30 C 467/2023-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení 61.498 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřel dne [datum] novou nájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese [adresa]. Žalovaná tento byt již dříve užívala. Na nájemném zde vznikl dluh ve výši 18.000 Kč, který žalovaná písemně uznala co důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit prostřednictvím splátkového kalendáře. Žalovaná uhradila toliko částku ve výši 11.000 Kč, když zbývající částku ve výši 7.000 Kč dosud neuhradila. Žalovaná nezaplatila za měsíc červenec, když měla za užívání bytu uhradit částku v celkové výši 7.731 Kč, částku ve výši 4.709 Kč, resp. za měsíc září 2022 neuhradila ničeho, tj. neuhradila částku 7.731 Kč. Za rok 2021 vznikl na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu dluh ve výši 3.018 Kč, který žalovaná nezaplatila. V důsledku nevhodného užívání bytu, když tento byt byl označen jako jedno z ohnisek původu výskytu štěnic, žalobce přistoupil k dezinfekci bytu, na což musel vynaložit částku ve výši 10.000 Kč. Žalovaná tuto částku nezaplatila. Po skončení nájemního vztahu, když byt byl žalobci předán dne 4.10.2022, bylo zjištěno, že byt je v dezolátním stavu, zamořen štěnicemi a nevyklizený. Náklady na vyklizení bytu a sklení kóje a uvedení do řádného stavu činily 29.040 Kč. Žalovaná na výzvu k úhradě této částky nijak nereagovala. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení částky v souhrnné výši 61.498 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu s jistotou k bytu [číslo] na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1.10.2021 do 30.9.2022. Nájem byl sjednán ve výši 4.429 Kč a úhrada za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3.302 Kč, tj. celkem 7.731 Kč, jak je patrné z Evidenčního listu nájemníka. Tyto částky byly splatné do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, za nějž měly být zaplaceny. Žalovaná dotyčný byt již dříve užívala společně s panem [jméno] [příjmení]. Na nájemném zde vznikl dluh ve výši 18.000 Kč, který žalovaná písemně uznala co důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit prostřednictvím sjednaných měsíčních splátek ve výši 1.000 Kč (viz Uznání dluhu ze dne [datum]). Žalovaná uhradila toliko částku ve výši 11.000 Kč, když zbývající částku ve výši 7.000 Kč dosud neuhradila. Žalovaná nezaplatila za měsíc červenec částku ve výši 4.709 Kč, když zaplatila pouze částku ve výši 3.022 Kč, resp. za měsíc září 2022 neuhradila ničeho, tj. neuhradila částku 7.731 Kč. Za období od 1.1.2021 do 2021 vznikl na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu dluh ve výši 3.018 Kč, který žalovaná nezaplatila (viz Vyúčtování služeb: 2021). V důsledku nevhodného užívání bytu, když tento byt byl označen jako jedno z ohnisek původu výskytu štěnic, žalobce přistoupil k dezinfekci celého domu, jakož i předmětného bytu, na což musel vynaložit částku v celkové výši 43.750 Kč, přičemž z této částky jako poměrná část na dotyčný byt připadla částka ve výši 10.000 Kč (viz Faktura [číslo] [rok] ze dne [datum], pracovní výkaz ze dne [datum], výzva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]). Žalovaná na výzvu nereagovala a částku nezaplatila. Po skončení nájemního vztahu, když byt byl žalobci předán dne [datum], bylo zjištěno, že byt je v dezolátním stavu, zamořen štěnicemi a nevyklizený. Náklady na vyklizení bytu a sklení kóje a uvedení do řádného stavu činily 29.040 Kč (viz dopis ze dne [datum] – Vrácení bytu od paní [příjmení], Zápis o předání bytu ze dne [datum], faktura – daňový doklad [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná na výzvu k úhradě této částky nijak nereagovala. 5. Lze uzavřít, že žalovaná, přestože byla vyzvána k úhradě, žalobci nezaplatila částku v celkové výši 61.498 Kč (7.000 Kč + 4.709 Kč + 7.731 Kč + 3.018 Kč + 10.000 Kč + 29.040 Kč). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně v písemné formě uzavřena smlouvu o nájmu bytu (§ 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“)), a to na dobu určitou. Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobce) povinen přenechat nájemci (žalované) k zajištění bytových potřeb byt, který je předmětem nájmu (§ 2235 odst. 1 NOZ), čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemce (žalované) platit nájemné v ujednané výši (§ 2246 odst. 1 NOZ) a platit za plnění spojená s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 NOZ), a to nejpozději do 25. dne příslušného měsíce, za který měla být tato plnění uhrazena. 8. Žalovaná tuto povinnost nesplnila částečně za měsíc července 2022 a zcela za měsíc září 2022, čímž se dostala do prodlení (§ 1968 NOZ) s úhradou těchto peněžitých plnění, pročež žalobci vzniklo vedla práva na zaplacení těchto peněžitých plnění i právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to o dne následujícího po dni, v němž se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou těchto peněžitých plnění, tj. od 26.7.2022, resp. od 26.9.2022. Žalobce se však úroku z prodlení domáhal až od 1.8.2022, resp. od 1.10.2022, pročež soud žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení přiznal od jím požadovaných termínů. 9. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 31.12.2022 (dále jen zákon č, 67/2013 Sb.), platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 10. Dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 11. V projednávané věci měla žalovaná nedoplatek na vyúčtovaných službách za období 1.1.2021 do 31.10.2021 uhradit nejpozději do 31.8.2022. Žalovaná však ničeho nezaplatila. 12. Dle § 2053 NOZ platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 13. Žalovaná dne 25.10.2022 v souladu s § 2053 NOZ písemně uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobci ve výši 18.000 Kč, na nějž doposud zaplatila toliko částku 11.000 Kč. Pokud se žalobce následně domáhal zaplacení zbývající částky 7.000 Kč, je jeho uplatněný nárok důvodný, když jehož právní základ vyvěrá z písemného uznání dluhu ze dne [datum], které bylo sepsáno ve smyslu ů 2053 NOZ. 14. Dle § 2256 odst. 2 NOZ platí, že nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů. 15. Dle § 2267 NOZ platí, že neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel. 16. Dle § 2293 odst. 1 NOZ platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. 17. Z citovaných ustanovení je patrné, že nájemce je povinen byt užívat řádně, a tudíž se vyvarovat právního jednání, které by mělo za následek vznik vady či poškození bytu, a to např. nešetrným zacházením, porušením předběžné opatrnosti atd. Takto vzniklé vady není pronajímatel povinen opravovat, neboť za taková poškození či vady odpovídá nájemce a ten je povinen je odstranit. Pakliže v průběhu trvání nájemní smlouvy vyvstala potřeba pronajatý byt dezinfikovat z důvodu nevhodného užívání – výskyt štěnic, vzniklo žalobci, jakožto pronajímateli, dle 2267 NOZ právo na náhradu poměrných nákladů ve výši 10.000 Kč, které musel vynaložit na dezinfekci bytu, oproti čemuž žalované, jakožto nájemci, dle téhož ustanovení NOZ vznikla povinnost takto vynaložené náklady žalobci zaplatit. Žalovaná tyto náklady nezaplatila. 18. Obdobně platí, že pokud byt po skončení nájmu není ve stavu, v jakém ho nájemce převzal po zohlednění běžného opotřebení, např. vyskytují se v něm poškození, která nebyla nájemcem odstraněna, ačkoli k tomu nájemce byl povinen, popř. byt je nevyklize