7 Cmo 223/2019-108 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem ve výroku I., že žalovaná je povinna poskytnout žalobkyni odpovědi na tyto dotazy:1. Vysvětlete propad tržeb žalované mezi roky 2015 a 2016, kdy tržby žalované klesly z 85 594 710 Kč vykázaných v roce 2015 na 415 750 Kč vykázaných v roce 2016.2. Vysvětlete propad ziskové marže žalované mezi roky 2015 a 2016, kdy zisková marže žalované klesla z 5,86 % v roce 2015 na 1,53 % v roce 2016.3. Vysvětlete nárůst výdajů za právní služby poskytnuté žalované mezi roky 2014 a 2016, kdy výdaje za právní služby poskytnuté žalované vzrostly z 0 Kč v roce 2014 na 138 495 Kč v roce 2015 a dále na 309 880 Kč v roce 2016.4. Vysvětlete nárůst výdajů za poradenské služby poskytnuté žalované mezi roky 2014 a 2016, kdy výdaje za poradenské služby poskytnuté žalované vzrostly z 37 241 Kč v roce 2014 na 59 200 Kč v roce 2015 a dále na 185 161 Kč v roce 2016.5. Podle účetních závěrek žalované byly žalované v roce 2015 účtovány poplatky za služby ve výši 1 484 575 Kč, avšak v roce 2016 (a rovněž v letech 2012 až 2014) ve výši 0 Kč. Proč byly tyto poplatky účtovány pouze v roce 2015?6. Obdržela žalovaná za poplatky za služby zaplacené v roce 2015 služby řádně a včas? V jaké formě byly žalované tyto služby poskytnuty? Co bylo předmětem těchto služeb? Kdo žalované tyto informace poskytl? Kdo jejich poskytnutí za žalovanou objednal? Kdy a jak žalovaná využila tyto služby pro své podnikatelské aktivity?7. Co bylo důvodem pro zrušení povolení žalované k distribuci léčivých přípravků? Kdo o toto zrušení požádal?8. Co se stalo s případy distribuce léčivých přípravků žalovanou, které byly otevřeny v době skončení platnosti povolení žalované k distribuci léčivých přípravků? Převzala tyto případy společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ? Pokud ano, zaplatila společnost , právnická osoba, . žalované za takové převzetí jakoukoli úplatu? Pokud ano, kdy a v jaké výši?9. Podle příslušných účetních závěrek žalované byly v roce 2015 účtovány náklady na zaměstnance žalované ve výši 442 000 Kč, avšak v roce 2016 (a rovněž v letech 2012 až 2014) ve výši 0 Kč. Proč byly náklady na zaměstnance žalované účtovány pouze v roce 2015 a komu a v jaké výši byly vyplaceny?10. Proč nebyla ze strany jednatele žalované předložena společníkům žalované zpráva o vztazích mezi propojenými osobami za rok 2016 tak, jak je to vyžadováno ustanovením § 82 zákona o obchodních korporacích?11. Z jakých důvodů byly provedeny zpětné opravy v účetnictví za roky 2013 a 2014?12. Z jakého důvodu byla valná hromada žalované schvalující její účetní závěrku pro rok 2014 svolána na říjen roku 2015, když tato účetní závěrka byla sestavena v únoru roku 2015?,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.,ve výroku II., že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 30 798 Kč to k rukám advokátka , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci rozsudku., ve výroku III., že řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhá poskytnutí informací dle části III. žaloby žalovanou formou doporučeného dopisu adresovaného žalobkyni, zastavuje., a ve výroku IV., že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Městského soudu v Praze na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení do tří dnů od jeho právní moci.2. Žalobkyně se žalobou došlou soudu prvního stupně dne 2. 10. 2017 domáhala na žalované poskytnutí informací ve znění, které je obsahem výroku I. rozsudku soudu prvního stupně (v němž je tento požadavek uveden po formálních korekcích, jimiž není nijak dotčen jeho věcný obsah), a to formou doporučeného dopisu adresovaného žalobkyni. Tvrdí, že je společníkem žalované (dále i „Společnosti“) s tím, že dopisem ze dne 20. 9. 2017 požádala o poskytnutí těchto informací, a to nejpozději do 29. 9. 2017. Do dne podání žaloby a ani poté nebyla žádná z požadovaných informací žalovanou poskytnuta.3. Tvrzením žalované, že žalobkyni nemůže její právní zástupce zastupovat, neboť tím porušuje ust. § 19 odst. 1 písm. a), c) zákona o advokacii, soud prvního stupně nepřisvědčil, neboť jí tvrzený rozpor není důvodem pro nemožnost zastupování v tomto řízení, nýbrž pro případné kárné provinění (odstavec 6 rozsudku).4. Při jednání soudu prvního stupně dne 17. 4. 2019 vzala žalobkyně žalobu v té části, ve které se domáhá poskytnutí informací dle části III. žaloby žalovanou formou doporučeného dopisu adresovaného žalobkyni, zpět. Protože žalovaná s tímto částečným zpětvzetím vyjádřila souhlas, soud prvního stupně řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil, a to usnesením vyhlášeným při tomto jednání.5. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, že zamítl návrh žalované na provedení důkazu Předávacím protokolem ze dne 7. 3. 2016. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že tento důkaz nebyl žalovanou označen do skončení prvního jednání ve věci, konaného dne 29. 2. 2019, přičemž žalovaná byla soudem poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., a ke skončení tohoto jednání nastala koncentrace řízení dle ust. § 118 b odst. 1 o. s. ř. (odstavec 11, 12 a 13 rozsudku). Soud prvního stupně pak ani neshledal důvod pro postup dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. (odstavec 14 rozsudku).6. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že o poskytnutí požadovaných informací jako společník před podáním žaloby žalovanou žádala (písemností ze dne 20. 9. 2017 vyhotovenou zástupcem na základě plné moci ze dne 18. 8. 2016 dle ust. § 436 odst. 1, § 441 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/ a jejím dojitím den poté), a že žalovaná je dosud neposkytla (výslechem jednatele žalobkyně), jakož i to, že podala návrh dle ust. § 156 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“) v rámci stanovené prekluzivní lhůty včas (odstavec 3 a 5). Naproti tomu poskytnutí předmětných informací žalovanou účinně tvrzeno a prokázáno nebylo (odstavec 11, 13 a16 rozsudku). Soud prvního stupně věc posoudil tak, že jsou naplněny předpoklady pro vyhovění návrhu v rozsahu požadavku žalobkyně na poskytnutí požadovaných informací (ve shodě s právem společníka dle bodu 7. 1. písm. c) zakladatelské listiny žalovaného). Předmět těchto dotazů se týká žalované a její činnosti, tedy informací o Společnosti ve smyslu ust. § 155 z. o. k., pročež nelze dovodit, že by byly požadovány informace z hlediska této činnosti nestandardní či šikanózní. A proto následně uzavřel, že žalovaná je povinna poskytnout informace dle výroku I. jeho rozsudku žalobkyni z důvodu, že přes písemnou výzvu k jejich poskytnutí ze dne 20. 9. 2017, došlou žalovanému dne 21. 9. 2017, s lhůtou k jejich poskytnutí určenou nejpozději do 29. 9. 2017, nebyly informace žalobci dosud poskytnuty (odstavec 17,18 a 21 rozsudku).7. O nákladech řízení bylo soudem prvního stupně rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, spočívající ve formě poskytnutí informací, pro niž bylo v důsledku částečného zpětvzetí žaloby řízení zastaveno, pročež jde o důsledek procesního zavinění a neúspěch žalobkyně. Proto soud prvního stupně uložil povinnost žalované nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku za podání žaloby a v nákladech právního zastoupení za 7 úkonů právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“), jejichž výši určil celkem částkou 30 798 Kč. V řízení dále vznikly náklady na soudního tlumočníka, který překládal při jednání obsah výpovědi jednatele, jež byly tlumočníku nepravomocně přiznány usnesením č. j. 75 Cm 135/2017-62 ze dne 1. 3. 2019. Protože stát dosud tyto náklady řízení nevyplatil, rozhodl soud prvního stupně dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 155 odst. 1 o. s. ř. jen o základu náhrady nákladů řízení státu podle výsledku řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Městského soudu v Praze na nákladech řízení částku ve výši, která bude určena v samostatném usnesení do tří dnů od jeho právní moci.8. Proti rozsudku soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná, která v doplnění odvolání namítala tyto vady, jimiž soud prvního stupně řízení zatížil:a) soud prvního stupně se v rozsudku nezabýval jí namítaným střetem zájmů právního zástupce žalobkyně, který přitom v minulosti zastupoval i žalovanou, což dává žalobkyni neoprávněnou výhodu v tomto řízení ab) soud prvního stupně na jednání konaném dne 17. 4. 2019 bezdůvodně odmítl návrh žalované na doplnění dokazování e-mailem a předávacím protokolem, které žalovaná zaslala soudu jako přílohu k vyjádření ze dne 7. 3. 2019.Nesprávnost napadeného rozsudku dále spočívá v tom, že závěr soudu prvního stupně, dle kterého neposkytnutí informací bylo prokázáno účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně, pana , Anonymizováno, , je nepřijatelný. Dle odvolatelky není možné, aby tvrzení žalobkyně, jehož prokázání je zásadní pro posouzení projednávané věci, tedy tvrzení o neposkyt