6 C 209/2022-140 — Okresní soud ve Vyškově

<b>(Žaloba)</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále již„ žaloba“), podaným dne 19. 7. 2021 u Okresního soudu v Břeclavi, domáhal zaplacení částky 877 000 Kč s příslušenstvím, a to na základě těchto tvrzení: 1.1 Žalobce se stal na základě smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 4. 7. 2018 (a dle této smlouvy povoleného vkladu práva stavby do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce) oprávněným z práva stavby k pozemku p. [číslo] v katastrálním území (dále již„ k. ú.“) [obec] (dále též„ pozemek“). 1.2 Žalobce provedl v souladu s právem stavby na uvedeném pozemku stavbu. Ve smlouvě o zřízení práva stavby si strany sjednaly náhradu za zřízenou stavbu odlišně od § 1255 o. z., a to v plné výši tržní hodnoty této stavby. 1.3 Právo stavby dle ad 1.1 zaniklo dne 4. 7. 2020, přičemž předmětná stavba na pozemku byla následně znalcem oceněna na částku 1 945 000 Kč. 1.4 Právo stavby ad 1.1 bylo na základě smlouvě o převodu práva stavby ze dne 26. 6. 2019 převedeno na žalované, kteří však po zániku práva stavby zaplatili žalobci za stavbu pouze částku ve výši 1 068 000 Kč. S ohledem na dle ad 1.3 znalecky zjištěnou cenu stavby tak žalovaní dluží žalobci částku (1 945 000 Kč – 1 068 000 Kč =) 877 000 Kč; k úhradě této částky žalobce písemně vyzval žalované dopisem ze dne 9. 12. 2020, avšak žalovaní ke dni podání žaloby tuto částku žalobci nezaplatili. 1.5 Z důvodů shora vyložených se proto žalobce nyní soudně domáhá po žalovaných zaplacení částky 877 000 Kč s příslušenstvím (s úrokem z prodlení, jak uvedeno shora). 1.6 Zdejší soud dne 24. 9. 2021 pod č. j. EPR 171861/2021-9, vydal elektronický platební rozkaz, kterým uložil žalovaným shora žalobce navrhované platební povinnosti, který byl však z důvodu včas podaného odporu žalovanými (proti tomuto platebnímu rozkazu) zrušen. <b>(Vyjádření žalovaných k žalobě a jimi učiněný vzájemný návrh na zaplacení částky 891 978,93 Kč s příslušenstvím)</b> 2. Žalovaní v písemném vyjádření k žalobě (učiněném prostřednictvím jejich právního zástupce – viz č. l. 21-23) s uplatněnou žalobou vyslovili nesouhlas, neboť žalovanou pohledávku (a to ani zčásti) neuznávají, a to z následujících důvodů: 2.1 Žalovaní uzavřeli dne 26. 6. 2019 s žalobcem kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu pozemku, jehož součástí byla rozestavěná stavba rodinného domu, a to za kupní cenu 2 260 000 Kč. Přitom na základě tvrzení žalobce byla cena pozemku stanovena na částku 1 760 000 Kč a cena rozestavěné stavby na pozemku byla stanovena na částku 500 000 Kč. Žalovaní již na základě této kupní smlouvy uhradili žalobci na rozestavěnou stavbu (která byla součástí práva stavby ve vlastnictví žalobce) částku 500 000 Kč, přičemž již toho dne muselo být žalobci známo, že není reálné dílo dokončit. 2.2 Žalovaní dále uzavřeli s žalobcem dne 26. 6. 2019 smlouvu o převodu práva stavby na pozemku, kterou byla žalobci sjednána povinnost předat žalovaným rodinný dům, jenž byl součástí práva stavby, do 31. 8. 2019, a to ve stavu způsobilém k užívání povoleném kolaudačním souhlasem a převést na žalované právo stavby. Na základě této smlouvy žalovaní zaplatili žalobci zálohu ve výši 568 000 Kč. Ke vkladu práva stavby dle této smlouvy však nedošlo (k tomu viz podání žalovaných níže). 2. Žalobce nedostál své povinnosti ze smlouvy ad 2. a nepředal žalovaným dokončený rodinný dům ve stanovené lhůtě, respektive rodinný dům vůbec nedokončil, přičemž stupeň rozestavěnosti ke dni zániku práva stavby (tj. téměř rok poté, co měl žalobce rodinný dům dokončit a předat žalovaným) byl pouhých 19,37 %. Žalovaní mají za to, že stupeň nedokončenosti stavby poukazuje na skutečnost, že žalovaný neměl nikdy záměr rodinný dům dokončit a dostát svým povinnostem ze smlouvy ad 2. a uvedl tak záměrně žalované v omyl. Předání předmětu převodu mělo proběhnout dle smlouvy ad 2. do 31. 8. 2019, tedy více než 10 měsíců před zánikem práva stavby. Žalovaní mají za to, že zánik práva stavby tak byl ve svém smyslu sankcí spojenou s nedodržením povinností žalobce stanovených mu smlouvou dle ad 2.. 2.4 Před zánikem práva stavby zaplatili žalovaní žalobci na rozestavěnou stavbu celkem částku ve výši 1 068 000 Kč. Vzhledem k pochybnostem o hodnotě stavby si žalovaní nechali vyhotovit znalecký posudek znalcem [jméno] [příjmení] (znalecký posudek ze dne [datum], [číslo]), který dospěl k závěru, že tržní cena stavby ke dni zániku práva stavby činila pouze 481 440 Kč. 2.5 Žalobcem předložený znalecký posudek (vypracovaný znalcem [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [titul], dne [datum], pod [číslo]) není podle žalovaných pro danou věc vůbec relevantní, jelikož byl vypracován až měsíc po zániku práva stavby k rozestavěné stavbě, zatímco znalecký posudek předložený žalovanými byl vypracován ke dni zániku práva stavby. Kromě toho žalovaní namítají, že znalecký posudek vypracovaný [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [titul], musel být vyhotoven v rozporu se zákonem, když uvedený znalec, pokud skutečně navštívil stavbu a pozemek, neměl vůbec ke vstupu na pozemek a k jakémukoliv pohybu na pozemku svolení žalovaných. Tomu, že znalec stavbu ani nenavštívil, odpovídají i zcela nepravdivé skutečnosti uváděné v tomto posudku (např. tvrzení, že střecha včetně klempířských prvků byla v době vyhotovení posudku zcela dokončena, přičemž žalovaní disponují četnými fotografiemi, kterými je možné doložit opak). Kromě toho celá stavba trpěla četnými vadami, které žalobci v žalobě specifikují. 2.6 Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda upravující právní vztahy po případném zániku práva stavby, žalovaní byli povinni uhradit po zániku práva stavby žalobci polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby, a to v souladu s § 1255 o. z. 2.7 Žalovaní zaplatili žalobci na stavbu, respektive právo stavby celkem částku ve výši 1 068 000 Kč, přičemž znaleckým posudkem ad 2.4 bylo zjištěno, že tržní cena stavby ke dni zániku práva stavby činila pouze 481 440 Kč. Jestliže byli žalovaní povinni dle § 1255 o. z. zaplatit žalobci pouze částku 240 720, žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalovaných ve výši celkové zaplacené částky za stavbu snížené o polovinu hodnoty stavby v den zániku práva stavby, tedy o částku 240 720 Kč. Ke dni tohoto podání tak žalovaní evidují z titulu bezdůvodného obohacení vůči žalobci pohledávku ve výši 827 280 Kč. 2.8 Z důvodu porušení povinnosti žalobce ze smlouvy o převodu práva stavby dále vznikla žalovaným škoda spočívající v zaplacení úroků z prodlení dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanými a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Výše úroků byla vyčíslena na částku 64 698,93 Kč. 2.9 Žalovaní dle ad 2.7 a 2.8 tak vůči žalobci evidují pohledávky v celkové výši 891 978,93 Kč. 2.10 Žalovaní zaslali dne 8. 10. 2020 žalobci písemnou výzvu k zaplacení pohledávky ad 2.9, která zůstala bez reakce. Lhůta k zaplacení pohledávky činila 10 dnů od doručení výzvy; uplynutím 10 dnů se tak staly pohledávky žalovaných splatnými. 2.11 Dne 29. 10. 2020 žalovaní zaslali žalobci předžalobní výzvu, na kterou žalobce opět nereagoval. 2.12 Žalovaní však nakonec po zvážení možné vymahatelnosti pohledávky a po zjištění aktuálního exekučního řízení vedeného vůči žalobci od žaloby ustoupili. Po doručení žaloby však tyto pohledávky vůči žalobci uplatňují tímto vzájemným návrhem. 2.13 Z vyložených důvodů proto žalovaní vzájemným návrhem navrhli, aby soud uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným částku 891 978,93 Kč s příslušenstvím. Podáním ze dne 20. 9. 2022 (na č. l. 49) pak žalobci k výzvě soudu upřesnili, že po žalobci požadují, aby předmětnou platební povinnost splnil žalovaným coby oprávněným společně a nerozdílně. <b>(Vyslovení místní nepříslušnosti Okresním soudem v Břeclavi)</b> 3. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 15. 7. 2022, č. j. 5 C 236/2021-42, v této věci vyslovil místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu ve Vyškově jako soudu místně příslušnému; toto usnesení nabylo právní moci dne 10. 8. 2022. Procesní spis byl doručen zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022. <b>(Doplňující podání žalovaných)</b> 4. V podání ze dne 21. 10. 2022 (na č. l. 122) žalovaní uvedli, že k podání návrhu na vklad vlastnického práva k právu stavby dle smlouvy ad 2.2 nedošlo z následujících důvodů: 4.1 Dle čl. 4 odst. 4 smlouvy o převodu práva stavby mohlo dojít k podání návrhu na vklad až poté, co byla uhrazena celá kupní cena. 4.2 Nezaplacená část kupní ceny ve výši 1 772 000 Kč měla být uhrazena do 5 pracovních dnů poté, co dojde ke kontrole odhadce úvěrového subjektu. Tato kontrola měla proběhnout až poté, co bude stavba dokončena a její hodnota bude odhadcem úvěrového subjektu stanovena alespoň ve výši kupní ceny. Předmětem odhadu tak mohla být až dokončená stavba, jinak by úvěrový subjekt nemohl uvolnit příslušnou finanční částku. 4.3 Ke kontrole dle ad 4.2 nedošlo, protože stavba rodinného domu, která byla součástí práva stavby, vůbec nesplňo