12 Cmo 66/2026-222 – Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením soud prvého stupně zamítl návrh žalované 2) na osvobození od soudních poplatků. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná 2) byla vyzvána usnesením ze dne 10. 11. 2025, č. j. 31 Cm 335/2024-144, k zaplacení soudního poplatku ve výši 8 172,50 Kč. Usnesení bylo žalované 2) doručeno dne 18. 11. 2025. Podáním ze dne 21. 11. 2025 požádala o osvobození od soudních poplatků a zaslala vyplněný formulář. Soud si vyžádal doplnění tohoto podání, neboť zjistil, že žalovaná 2) neuvedla veškeré své bankovní účty a dvakrát žalovanou 2) vyzval k zaslání výpisů ze svých účtů, a to čtyř u , Anonymizováno, , jednoho u , Anonymizováno, a jednoho u , Anonymizováno, . Žalovaná 2) nijak nereagovala. Soud proto postupoval podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a žalované 2) osvobození od soudních poplatků nepřiznal, neboť nemohl řádně přezkoumat její majetkové poměry, když žalovaná 2) nedoložila všechny požadované podklady (výpisy z veškerých účtů).2. Proti shora uvedenému usnesení podala žalovaná 2) včasné odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k novému projednání. V odvolání uvedla, že nesouhlasí se závěrem soudu o nedostatečném prokázání majetkových poměrů. Zaslaný formulář podle jejího názoru obsahuje veškeré podstatné informace pro rozhodnutí o věci. Soudem požadované výpisy z bankovních účtů považuje za nadbytečný zásah do jejího soukromí. Trvá na tom, že její poměry zaplacení soudního poplatku ve výši 8 172,50 Kč neumožňují.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. c) a d) o.s.ř., a neshledal důvody ani pro jeho potvrzení, ani pro změnu.4. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná 2) podala včasné odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 19. 3. 2025, č. j. 31 Cm 335/2024-55. Usnesením ze dne 14. 4. 2025, č. j. 31 Cm 335/2024-65 ji soud vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 8 172,50 Kč do 15 dnů ode dne doručení usnesení. Žalovaná 2) ve svém podání doručeném soudu dne 7. 5. 2025 požádala o osvobození od soudních poplatků za odvolání. Tuto žádost soud zamítl usnesením ze dne 28. 8. 2025, č. j. 31 Cm 335/2024-125, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 22. 10. 2025, č. j. 12 Cmo 162/2025-138 a nabylo právní moci dne 7. 11. 2025. Následně byla žalovaná 2) soudem opětovně vyzvána k zaplacení poplatku za odvolání a v reakci na tuto výzvu ve svém podání doručeném soudu dne 21. 11. 2025 požádala o prominutí soudního poplatku, případně o prodloužení lhůty k jeho úhradě, neboť jej není schopna ve stanovené lhůtě zaplatit z důvodu tíživé finanční situace. Soud žalovanou 2) vyzval přípisem ze dne 25. 11. 2025 k zaslání vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a přípisem ze dne 18. 12. 2025 ji vyzval k předložení výpisu z běžného účtu. Žalovaná 2) soudu opětovně předložila vyplněné prohlášení a výpis z účtu u , Anonymizováno, č. , č. účtu, za období od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025. Přípisem ze dne 13. 1. 2026 soud vyzval žalovanou 2) ke specifikaci vlastněných nemovitostí a jejich užívání a přípisem ze dne 27. 1. 2026 ke sdělení veškerých účtů a výpisů z nich za rok 2025. Žalovaná 2) v podání doručeném soudu dne 25. 1. 2026 uvedla, že vlastní bytovou jednotku v Praze, v níž bydlí její bratr s rodinou. Byt je zatížen zástavním právem v souvislosti s úvěrem čerpaným třetí osobou, žalovaná 2) nemá z bytu žádný příjem. Ve svém podání doručeném soudu dne 3. 2. 2026 dále uvedla, že má dispoziční právo ke čtyřem bankovním účtům u , právnická osoba, , jeden z nich je její osobní účet, dva jsou účty jejích nezletilých dětí a jeden je spořicí účet její matky, dále u , Anonymizováno, je na její jméno zřízen účet ve prospěch jejího manžela a bratra a k podnikání společnosti, v níž je manžel jednatelem, a dále je na její jméno veden úvěrový účet u , Anonymizováno, , kde žalovaná 2) pouze splácí úvěr. Následně byla žalovaná 2) soudem vyzvána přípisem ze dne 5. 2. 2026 k předložení výpisů ze všech uvedených účtů za rok 2025. Na tuto výzvu již žalovaná 2 nijak nereagovala.5. Podle ust. § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.6. Podle ust. § 103 soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle ust. § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.7. Podle ust. § 159a odst. 3 o. s. ř. je v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, závazný též pro všechny orgány. Dle odstavce 4 jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.8. Podle ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.9. Podle ust. § 170 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno.10. V posuzované věci soud prvního stupně zamítl v pořadí druhou žádost žalované 2) o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že žadatelka nedoložila všechny požadované podklady a soud nemohl řádně přezkoumat její majetkovou situaci. Tento závěr však sám o sobě nemůže obstát. Z citovaných ustanovení zákona a z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (zejména usnesení ze dne 29. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 803/2011, ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, a ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5741/2016) vyplývá, že soud je předchozím pravomocným rozhodnutím o nepřiznání osvobození od soudních poplatků vázán; opětovně podané žádosti téhož účastníka může vyhovět, jen změní-li se poměry, z nichž vycházel při rozhodnutí o první žádosti. V případě, že nedošlo ke změně poměrů žadatele po pravomocném zamítnutí první žádosti, soud řízení o opakované žádosti zastaví pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Soud přitom v nyní přezkoumávaném usnesení nijak nezohlednil své předchozí rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, natož aby porovnal skutková tvrzení žadatelky, kterými své jednotlivé žádosti odůvodnila. Zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.11. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V něm bude třeba, aby soud prvního stupně nejprve vyjasnil, zda došlo od rozhodnutí o původní žádosti ke změně poměrů žalované 2) rozhodných pro (ne)přiznání osvobození od soudních poplatků. Dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že k takové změně poměrů žalované 2) došlo, bude na místě její současné poměry vyhodnotit z toho hlediska, zda odůvodňují přiznání osvobození od soudního poplatku dle § 138 odst. 1 o. s. ř.; v opačném případě bude postupovat dle ust. § 104 odst. 1, § 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř.