Vrchní soud v Praze 9 Cmo 11/2026-0 – O návrhu zápis spolku LIGA OTCŮ

Napadeným usnesením odmítl rejstříkový soud návrh na zápis spolku , Anonymizováno, ., do spolkového rejstříku s odůvodněním, že navrhovatel nedoložil souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, neboť doložil pouze souhlas podílového spoluvlastníka, jemuž náleží ideální ½ bytové jednotky. Navrhovatel nereagoval na výzvu rejstříkového soudu, aby doložil řádný souhlas většiny spoluvlastníků.2. Navrhovatel podal proti tomuto usnesení odvolání, v němž namítl, že jej soud sankcionoval za nesplnění lhůty k doplnění návrhu, přestože sám napadené usnesení vydal nikoli bezprostředně po jejím uplynutí, nýbrž až po 46 dnech. Napadené usnesení podle něj trpí zásadními procesními vadami, bylo vydání v řízení postiženém průtahy. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k novému projednání, případně aby je změnil tak, že se návrh neodmítá.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání navrhovatele bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.4. Odvolací soud se především zabýval otázkou, kdo je v projednávané věci navrhovatelem. K tomu považuje za nezbytné poukázat na § 226 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“: Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Občanský zákoník přitom předpokládá dva různé způsoby založení spolku:a. Založení spolku dohodou alespoň tří zakladatelů, kteří sepíší a podepíší stanovy spolku, aniž uspořádají ustavující schůzi (srov. § 218 o. z.: Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov…). V takovém případě musí návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podat (a podepsat) všichni zakladatelé; všichni jsou v řízení považováni za navrhovatele.b. Založení spolku na ustavující schůzi, která schválí stanovy, zvolí volené orgány spolku a určí osobu, která podá návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku (srov. § 221 odst. 1 o. z.: Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku.). V tomto případě podává návrh osoba k tomu pověřená ustavující schůzí, která je v řízení o zápis jediným oprávněným navrhovatelem. Tato osoba jedná v řízení sama za sebe, není zástupcem ostatních zakládajících členů spolku ve smyslu § 24 a násl. o. s. ř.5. V projednávané věci zakladatelé spolku zvolili variantu (b) a uspořádali ustavující schůzi. Návrh na zápis spolku proto měl podat jen , Jméno navrhovatele, jako osoba pověřená ustavující schůzí. Pokud pak navrhovatel , Jméno navrhovatele, označil jako spolunavrhovatele i ostatní zakládající členy spolku, lze to přičíst na vrub nesprávnému výkladu § 226 odst. 2 o. z., neboť navrhovatel měl zřejmě za to, že mají být rovněž navrhovateli a že je v řízení jako osoba pověřená ustavující schůzí zastupuje. Tito další případní navrhovatelé ostatně v řízení sami nijak nevystupují, návrh ani odvolání nepodepsali. Pokud by je rejstříkový soud vyzval k doplnění návrhu o úředně ověřený, případně elektronický podpis (§ 22 odst. 2 a 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících - dále jen „z. v. r.“), musel by jejich návrh odmítnout podle § 86 písm. a) z. v. r. jako podaný neoprávněnou osobou. Odvolací soud proto uzavírá, že navrhovatelem je v projednávané věci jen , Jméno navrhovatele, .6. Podle § 86 zákona z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže (b) nebyl podán předepsaným způsobem, (c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, (e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.7. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.8. Podle § 14 z. v. r. navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem (odstavec 1). K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny (odstavec 2).9. Podle § 1126 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci (odstavec 1). Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů (odstavec 2).10. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.11. V projednávané věci navrhovatel přiložil k návrhu listinu - souhlas sama sebe jako vlastníka nemovitosti na adrese , adresa, , s umístěním sídla spolku, opatřenou úředně ověřeným podpisem. Z katastru nemovitostí se však podává, že navrhovatel je podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, , přičemž mu náleží podíl o velikosti ½. Rozhodování o umístění sídla spolku je výkonem běžné správy nemovité věci (zvlášť za situace, kdy správa spolku o 3 členech zřejmě nebude představovat podstatný významnou záležitost týkající se společné věci), o které rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Navrhovatel sám však takovou většinou nedisponuje a není proto sám (bez druhého spoluvlastníka) oprávněn souhlas s umístěním sídla spolku v bytě udělit. Listina, kterou navrhovatel přiložil k návrhu, proto přes své označení není souhlasem s umístěním sídla ve smyslu § 14 odst. 2 z. v. r. Rejstříkový soud postupoval správně, jestliže poté, co se výzva k doplnění chybějící listiny nesetkala s úspěchem, návrh podle § 86 písm. e) o. s. ř. odmítl.12. Vady, které navrhovatel v odvolání namítá (průtahy v řízení a formální nedostatky odůvodnění), nemohou mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.14. O nákladech řízení odvolací soud nerozhodoval za situace, kdy se řízení účastnil jen navrhovatel.