26 C 75/2021-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 969 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný z této smlouvy dlužil částku 14 969 Kč, úrok z prodlení ve výši 1 695,09 Kč, úrok ve výši 2 794,89 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 105,92 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 20,5 % ročně z částky 9 105,92 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit také úrok ve výši 1 711 Kč (úroková sazba činila 20,5 % ročně sjednaná v článku 4 smluvních podmínek), administrativní poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 2 672 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 486 Kč, tedy navíc 10 869 Kč Celkem tedy se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 23 869 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil pouze částku 8 900 Kč z předepsaných splátek. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaný svou neúčast neomluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému stejného dne v hotovosti částku 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s úrokem ve výši 1 711 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 672 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 6 486 Kč, tedy celkem částku 23 869 Kč v 60 hotovostních týdenních splátkách po 398 Kč s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy první splátku a každou následující splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Poslední splátka činila 387 Kč. Úroková sazba byla sjednána v samostatných smluvních podmínkách, konkrétně v článku 4, ve výši 20,5 % ročně, přičemž žalovaný potvrdil, že byl se smluvními podmínkami seznámen. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, ve které ohledně svých poměrů uvedl, že má dvě vyživovací povinnosti, podniká, přičemž si vyplácí měsíčně částku 25 000 Kč. Své měsíční výdaje odhadl na 16 500 Kč, jež měly zahrnovat náklady na nájem 3 500 Kč, telefon 1 000 Kč, splátky zápůjček a výživné 4 000 Kč a ostatní výdaje domácnosti 8 000 Kč. V zákaznické kartě nebylo označeno, že by byla některá z tvrzení žalovaného ověřena nějakou listinou (smlouva o zápůjčce, smluvní podmínky, zákaznická karta). Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke stejnému datu, přičemž postoupené pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Pohledávka za žalovaným, jež je předmětem sporu, byla evidována pod evidenčním [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne [datum] na adresu označenou žalovaným ve smlouvě. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení, přičemž tato výzva mu byla zaslána doporučeně dne [datum]. Následně byl žalovaný v dopise ze dne [datum] právním zástupcem žalobkyně, zaslaným doporučeně dne [datum] na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě, vyzván k úhradě dlužné částky do [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzva k plnění, podací lístky). Žalovaný uhradil celkem částku 8 900 Kč v sedmi splátkách, kdy [datum] uhradil částku 400 Kč, dne [datum] částku 1 200 Kč, dne [datum] částku 1 300 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč (přehled plateb). 4. Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný v době čerpání zápůjčky neplnil svou vyživovací povinnost k dětem [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy za období od ledna do května 2015 zůstal na výživném dlužen částku 25 000 Kč a ve svém chování pokračoval i v období od ledna 2016 do srpna 2016, kdy na výživném dlužil 40 000 Kč, za což byl pravomocně odsouzen (rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Problémy s placením vyživovací povinnosti měl žalovaný i v roce 2013 a 2014, kdy celkový dluh činil 55 000 Kč, za což byl pravomocně odsouzen (trestní příkaz vydaný Okresním soudem ve [obec] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný dále v období od [datum] do [datum], jako osoba podnikající, neplatil povinné zálohy na zdravotní pojištění, na kterém v daném období dlužil [obec] průmyslové zdravotní pojišťovně [anonymizováno] 47 100 Kč, jež byla navýšena o dlužné penále ve výši 14 121 Kč (výkaz nedoplatků vydaný [anonymizována tři slova] dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>8. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Ohledně nároku žalobkyně má soud, vzhledem na shora popsaný stav, za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), na základě nezbytných, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy žalovaného. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla právní předchůdkyni žalobkyně vést zejména ta skutečnost, že žalovaný svůj příjem z podnikatelské činnosti žádným způsobem nedoložil např. výpisem z účtu, daňovým přiznáním či jiným způsobem (například fakturami). Přesto, že žalovaný žádným způsobem právní předchůdkyni žalobkyně neprokázal věrohodnost tohoto údaje, právní předchůdkyně žalobkyně z této informace vycházela, kdy vzala za své, že žalovaný má pravidelný a neměnný měsíční příjem 25 000 Kč, bez ohledu na skutečnost, že podniká. Právní předchůdkyně žalobkyně tak bez dalšího z příjmu 25 000 Kč odečetla, opět jen žalovaným tvrzené, výdaje, jež také nebyly žádným způsobem doloženy, a výslednou částku vyhodnotila tak, že žalovanému umožňuje úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně se nijak nezajímala o to, zda žalovaný je schopen své měsíční výdaje pokrýt příjmy, ani zda mu příj