26 C 72/2021-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 750 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi její právní předchůdkyní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Dluh z této smlouvy činil na jistině 11 750 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení 1 713,85 Kč, na kapitalizovaném úroku 5 091,74 Kč, na úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 048,92 Kč od [datum] do zaplacení a na úroku 23,72 % ročně z částky 9 048,91 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedenou smlouvou byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, navýšenou o úrok ve výši 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně sjednaná v článku 1.2 smlouvy), o odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, celkem v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje [datum] s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil částku 14 350 Kč naposledy dne [datum]. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti u jednání. Žalovaný svoji účast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o.s.ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, když zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), na základě které mu poskytla stejného dne v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a poplatky za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátku se žalobkyni zavázal zaplatit nejpozději sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenních období. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, které v článku 1.2 stanovily výši úrokové sazby v rozsahu 23,72 % ročně. Dále v článku 7.1 žalovaný prohlásil, že úvěrujícímu před uzavřením této smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku, a že je schopen úvěrujícímu splatit celou dlužnou částku na základě podmínek stanovených v této smlouvě. Před uzavřením smlouvy o půjčce byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem hodnocení jeho bonity, podle které žalovaný bydlel s rodiči ve společné domácnosti, od července [rok] byl zaměstnán u [právnická osoba], [IČO] s čistou mzdou 14 800 Kč a jeho výdaje tvořily částky 4 000 Kč na bydlení a 5 000 Kč na své výdaje. Žalovaným měly být předloženy také výplatní pásky, pracovní smlouva a doklad SIPO. Dále žalovaný prohlásil, že proti jeho osobě nejsou vedeny exekuce (smlouva o půjčce, karta zákazníka). 4. V důsledku fúze sloučení se [datum] stala právním nástupcem právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba], [IČO], dnes vystupující pod názvem [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávek jako postupitel postoupila na žalobkyni jako postupníka dne [datum] pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřela jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, specifikované v seznamu pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek pod [číslo] byla evidována pohledávka za žalovaným v celkové výši 11 750 Kč. Postoupení pohledávky oznámila společnost [právnická osoba], žalovanému v dopise ze dne [datum], jež mu byl zaslán doporučeně dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 5. Žalovaný byl opětovně vyzván právním zástupcem žalobkyně k plnění dluhu, jež je předmětem žaloby, do [datum], dopisem ze dne [datum], zaslaným na adresu žalovaného uvedenou v kartě zákazníka doporučeně dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek). 6. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný krátce po uzavření smlouvy o půjčce čerpal další finanční prostředky od jiných subjektů, a to dne [datum] částku 3 000 Kč v podobě úvěru uzavřeného se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta, a dne [datum] mu byla vyplacena zápůjčka částky 10 000 Kč [právnická osoba] s.r.o., kterou se zavázal splácet, navýšenou na částku 17 700 Kč, v 59 týdenních splátkách po 295 Kč od [datum] do [datum]. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databázích umožňující posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je u posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>10. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu, pokud to smyslu a účel zákona vyžaduje.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s důkladnou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru, tedy právní předchůdkyni žalobkyně, jež úvěr poskytla, pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Spotřebitelský úvěr za dané situace může být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splatit. Toto však právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh splatil jen částečně. Tento zákonem stanovený postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splatit (viz Důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). 15. V této souvislosti je třeba konstatovat, že české spotřebitelské právo je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 směrnice č. 2008/48/ES se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních