19 Cmo 34/2022-31 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto „ Návrh na jmenování opatrovníka ze seznamu insolvenčních správců společnosti , Jméno advokáta, ., IČ: , IČO advokáta, , se sídlem , adresa, se zamítá.“ V bodě II. výroku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel svůj návrh odůvodnil tvrzením, že je jednatelem a jedním ze dvou společníků účastníka. Vlastní podíl o velikosti 50 %, což odpovídá vkladu společníka do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč. Druhý společník, , Anonymizováno, , vlastní podíl o velikosti 50 %, což odpovídá vkladu společníka do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč.3. Ve svém návrhu navrhovatel poukázal dále na skutečnost, že účastník podal návrh na zápis změny do obchodního rejstříku, s tím, aby bylo rozhodnuto tak, že se vymazává navrhovatel coby jednatel účastníka a zapisuje se jako jednatel , Anonymizováno, . K tomuto návrhu byl přiložen zápis z jednání valné hromady ze dne 1. 2. 2022. Ze zápisu vyplývá, že tato valná hromada byla svolána panem , Anonymizováno, jakožto společníkem účastníka. Navrhovatel o údajném konání valné hromady jakožto společník a jednatel účastníka nebyl informován, neobdržel pozvánku, a ani účastník nebyl nikým o konání valné hromady dne 1. 2. 2022 informován. Dle zápisu z valné hromady dne 1. 2. 2022 přiloženého k návrhu pana , Anonymizováno, na zápis do obchodního rejstříku mělo být na této valné hromadě hlasováno o odvolání navrhovatele jakožto jednatele účastníka a zvolení , Anonymizováno, jednatelem účastníka. Dle výše uvedeného zápisu měli být na předmětné valné hromadě přítomni všichni společníci, tzn. navrhovatel a , Anonymizováno, , kteří odhlasovali 100% hlasy výše uvedený návrh. Rejstříkový soud vydal dne 4. 3. 2022 usnesení č. j. C 276771/RD39/MSPH, Fj 67191/2022/MSPH, kterým bylo návrhu vyhověno. Navrhovatel podal k Městskému soudu v Praze žalobu na určení neplatnosti usnesení valné hromady, /z důvodů, jak jsou specifikovány v odstavci 3 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně/ s tím, že navrhovatel coby jediný jednatel účastníka se údajné valné hromady ze dne 1.2.2022 nezúčastnil. Současně navrhovatel podal návrh na nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e/ spočívajícího v uložení povinnosti panu , Anonymizováno, zdržet se výkonu funkce jednatele.4. Z odstavce 4 odůvodnění se podává, že „dále navrhovatel uvedl, že zájmy pana , Anonymizováno, jsou zcela v rozporu se zájmy účastníka. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že pan , Anonymizováno, požádal o zápis změny údajů zapsaných v obchodním rejstříku směřující k jeho zápisu jako jednatele účastníka, ačkoliv si musel být vědom, že předmětné usnesení valné hromady je stiženo neplatností, zápis z jejího konání neodpovídá skutečnosti, a on tak nebyl nikdy platně zvolen jednatelem. Zájem pana , Anonymizováno, očividně spočívá v tom, aby se v rozporu se zákonem a společenskou smlouvou stal jednatelem účastníka a zastupoval ji. Naopak zájmem účastníka je, aby jeho záležitosti byly spravovány řádně a v souladu s právem a aby jej zastupoval platně zvolený jednatel. Vzhledem k tomu je zřejmé, že zájmy pana , Anonymizováno, jsou v konfliktu se zájmy účastníka, a taková osoba přitom dle ustanovení § 437 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) nemůže jako jednatel zastupovat účastníka.“5. Z odůvodnění rozhodnutí je dále zřejmé přesvědčení navrhovatele, že bez jmenování opatrovníka by došlo k ochromení činnosti účastníka a není ve vlastních silách samotného účastníka tuto situaci řešit, v účastníkovi není jiný další člen statutárního orgánu, který by hájil jeho zájmy. K tomu, aby byl , Anonymizováno, odvolán z funkce jednatele a byl zvolen jiný jednatel, je podle společenské smlouvy potřeba nadpoloviční většina hlasů, kterou ovšem navrhovatel nedisponuje. „S ohledem na to, že není možné důsledky rozporu mezi zájmy pana , Anonymizováno, a účastníka / řešit / jinak, je navrhovatel toho názoru, že jediným možným řešením je ustanovení opatrovníka účastníku.“6. Dále navrhovatel uvedl, že nesouhlasí s tím, že , Anonymizováno, je jednatelem účastníka, neboť jeho oprávnění nevzniklo, a pokud vzniklo, tak na základě neplatného rozhodnutí valné hromady. Dle ustanovení § 486 odst. 1 o.z. je dán naléhavý právní zájem na tom, aby byl účastníkovi soudem jmenován opatrovník. , Anonymizováno, , ačkoli ještě nebyl v obchodním rejstříku jako jednatel zapsán, již činí jménem účastníka právní jednání vůči třetím osobám, konkrétně vůči , právnická osoba, . Dle přesvědčení navrhovatele jsou naplněny podmínky, dané ustanovením §§ 165 odst. 2 a 486 zákona č. 89/2012 Sb. Navrhovatel tedy navrhuje jmenování opatrovníka ze seznamu insolvenčních správců do doby, než bude rozhodnuto o neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022.7. Poté, co soud rekapituloval tvrzení, jimiž navrhovatel odůvodnil svůj návrh, odkázal na související právní úpravu, danou ustanovením § 165 a § 486 zákona č. 89/2012 Sb. / o.z. / V odstavci 15 odůvodnění pak vymezil skutečnosti známé mu z úřední činnosti coby soudu, jenž vede obchodní rejstřík. Mimo jiné konstatoval, že „usnesením Městského soudu v Praze jako soudu rejstříkového č.j. Fj 67191/2022/MSPH ze dne 4.3.2022 bylo rozhodnuto o výmazu jednatele účastníka – navrhovatele – s dnem zániku funkce: 1.2.2022, a o zápisu jednatele: , Anonymizováno, s dnem vzniku funkce: 1.2.2022. Dále je soudu známo z jeho úřední činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že toto usnesení nenabylo právní moci, neboť proti němu podal účastník zastoupený , Jméno navrhovatele, (navrhovatel v tomto řízení) odvolání, a to dne 23.4.2022. Dále účastník, rovněž zastoupený , Jméno navrhovatele, , vzal návrh na zápis skutečností obsažených v usnesení rejstříkového soudu č.j. Fj 67191/2022/MSPH ze dne 4.3.2022 zpět. V současné době probíhá řízení u odvolacího soudu. Konečně je soudu známo z jeho úřední činnosti, že pod sp.zn. 72 Cm 77/2022 bylo zahájeno řízení o vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka ze dne 1.2.2022. Současně byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, který byl zamítnut a následně jej navrhovatel vzal zpět.“8. Z odstavce 17 odůvodnění se podává, že „Soud ve věci nenařídil jednání právě proto, že veškeré pro řízení rozhodné skutečnosti /jak jsou shora zrekapitulovány/ jsou soudu známy z jeho úřední činnosti, provádění dokazování tak není třeba. Tento postup umožňuje ust. § 89 odst. 1 z.v.r., dle kterého neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat.“9. K učiněnému návrhu pak soud / v odstavci 18 odůvodnění / s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1870/2010 ze dne 19. října 2011 uvedl, že platnost rozhodnutí valné hromady nemůže zkoumat ani jako otázku předběžnou, s tím, že uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakkoli bylo přijato za předchozí právní úpravy, je zcela použitelné i v novém právním prostředí. Platnost předmětné valné hromady není soud oprávněn v daném řízení řešit.10. Dále soud poukázal na deklaratelnost zápisu osoby jednatele do obchodního rejstříku s tím, že je bez významu, zda je v obchodním rejstříku stále zapsán navrhovatel jako jednatel, jakkoli valná hromada rozhodla o jeho odvolání a volbě jednatele jiného.11. Z odstavce 19 odůvodnění mimo jiné vyplývá závěr soudu, že „ Soudu ovšem přísluší zabývat se otázkou, zda jednání valné hromady ze dne 1.2.2022 je jednáním právnické osoby; tedy zda je či není dána „nicotnost“ /srv. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3397/2010), sp. zn. 29 Odo 1138/2005, uveřejněné pod číslem 55/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3656/2012/. Soud uzavřel, že nejsou dány důvody, s nimiž zákon spojuje závěr o nicotnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby; soud vyšel u z ust. § 245 o.z., který upravuje důvody "nicotnosti" rozhodnutí orgánu pro spolky, z § 45 z. o. k., který upravuje odchylky od obecné úpravy pro rozhodnutí orgánu obchodní korporace. Ustanovení § 245 o.z. rozlišuje následující důvody, pro které lze usnesení valné hromady označit za nicotné: (i.) případ, kdy bylo přijato usnesení v záležitosti, kterou valná hromada nemá v působnosti; (ii.) případ, kde se mění stanovy akciové společnosti, jejichž obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona; (iii.) usnesení odporuje dobrým mravům. K takovému rozhodování na napadené valné hromadě nedošlo.“12. Soud v této souvislosti mimo jiné uvedl, že rozpor mezi společníky nezakládá rozpor napadeného rozhodnutí valné hromady s dobrými mravy. „ Rovněž napadené usnesení valné hromady ze dne 1.2.2022 netrpí neurčitostí či nesrozumitelností, ani nevyžaduje osvědčení veřejnou listinou, což by zakládalo fikci nepřijetí s ohledem na absenci právních účinků ve smyslu ust. § 45 z.o.k., obsah rozhodnutí je soudu znám z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík