34 C 279/2019, 29 C 281/2019, 29 C 293/2019), kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, označením smlouvy a údaji z vyúčtování, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náklady řízení ve výši 2 089 Kč Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva) á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 15. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.