11 C 73/2022-26 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 6. 4. 2022 ve znění doplnění ze dne 29. 6. 2022 (čl. 16) domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 10 830 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 24. 8. 2021 úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s poplatkem 330 Kč vrátit ve lhůtě do 30 dnů od jeho poskytnutí, tedy dne 23. 9. 2021. K procesu uzavření Smlouvy uvedla, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně vyplnil požadované údaje, proběhl schvalovací proces a poté byl na telefonní číslo žalovaného zaslán podpisový SMS kód, po jehož zadání byla Smlouva uzavřena. Při uzavírání Smlouvy žalobkyně hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž zkoumala, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda je platí, a to prostřednictvím registru NRKI, BRKI a SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, přičemž současně byly posuzovány příjmové a výdajové poměry žalovaného, jeho věk, rodinný stav a splátky u jiných společností. Žalovaný na úhradu úvěru nezaplatil ničeho, ač byl k jeho úhradě vyzýván prostřednictvím SMS i e-mailu. V souvislosti s vymáháním dluhu žalobkyni dne 1. 10. 2021 a 31. 12. 2021 vznikly náklady ve výši 2 x 100 Kč. Dále žalobkyně v souvislosti s nesplácením úvěru žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 3% z nezaplacené jistiny, tedy ve výši 300 Kč, a to se splatností ke dni 8. 11. 20221. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani poté co mu byla zaslána předžalobní upomínka. K jednání dne 11. 10. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila. 2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač mu byla doručena vhozením do domovní schránky na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu společně s výzvou, aby tak učinil, již dne 11. 7. 2022. Rovněž k ústnímu jednání dne 11. 10. 2022 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno stejným způsobem již dne 5. 9. 2022. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného. 4. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil: - z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. - z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem z 21. 2. 2022 (CEPR), že žalobkyně zastoupená svým právním zástupcem žalovaného podáním zaslaným na adresu [obec a číslo] vyzvala k úhradě částky 10 830 Kč. Nebylo však prokázáno, že tato výzva byla žalovanému skutečně doručena. - z kopie OP (CEPR), že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného. - z výpisu z účtu žalobkyně (čl. 18), že dne 24. 8. 2021 byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného převedena částka 10 000 Kč, přičemž tato částka byla dle potvrzení České spořitelny, a.s. dne 24. 8. 2021 (čl. 21) na účet žalovaného připsána. 5. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká - formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru, tento formulář nebyl žalovaným nijak podepsán a z jeho obsahu nebylo možné postavit na jisto, zda žalovaný s jeho obsahem byl seznámen. - Smlouvy z 23. 8. 2021, tato neobsahovala podpis žalovaného, pouze údaj„ Podepsáno kódem: [číslo]“, aniž by bylo prokázáno, že tento kód žalovaný v úmyslu uzavřít právě Smlouvu žalobkyni zaslal. - opisu výpisu proplacení smlouvy, jednalo se toliko o interní dokument žalobkyně, který vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření Smlouvy, postrádal důkazní hodnotu. - výpisu čerpání, splátek a úhrad, jednalo se toliko o interní dokument žalobkyně, který vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření Smlouvy, postrádal důkazní hodnotu. - sazebníku platného od 8. 4. 2018 (CEPR), jednalo se toliko o interní dokument žalobkyně, který vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření Smlouvy, postrádal důkazní hodnotu. - potvrzení o přijaté platbě (čl. 17), že [právnická osoba], [anonymizováno] potvrdila, že z účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného byla dne 24. 7. 2019 odeslána částka 1 Kč, nicméně k tomuto převodu došlo měsíc před tvrzeným uzavřením Smlouvy a soud z tohoto důkazu ani ve spojení s ostatními důkazy (zejména důkazem Smlouvou) nemohl učinit závěr o tom, že Smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena. 6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. 7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 24. 8. 2021 byla na účet číslo [bankovní účet], jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 10 00 Kč z účtu žalobkyně. Předžalobní výzva ze dne 18. 2. 2022 byla žalovanému zaslána dne 21. 2. 2022 na adresu [obec a číslo], nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že„ Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“). 8. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě (patrně nejspíše ze Smlouvy ve spojení s potvrzením [právnická osoba], [anonymizováno], nadto o měsíc předcházejícím tvrzenému uzavření Smlouvy, a ve spojení s faktem, že žalobkyně disponuje kopií OP žalovaného) toto bez dalšího nevyplývá, resp. není nijak prokázáno, že (a zda vůbec) žalovaný Smlouvu právě s tímto obsahem se žalobkyní uzavřel. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. Nemohl být ani soudem upozorněn na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. 9. Soud dále podotýká, že žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svých (nadto toliko obecných) skutkových tvrzení o tom, že před uzavřením Smlouvy zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Tato skutková tvrzení tak zůstala rovněž neprokázána. 10. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. 11. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 10 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou až dne 11. 7. 2022, kdy nastala fikce doručení žaloby žalovanému, když k vyúčtování dlužné částky předžalobní v