19 Cmo 14/2022-190 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu obchodního podílu o velikosti 3,28% ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , spojeného s právem užívat byt č. , Anonymizováno, o velikosti 2+1 s příslušenstvím, I. kategorie, situovaný v domě na adrese , adresa, , se zamítá.“ V bodech II. a III. výroku rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech řízení státu.2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že tak soud rozhodl po projednání věci a provedeném dokazování poté, co původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 22 C 228/2018-102 ze dne 12. září 2019 ve znění usnesení č. j. 22 C 228/2018-125 ze dne 27. dubna 2020 zrušil Městský soud v Praze usnesením č. j. 25 Co 173,174/2020-138 ze dne 30. června 2020 z důvodu věcné nepříslušnosti a věc postoupil soudu prvního stupně /Městskému soudu v Praze, obchodnímu úseku/.3. Svůj nárok, jak je vymezen ve výroku soudu prvního stupně, žalobce odůvodnil tvrzením, že jeho matka, , Anonymizováno, , se v první dekádě tohoto století rozhodla převést většinu svého majetku na své tři děti: žalobce, žalovanou /svou dceru/ a dalšího syna, , adresa, . Mezi všemi těmito zúčastněnými bylo ujednáno, že , Anonymizováno, dostane finanční prostředky na zakoupení nemovitosti, žalovaná dostane nemovitost, a to rekreační objekt evidenční číslo , Anonymizováno, s pozemkem, a žalobce dostane byt, respektive obchodní podíl. Žalovaná i , Anonymizováno, , bratr žalobce, dostali slíbené, na žalobce obchodní podíl matka nepřevedla, neboť žalobce se rozváděl a matka měla obavy, že by se obchodní podíl stal součástí společného jmění žalobce s jeho manželkou. Žalobce tvrdí, konstatoval soud, že matka s vědomím všech svých dětí o veškerých podmínkách této transakce, převedla obchodní podíl na žalovanou s tím, že jakmile pominou důvody, pro které tento obchodní podíl nebyl na žalobce převeden, /bude provedeno majetkové vypořádání žalobce s jeho manželkou, popřípadě nejpozději po smrti matky, žalovaná za stejných podmínek převede obchodní podíl na žalobce/. Krátce po smrti matky žádal žalobce po žalované převedení obchodního podílu, tato uzavření smlouvy stále odkládala, žalobce byt v té době nepotřeboval, proto nenaléhal. K poslední výzvě žalovaná přislíbila převod uskutečnit, ale začala si klást podmínky. S převodem za částku 500 000 Kč žalobce souhlasil, žalovaná ale neustále měnila svá stanoviska a k převodu nedošlo.4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě namítala, že na její straně neexistuje povinnost k převodu, matka účastníků nestanovila při převodu obchodního podílu na její osobu jakoukoliv podmínku, za které by obchodní podíl převáděla, ani následně ji tuto povinnost nestanovila. Ani ve smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne 6. září 2007 není žádná taková povinnost sjednána. Pokud jde o výzvy žalobce, na ty reagovala liknavě, neboť si byla vědoma skutečnosti, že žádnou takovou povinnost, ať již morální, či právní, nemá. Žalovaná namítá promlčení, neboť důvody, pro které matka neměla na žalobce obchodní podíl převést, pominuly v roce 2012, v době žaloby tedy uplynula tříletá promlčecí lhůta. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena v roce 2007, matka zemřela v roce 2015 a přestože rozvodové řízení bylo uzavřeno, matka ji ani jednou k převodu obchodního podílu na žalobce nevyzvala. Pokud by matka skutečně chtěla, aby žalovaná obchodní podíl na žalobce převedla, jistě by ještě za svého života vyvinula v tomto směru aktivitu.5. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že soud ve shodě s původně rozhodujícím Obvodním soudem pro Prahu 8 zaujal /v odstavci 4 odůvodnění svého rozhodnutí/ stanovisko k pravomoci českých soudů za situace, že žalobce je německý státní příslušník. Shledal, že tato je dána.6. V odstavci 5 odůvodnění soud konstatoval: „Dále soud v rámci ekonomie řízení vycházel z důkazů provedených v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 22 C 228/2018, zejména výslechů svědků /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, za výslovného souhlasu zúčastněných stran.“7. V odstavci 6 odůvodnění soud uvedl: „Účastníci učinili nesporným /§ 120 odst. 4 o. s. ř./, že , Anonymizováno, byla jejich matkou /dále jen ‚matka‘/, že dne 11. října 2015 zemřela. Poslední dny svého života strávila v sanatoriu , právnická osoba, . ve , Anonymizováno, , jehož financování bylo zajištěno z prostředků za pronájem bytu. Rovněž nesporné tvrzení bylo, že matka převedla v roce 1991 na žalovanou nemovitost číslo evidenční , Anonymizováno, , stavba pro rodinnou rekreaci, stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , v k.ú. , adresa, , obec , Anonymizováno, , a bratr účastníků , Anonymizováno, od matky obdržel před více než dvaceti lety částku 50 000 Kč na koupi jeho domu. Tyto skutečnosti byly potvrzeny i důkazy /usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 1. 2016, č. j. 27 D 1805/2015-42, výpovědí svědka , Anonymizováno, ./“8. Poté soud vymezil své skutkové závěry, vycházející z provedeného dokazování. Pokud jde o smlouvu o převodu obchodního podílu, tak je zřejmé, že valná hromada společnosti, konaná dne 15. prosince 2005, vyslovila souhlas s převodem obchodního podílu na žalovanou. , Anonymizováno, jako převodce a žalovaná jako nabyvatelka podepsaly dne 6. září 2007 Smlouvu o převodu obchodního podílu, na základě které byl obchodní podíl bezúplatně převeden na žalovanou. Smlouva je jednostránková, obsahuje pouze předmět smlouvy, to, že jde o bezúplatný převod, že nabyvatelka přistupuje ke společenské smlouvě a že právní účinky nastávají dnem doručení smlouvy společnosti.9. V odstavci 9 odůvodnění soud popsal skutková zjištění, jak vyplývají ze svědeckých výpovědí svědkyně , Anonymizováno, , manželky žalobce, přičemž manželé již žijí 15 let odděleně, dále svědka , Anonymizováno, , syna žalobce. Soud konstatoval, že „oba svědci uvedli, že matka chtěla převést za svého života veškerý svůj majetek na své tři děti, přičemž žalobci chtěla darovat obchodní podíl, tento však z důvodu probíhajícího rozvodového řízení a souvisejícího vypořádání společného jmění žalobce a jeho manželky převedla na žalovanou s žádostí, aby jej převedla po rozvodu na žalobce. „Uvedeným svědkům soud uvěřil.“ V této souvislosti soud odkázal na věk svědka /vnuka/. Pokud jde o výslech dalšího svědka, soud uvedl: „Svědek , Anonymizováno, /sourozenec účastníků/ vypověděl, že o podmínkách převodu obchodního podílu na žalovanou mu jeho matka nic neříkala. Rovněž uvedl, že žalovaná byla jediná, kdo se o matku starala, a proto nepovažuje za udivující, že byl obchodní podíl na žalovanou převeden. /prokázáno svědeckou výpovědí , Anonymizováno, /. I tomuto svědkovi soud uvěřil, když dovodil, že se jeho osoby převod bytu netýkal, tudíž se o osud obchodního podílu nestaral.“10. V odstavci 10 odůvodnění soud poukázal na skutečnost, že manželství žalobce nebylo rozvedeno, avšak v roce 2012 byla dokončena odluka /zaniklo společné jmění manželů/. Dále soud poukázal na nikým nesporované tvrzení žalobce, že podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu nebyl přítomen.11. Dále soud s odkazem na dikci ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. shledal, že věc se bude řídit zákonem č. 513ú1991 Sb., obchodním zákoníkem.12. S odkazem na dikci ustanovení § 115 obch. zák. uzavřel, že Smlouva o převodu obchodního podílu splňovala zákonné předpoklady a předmětný obchodní podíl byl řádně převeden na žalovanou.13. K žalobcem uplatněnému nároku soud uvedl, že „Svědci sice vypověděli, že matka účastníků chtěla bezplatně převést ještě za svého života žalobci Obchodní podíl, ale neučinila tak z obavy, aby se nestal součástí společného jmění manželů s ohledem na probíhající rozvodové řízení žalobce, a proto jej převedla na žalovanou smlouvou ze dne 6. září 2007 dle ust. § 115 obch. zák. Tento projev vůle se ale váže k roku 2005 /jak vypověděla manželka žalobce, kdy s tchýní naposledy hovořila/ event. na přelomu století /jak vypověděl vnuk, tehdy jedenáctiletý/. Popisovaný projev vůle se ale mohl za dobu od přelomu tisícíletí, potažmo od roku 2005, resp. od převodu Obchodního podílu do její smrti, změnit. Pokud by matka chtěla poté, co pominuly důvody, pro které tento Obchodní podíl nebyl na žalobce převeden /bude provedeno majetkové vypořádání žalobce s jeho manželkou tj. v roce 2012/ mohla tak vyvinout na žalovanou nátlak, aby tak učinila a převedla za stejných podmínek Obchodní podíl na žalobce. K tomu nedošlo, matka žádnou aktivitu za svého života k převodu Obchodního podílu neučinila. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Soud má dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu /např. 27 Cdo 4808/2017 ze dne 26. března. 2019 nebo 33 Cdo 827/2019 ze dne 26. listopadu 2019/ zjišťovat skutečnou vůli /úmysl/ smluvních stran a u toho přihlížet ke všem /zjištěným/ okolnostem souvisejícím s převodem obchodního podílu. Zkoumání skutečné vůle stran však není časově