Žalobkyně se žalobou došlou dne 7. 4. 2026 Městskému soudu v Praze (dále jen „předkládající soud“) domáhá proti žalovaným určení, že je neplatná smlouva o provedení dražby nemovitosti v k.ú. , adresa, (pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p. , Anonymizováno, a na pozemku p. č. , Anonymizováno, , zahrada), zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na LV č. , Anonymizováno, , uzavřená mezi žalovanými.2. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí podle § 104a odst. 2 o. s. ř. s tím, že ve věci je dle jeho názoru dána věcná příslušnost okresních (obvodních) soudů podle § 9 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť spor nespadá pod žádný z případů uvedených v § 9 odst. 2 o. s. ř. a dle konečného žalobního návrhu nespadá ani pod incidenční spory ve smyslu § 159 odst. 1 písm. a) až h) zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, (dále jen „IZ“) či spory uvedené v § 7a písm. a) až e) IZ. Žaloba na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby nepředstavuje ani incidenční spor ve smyslu § 159 odst. 1 písm. g) IZ, jelikož se nejedná o žalobu na určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku či závazků dlužníka.3. Žalobkyně ani žalovaní se k otázce věcné příslušnosti přes příslušnou výzvu předkládajícího soudu nevyjádřili.4. Pokud jde o , Anonymizováno, , kterou žalobkyně v žalobě označila jako vedlejší účastnici na straně žalované, tato k výzvě předkládajícího soudu sdělila podáním ze dne 14. 4. 2026, že v řízení nechce jako vedlejší účastnice vystupovat (§ 93 odst. 2 o. s. ř.), a proto ji nadřízený soud do záhlaví tohoto usnesení již neuváděl.5. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně příslušný. Pro učení věcné příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.6. Podle § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.7. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.8. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.9. Podle § 7a IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) v insolvenčním řízení, b) v incidenčních sporech, c) ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh, d) ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, e) ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.10. Podle § 159 odst. 1 IZ incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, g) spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem, h) další spory, které zákon označí jako spory incidenční.11. Podle § 286 odst. 1 IZ majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu a d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.12. Podle § 27 odst. 1 zákona č. 250/2023 Sb., zákona o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), soud rozhodne o neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem na základě žaloby účastníka veřejné dražby, navrhovatele, předkupníka, osoby, na jejíž návrh bylo zakázáno nakládat s předmětem veřejné dražby, nebo toho, kdo má na rozhodnutí právní zájem. Podle § 27 odst. 2 ZVD neplatnost smlouvy uzavřené příklepem se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě podle odstavce 1. Podle § 27 odst. 3 ZVD právo dovolat se neplatnosti podle odstavce 1 zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu neplatnosti žalobce dozvěděl, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne konání veřejné dražby. Nebyla-li žaloba podána v zákonné lhůtě nebo nebylo-li této žalobě vyhověno, nelze platnost smlouvy uzavřené příklepem již přezkoumat.13. V projednávané věci se žalobkyně domáhá určení neplatnosti smlouvy o provedení veřejné dražby provedené soudním exekutorem, žalovaným 1), podle zvláštního právního předpisu, a to na základě tvrzení, že nebyly splněny zákonné podmínky týkající se zpeněžení majetkové podstaty, když zpochybňuje samotnou zákonnost vedení insolvenčního řízení a platnost smlouvy o provedení dražby.14. V rámci insolvenčního řízení je věcná příslušnost soudů upravena v § 7a IZ. Tento zákon nemá speciální ustanovení o věcné příslušnosti soudů ve věcech sporů o určení neplatnosti smlouvy o provedení veřejné dražby. Tyto spory nejsou uvedeny v taxativním výčtu incidenčních sporů podle § 159 IZ a žalobkyní vymezený předmět řízení není podřaditelný ani pod spory o určení právního vztahu nebo práva týkajícího se majetku nebo závazků dlužníků, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (§ 159 odst. 1 písm. g) IZ), když se lze (v případě dražby nemovitého majetku) bránit toliko proti neplatnosti smlouvy uzavřené příklepem (§ 27 ZVD).15. K projednání a rozhodnutí věci jsou proto ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, neboť se nejedná o spor (věc), pro který (kterou) by byla založena v prvním stupni věcná příslušnost krajských soudů podle § 9 odst. 2 o. s. ř. či podle jiného právního předpisu.16. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud rozhodl pod bodem I. výroku tohoto usnesení, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, přičemž současně pod bodem II. výroku rozhodl s odkazem na § 104a odst. 6, věta před středníkem o. s. ř. o postoupení věci Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému (§ 84 ve spojení s § 88 písm. h/o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6, věta za středníkem o. s. ř.).17. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).