4 Cmo 101/2026-138 – Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným usnesením ze dne 22. 4. 2026 zamítl návrh žalovaného ze dne 10. 4. 2026 na odklad vykonatelnosti rozsudku ze dne 8. 1. 2025, č. j. 62 ECm 2/2024-32. Žalovaný se návrhem z 10. 3. 2026 domáhá obnovy řízení s odůvodněním, že se mu podařilo dohledat listinu (smlouvu o zdravotním programu uzavřenou se společností , právnická osoba, ), kterou nemohl v původním řízení předložit. Má za to, že jsou tak dány předpoklady pro vyhovění žalobě na obnovu řízení. Současně proti němu probíhá exekuční řízení vedené na základě shora označeného rozsudku; z tohoto důvodu se domáhá odkladu jeho vykonatelnosti.2. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že návrh na obnovu řízení byl podán včas osobou k tomu oprávněnou, obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti a s ohledem na probíhající exekuční řízení vedené soudním exekutorem , Jméno exekutora, , Exekutorský úřad , adresa, , pod sp. zn. 133 EX 112/26, nelze vyloučit, že by jeho další vedení mohlo zmařit účel obnovy řízení. Dospěl však k závěru, že žalovaný netvrdí skutečnosti naplňující některý z důvodů obnovy řízení podle § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), a že jím uplatněná tvrzení nemohou přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci samé. Předpoklady pro odklad vykonatelnosti ve smyslu § 235c o. s. ř. proto neshledal.3. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včas odvolání. Odvolacímu soudu navrhuje jeho změnu. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že v návrhu na obnovu řízení netvrdí způsobilý důvod obnovy řízení. Žalovaný od počátku zdůrazňuje, že v původním řízení mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání, čímž mu byla odňata možnost navrhovaný důkaz uplatnit. Na rozdíl od soudu prvního stupně dovozuje, že předložená listina může vést k pro něj příznivějšímu rozhodnutí ve věci samé, neboť z přílohy č. 2 smlouvy o zdravotním programu uzavřené dne 6. 5. 2021 se společností , právnická osoba, jednoznačně vyplývá, že cena za zdravotní program , Anonymizováno, ve výši 4 900 Kč měsíčně nebyla sjednána pouze pro jeho osobu, nýbrž pro dva účastníky, a to žalovaného a pana , Anonymizováno, . Poukazuje rovněž na to, že v rámci exekučního řízení již došlo k soupisu 6 ks jeho akcií a hrozí mu tak nenahraditelná újma.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, aniž nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:5. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení § 235c o. s. ř., podle něhož může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je-li pravděpodobné, že žalobě na obnovu řízení bude vyhověno. Správně rovněž uzavřel, že ačkoli žaloba byla podána včas (§ 233 odst. 1 věty za středníkem) a má všechny stanovené náležitosti (§ 232 odst. 1 o. s. ř.), žalovaný netvrdí způsobilý důvod obnovy řízení ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) či písm. b) o. s. ř. Závěr soudu prvního stupně, že podmínka pravděpodobnosti vyhovění žalobě na obnovu řízení tak splněna není, a nejsou proto dány ani předpoklady pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je proto správný. K námitkám odvolatele lze doplnit jen následující:6. Důvody obnovy řízení stanoví § 228 odst. 1 o. s. ř. Podle písmene a) tohoto ustanovení může účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně (nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem). Jde o situaci, v níž tyto skutečnosti či důkazy sice v době původního řízení objektivně vzato existovaly, avšak účastník je bez svého zavinění nemohl použít, typicky proto, že o nich nevěděl a nelze mu proto přičítat, že nesplnil povinnost tvrzení nebo důkazní povinnost. Podle písmene b) je důvod obnovy dán tehdy, jestliže účastník sice řádně označil důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak navržené důkazy nemohly být v původním řízení provedeny z důvodů objektivní povahy. V obou případech potom musí být splněna podmínka, podle níž nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy mohou přivodit pro účastníka příznivější rozhodnutí ve věci (shodně DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1805, marg. č. 4.).7. Předkládaný důkaz (smlouvu o zdravotním programu se společností , právnická osoba, ) měl žalovaný podle svých vlastních tvrzení k dispozici ještě před zahájením původního řízení, avšak v tomto řízení jej neuplatnil ani jej k důkazu neoznačil. Namítá-li nyní, že tento důkaz nemohl uplatnit proto, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k jednání soudu prvního stupně konanému dne 8. 1. 2025, nejedná se o důvod obnovy řízení ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř., tedy o situaci, v níž by účastník nemohl důkaz bez své viny použít, protože o důkazu nevěděl, neměl jej k dispozici, či mu v jeho uplatnění bránila objektivní překážka, ačkoli jej řádně jako důkaz označil. Případná překážka uplatnění důkazu by v takovém případě mohla spočívat v tom, že účastníku byla odňata možnost jednat před soudem, což však zakládá spíše důvod žaloby pro zmatečnost, jejíž přípustnost stanoví § 229 odst. 3 o. s. ř. Námitka odvolatele však nemůže být relevantní ani z důvodu, že k uvedenému jednání byl podle obsahu spisu řádně obeslán, přičemž předvolání mu bylo doručeno postupem podle § 49 odst. 2 a 4 o. s. ř. dne 25. 10. 2024 (viz doručenku na č.l. 11 spisu). Nutno dodat, že žalovanému rovněž nic nebránilo v tom, aby předmětný důkaz uplatnil ještě před konáním prvního jednání ve věci, například v rámci svého vyjádření k žalobě ze dne 26. 10. 2024.8. S ohledem na výše uvedené již není třeba se zabývat tím, zda nové důkazy mohou přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci, protože toto zjištění by na závěru, že žaloba na obnovu řízení pravděpodobně nebude úspěšná, nic nezměnilo.9. Vrchní soud v Praze proto ve světle všech zmíněných skutečností usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. 4. 2026 jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř. a § 167 odst. 2 o. s. ř.).