14 C 180/2024-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 071 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od , datum, , nájem skončil ke dni , datum, . Byt byl žalobkyni předán dne , datum, , do té doby žalovaný s bytem disponoval bez právního důvodu. Žalobkyně požadovala uhradit bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za , měsíc, , rok, ve výši 5 766 Kč, které bylo splatné dne , datum, . Dále žalovaný dluží žalobkyni za poskytované služby za období od , datum, do , datum, částku 12 198 Kč splatnou dne , datum, , a to dle vyúčtování služeb. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 107 Kč měsíčně. Žalovaný dluží tuto částku za měsíc , měsíc, , rok, splatnou dne , datum, . Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 071 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 873 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 198 Kč od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem podnikání je mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese , adresa, , resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.7. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy.8. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt č. , číslo bytové jednotky, o souhrnné podlahové ploše , hodnota, m2 v , hodnota, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo popisné, na , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Strany se dohodly na vyloučení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s tím, že v případě, kdy bude nájemce byt užívat i po skončení nájemního vztahu, se nájemní vztah neobnovuje (čl. IV. odst. 2 smlouvy). Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit měsíční nájemné ve výši 5 766 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku (čl. VI. smlouvy). Pokud jde o rozsah plnění spojených s užíváním bytu, smlouva odkazovala na přílohu – evidenční list. Rozúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytu mělo být provedeno dle zákona (čl. II. odst. 2, 3). Ve smlouvě také bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá (čl. II odst. 10).9. Z evidenčního listu (bez uvedeného data) podepsaného žalovaným i za žalobkyni bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, celkem činil měsíční předpis 8 305 Kč. Mezi službami byl mj. uveden domovník 69 Kč, správa vodoměru SV 19 Kč, Správa vodoměru TUV 19 Kč.10. Z protokolu o předání bytu vyplývá, že žalovaný dne , datum, předal předmětný byt zpět žalobkyni, když k tomuto dni mělo být nájemné ukončeno. Protokol je žalovaným podepsán. Nové bydliště žalovaného není v protokolu vyplněno.11. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalovaného. Podle tohoto opisu bylo žalovanému po celou dobu účtováno nájemné 5 766 Kč a služby 2 539 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaný neuhradil nájemné a služby za , měsíc, , rok, . Celkový dluh včetně vyúčtování splatného dne , datum, je uveden 18 071 Kč. Podle tohoto opisu žalovaný uhradil na službách za období od , období, na službách celkem 16 234 Kč.12. Z vyúčtování služeb za období od , období, bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 26 790 Kč, zaplacené zálohy 14 592 Kč, skutečný nedoplatek 12 198 Kč. Na první straně vyúčtování se však uvádí nedoplatek ve výši 10 436 Kč, který má být uhrazen do , datum, . Není jasné, z čeho tato výše nedoplatku vyplývá, je tam však navíc účtované jakési penále za roky , rok, , , rok, ve výši 670 Kč. V tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno dne , datum, na adresu , adresa, , zásilka následně byla vrácena nevyzvednutá.13. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 18 071 Kč, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalovanému na adresu , adresa, , a byla vrácena dne , datum, s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.14. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.15. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201, § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. Nájem byl sjednán na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Dne , datum, tak nájem zanikl, když ve smlouvě bylo vyloučeno automatické prodloužení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku.16. Žalovaný však byt žalobkyni předal až , datum, . V nájemní smlouvě bylo pro tento případ sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Taková dohoda není v rozporu se zákonem. I dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného od skončení nájmu do skutečného odevzdání bytu. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané nájemné ve výši 5 766 Kč měsíčně. Za , měsíc, , rok, je tak povinen uhradit náhradu odpovídající sjednanému měsíčnímu nájemnému. Soud vychází z toho, že náhradu za tento měsíc žalovaný neuhradil, když to vyplývá z opisu karty úhrad nájemného, a v každém případě bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nájemné (náhradu) uhradil. Splatnost této náhrady sjednána nebyla, byla tedy splatná na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení této částky výzvou právního zástupce ze dne , datum, , tato byla žalovanému zaslána na poslední známou adresu, tj. na adresu bytu (když při předání bytu neuvedl jinou adresu pro doručování). Výzva byla žalovanému doručována dne , datum, , je třeba mít za to, že tímto dnem se dostala do jeho dispoziční sféry a nastaly účinky doručení. Dle výzvy měla být dlužná částka uhrazena do 7 dnů od doručení, splatnost tak nastala , datum, . Od následujícího dne byl žalovaný v prodlení a vznikla mu povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od , datum, . Co do zaplacení částky 5 766 Kč s úrokem z prodlení od , datum, tak soud shledal žalobu důvodnou.17. Žalovaný byl dále dle smlouvy povinen hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.18. Žalobkyně kromě dluhu z vyúčtování služeb (k tomu viz dále) požadovala částku 107 Kč za červen 2022, kdy se mělo jednat o služby, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV). Tyto byly uvedeny v předloženém evidenčním listu. Tento nárok však soud důvodným neshledal. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani