5 C 236/2022-26 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 5 239Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 24. 3. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti poskytla žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 364 Kč (úroková sazba 20,98 % ročně), s odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč, s odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a s doplňkovou službou životního pojištění ve výši 129 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, konče dnem 19. 1. 2017. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 1 054 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 20,98 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala nástupce Společnosti společnost [právnická osoba] (dnes [právnická osoba]), [IČO], která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalovaná částka 5 239 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 1 239 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 1. 2017 do 7. 1. 2022 v kapitalizované výši 4 228,64 Kč a od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 1. 2017 do 7. 1. 2022 v kapitalizované výši 1 622,52 Kč a od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne 24. 3. 2016 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 2 364 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Dále si strany sjednaly pojištění Credit Life s poplatkem ve výši 129 Kč. Celkově tak měla žalovaná Společnosti uhradit částku 6 493 Kč v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala v hotovosti v místě svého bydliště jistinu zápůjčky. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva, zařazení zákazníka do pojistného programu). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, bydlí s partnerem v nájemním bydlení, nemá nezaopatřené děti, nemá jinou půjčku, nejsou proti ní vedeny exekuce, pracuje jako pomocná síla v kuchyni. Příjem činí čistá mzda ve výši 10 320 Kč, ostatní příjmy (partner) ve výši 8 263 Kč, tj. celkem příjem 18 583 Kč. Výdaje tvoří nájem/inkaso ve výši 6 300 Kč, výdaje domácnosti ve výši 7 000 Kč, ostatní náklady (alimenty a ostatní) ve výši 300 Kč, pravidelné měsíční výdaje tedy činí 13 600 Kč a použitelný příjem činí 4 983 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z výplatní pásky, z pracovní smlouvy/živnostenského listu a z nájemní smlouvy (viz karta zákazníka). Žalovaná uhradila celkově částku 1 054 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu ve větším rozsahu má tvrdit dlužník). Dne 30. 9. 2016 zanikla Společnost v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spisová značka [anonymizováno] [číslo], která má nově firmu [právnická osoba] (viz výpis z OR Společnosti, a z OR společnosti [právnická osoba], [IČO]). Dne 7. 1. 2022 si společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úhradě a příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 3. 2. 2022 oznámila společnost [právnická osoba], žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dopisem ze dne 14. 4. 2022 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 11 403,04 Kč do 29. 4. 2022 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 14. 4. 2022 vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. V důsledku fúze sloučením Společnosti se společností [právnická osoba], jako společností nástupnickou, která má nově firmu [právnická osoba], přešlo podle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, veškeré jmění zanikající Společnosti ke dni 30. 9. 2016 na společnost [právnická osoba], [IČO] [právnická osoba], [IČO], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne 7. 1. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], [IČO], dopisem ze dne 3. 2. 2022, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 6. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne 23. 8. 2016 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 2 364 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč, úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Dále si strany sjednaly pojištění Credit Life s poplatkem ve výši 129 Kč. Celkově tak měla žalovaná Společnosti uhradit částku 6 493 Kč v 43 týdenních splátkách po 151 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy. 7. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním úkonem podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 30. 11. 2022, č. j. 5 C 236/2022-12, žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná byl dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Pokud jde o čistou mzdu žalované ve výši 10 320 Kč, ta byla stanovena na základě pracovní smlouvy a výplatní pásky. Ostatní příjmy žalované představují např. výživné, alimenty, příjmy z podnikání atd., přičemž byly ověřeny na základě sdělení žalované. Odhadované měsíční výdaje žalované byly ověřeny na základě sdělení žalované s výjimkou výdajů na nájem, které byly ověřeny na základě nájemní smlouvy. Skutečnost, že žalovaná nemá nějaké jiné dluhy, byla ověřena na základě sdělení žalované. Žalobkyně současně uvedla, že nedisponuje kopiemi dokladů žalované, které byly předloženy pouze při sjednání smlouvy. S řádným posouzením úvěruschopnosti ze strany Společnosti se však nelze ztotožnit, neboť jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschop