4 C 93/2023-25 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 8. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 125 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 35 000 Kč a zákonného úroku z prodlení, to vše z titulu smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 20. 2. 2018 za účelem financování podnikatelských aktivit žalovaného. Žalobkyně poskytla na základě uvedené smlouvy žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem 69 % z poskytnuté jistiny, tj. úrokem ve výši 48 300 Kč a poplatkem za správu úvěru 18 200 Kč. Celkovou částku 136 500 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 10 500 Kč. Dle ujednání smlouvy byly úroky a poplatek za správu úvěru splatné v prvních 6-ti měsíčních splátkách a částečně v 7. splátce. Žalovaný uhradil na svůj závazek ze smlouvy celkem 11 500 Kč. Dne 21. 4. 2018 se žalovaný dostal do prodlení, když řádně a včas neuhradil 2. splátku splatnou 20. 4. 2018. Úvěr se stal splatným dnem splatnosti poslední splátky tj. dne 20. 3. 2019. V důsledku prodlení žalovaného s plněním závazku ze smlouvy vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z částky v prodlení dle ujednání smlouvy o úvěru. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 35 000 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka s upozorněním na možné soudní vymáhání závazku, a to dne 4. 7. 2023. Na výzvu žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Mezi žalobkyní, jako věřitelem a žalovaným, jako dlužníkem byla dne 20. 2. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , určenému na financování podnikatelských aktivit dlužníka, na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr, spolu s poplatkem za správu úvěru ve výši 18 200 Kč a úrokem 69 % za sjednané období, tj. celkem částku 136 500 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 10 500 Kč, splatných k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle smluvního ujednání článku III. odst. 2 byly ze splátek nejprve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru a následně poskytnutá jistina. V článku IV. odst. 4 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.6. Dle předpisu splátek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, byl žalovaný povinen hradit úvěr ve výši 70 000 Kč ve splátkách po 10 500 Kč splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci, přičemž v rámci 1. – 6. splátky bude částka 7 630 Kč užita na úhradu úroku a částka 2 870 Kč na úhradu poplatku za správu úvěru. V rámci 7. splátky bude částka 2 520 Kč užita na úhradu úroku, částka 980 Kč na úhradu poplatku za správu úvěru a částka 7 000 Kč bude užita na úhradu jistiny. V rámci splátky 8. -13. bude částka 10 500 Kč užita na úhradu jistiny v plné výši.7. Dle platební bilance ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, žalovaný uhradil dne 27. 3. 2018 částku 6 500 Kč, dne 23. 4. 2018 částku 4 000 Kč a dne 23. 4. 2018 částku 1 000 Kč. Celkem žalovaný uhradil 11 500 Kč.8. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 7. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a to částky 125 000 Kč na jistině úvěru a částky 452 227 Kč na smluvní pokutě, celkem měl tedy žalovaný zaplatit částku 577 227 Kč neprodleně po obdržení výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána dle podacího archu poštou dne 4. 7. 2023.9. Dle veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný podnikal od roku , Anonymizováno, v , Anonymizováno, činnosti. Podnikatelská činnost byla ukončena v důsledku zrušení konkurzu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, a to ke dni , datum, .10. Na základě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru o skutkovém stavu:11. Smlouvou o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč v hotovosti, celková dlužná částka k zaplacení včetně úroku a poplatku činila 136 500 Kč a dlužník ji měl vrátit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 10 500 Kč. Účelem úvěru bylo financování podnikatelských aktivit dlužníka. Smlouvou byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Žalovaný zaplatil toliko první dvě splátky – dne 27. 3. 2018 a 23. 4. 2018. Poslední splátka byla splatná dne 20. 3. 2019. Žalobkyně vyzvala dlužníka výzvou ze dne 3. 7. 2023 k úhradě zbývající částky jistiny a poplatku ve výši 125 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 577 227 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 11 500 Kč.12. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.13. Podle ustanovení § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.14. Podle ustanovení § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.15. Podle ustanovení § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle ustanovení § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.19. Podle ustanovení § 1797 o. z. podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 o. z., ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796 o. z.20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. Předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena mezi podnikateli, za účelem financování podnikatelské činnosti žalovaného. Přesto soud přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, srov. Rozsudek ze dne 16. 3. 2021, sen. zn. 23 ICdo 56/2019, dle kterého, uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Právo dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slabší strany).22. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků byla mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smlouvě o úvěru ze dne 20. 2. 2018 sjednána jako úplata (odměna) za užívání poskytnuté částky, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím úvěru, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění