26 C 61/2021-89 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 937,31 Kč, úrokem ve výši 8 672,23 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 502,11 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 8 502,11 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok vyplývá ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovanému bylo v hotovosti poskytnuto 12 000 Kč dne [datum] a právní předchůdkyni žalobkyně se zavázal vrátit kromě poskytnutých peněžních prostředků také úrok ve výši 1 680 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaný na dlužné částce uhradil pouze 9 840 Kč naposledy dne [datum], přičemž úhrada byla započtena částečně na jistinu ve výši 3 497,89 Kč, úrok ve výši 1 680 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 262,11 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužnou částku do stanoveného termínu [datum], došlo ode dne následujícího k úročení neuhrazené jistiny ve výši 8 502,11 Kč úrokem ve výši 23,66 % ročně, sjednaným ve smlouvě o půjčce. Původním poskytovatelem půjčky byla společnost [právnická osoba], [IČO], která se v důsledku fúze sloučila dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO]. Před fúzí byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke stejnému datu, na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně z této právní skutečnosti odvozuje svou aktivní legitimaci. Žalovaný po postoupení pohledávky uhradil částku 2 000 Kč dne [datum], přičemž byla celá platba započtena na dlužné úhrady za služby poskytnuté společně se zápůjčkou. Zbývající částku žalovaný ani částečně neuhradil, proto žalobkyně uplatnila svůj nárok u soudu poté, co před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně k výzvě soudu ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného odkázala na informace sdělené žalovaným v kartě zákazníka a na dokumenty, které měly být dle karty zákazníka žalovaným předloženy (výplatní pásky a nájemní smlouva) a uvedla, že vycházela rovněž z potvrzení žalovaného, že před uzavřením smlouvy žalobkyně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet půjčku na základě informací od něj získaných a prohlášení žalovaného, že tyto informace jsou pro účel poskytnutí zápůjčky dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Listiny předložené žalovaným při sepisu karty zákazníka žalobkyně nepředložila, protože je již nemá k dispozici. 3. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splněných podmínek v § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytla v hotovosti finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž první splátku se žalovaný zavázal zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po zaplacení vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (smlouva o půjčce). Žalovaný ještě před podpisem smlouvy o půjčce vyplnil údaje v kartě zákazníka ohledně výše svého příjmu 25 000 Kč, zaměstnání - [anonymizováno] u [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [obec], [anonymizována dvě slova] a svých měsíčních výdajů (nájem 8 000 Kč, výdaje domácnosti 3 500 Kč a výdeje na telefon 500 Kč /zákaznická karta/). Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce, specifikované v seznamu pohledávek. K uzavření smlouvy došlo dne [datum], přičemž dle článku II. odst. 1 předmětné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni uzavření smlouvy. Přílohou smlouvy byl seznam pohledávek, ze kterého vyplývala pohledávka za žalovaným označená číslem smlouvy [číslo] i datem uzavření smlouvy [datum]. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne [datum], zaslaným žalovanému doporučeně dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, příloha [číslo] oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 23 008,58 Kč do [datum] s upozorněním, že v opačném případě bude ve věci podána žaloba. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne [datum] (výzva k plnění, podací lístek). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšením celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že v daném případě nelze míst za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Uvedená povinnost posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena každému poskytovateli úvěru, tedy i žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru před poskytnutím finančních prostředků neučinil. Spotřebitelský úvěr za dané situace měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit. Toto však žalobkyně (potažmo její právní předchůdkyně) v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh neuhradil. Takový zákonný postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami, které se vyskytují na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění posky