Předmětem řízení je povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni 14 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalovaný byl v období od 1. 9. 2023 do 12. 2. 2024 vlastníkem nákladního automobilu se státní poznávací značkou , SPZ, hmotností do 3 500 kg, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v předmětném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „ZPOPV“). Dle tvrzení žalobkyně nárok na úhradu dlužné částky plyne z § 4 odst. 1 ZPOPV. Nárok se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 14 190 Kč (165 dní x denní sazba 86 Kč) a z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalobkyně dne 18. 6. 2025 vyzvala žalovaného dle § 4 odst. 6 ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období ve výši 14 190 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když výzvu žalovanému odeslala dne 18. 6. 2025. Žalovaný byl ještě před podáním žaloby vyzván výzvou dne 6. 11. 2025, žalovaný však ničeho do podání žaloby neuhradil.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání přímo v žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. V období od 1. 9. 2023 do 12. 2. 2024 byl žalovaný dle údajů o registraci vozidel v evidenci evidován jako vlastník nákladního automobilu se státní poznávací značkou , SPZ, hmotností do 3 500 kg, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení (zjištěno z: informace z registru vozidel). Výzvou ze dne 18. 6. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 14 490 Kč, která se skládá ze zákonného příspěvku ve výši 14 190 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy (zjištěno z: výzva ze dne 18. 6. 2025). Dne 6. 11. 2025 zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku (zjištěno z: předžalobní upomínka včetně dokladu o odeslání ze dne 6. 11. 2025). Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil.4. Z upomínky ze dne 10. 9. 2025, II. upomínky ze dne 3. 10. 2025, soud ničeho nezjistil, neboť tyto listiny nebyly jako důkaz řádně označeny (datem vyhotovení). Žalobkyně navíc ani neuvedla, jaké konkrétní žalobní tvrzení by danými listinami mělo být prokázáno.5. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „ZPOPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.6. Dle § 3 odst. 2 ZPOPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.7. Dle § 4 odst. 1 ZPOPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 tohoto ustanovení při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Dle odst. 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 tohoto ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit , právnická osoba, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 tohoto ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady , právnická osoba, podle odstavce 4 zaniká, pokud , Jméno žalobkyně, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se , Jméno žalobkyně, prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odst. 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů , právnická osoba, , lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti , právnická osoba, uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů , právnická osoba, u soudu.8. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném do 31. 3. 2024, stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. o) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč.9. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla (§ 1 odst. 2 ve spojení s § 4 ZPOPV). Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako vlastník vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek v zákonné výši (§ 4 odst. 1 ZPOPV) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 ZPOPV). Výše příspěvku se určí vynásobením příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (§ 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 ZPOPV). Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví shora uvedená vyhláška. V daném případě se jedná o nákladní automobil s hmotností do 3 500 kg, když denní sazba činí 86 Kč. Počet dní bez pojištění činí za shora uvedené období celkem , hodnota, dnů, příspěvek tedy činí 14 190 Kč. Za výzvu k úhradě zákonného příspěvku odeslanou žalobkyní žalovanému, náleží žalobkyni v souladu s vyhláškou nárok na úhradu nákladů spojených s vymáháním ve výši 300 Kč. Jelikož byla výzva žalovanému odeslána dne 18. 6. 2025 a do dispozice žalovanému se dostala dne 22. 6. 2025 (§ 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), staly se příspěvek a nárok na náklady splatnými dne 21. 8. 2025 (60. den po doručení výzvy). Následující den po splatnosti příspěvku a nároku na náklady se žalovaný dostal do prodlení (22. 8. 2025). Žalobkyně však požadovala přiznání úroku z prodlení až od pozdějšího data (2. 9. 2025), proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od pozdějšího data (2. 9. 2025) do zaplacení.10. Vzhledem ke shora popsanému tak soud přiznal žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 490 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.