11 Tdo 1202/2008 – Nejvyšší soud

11 Tdo 1202/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2008 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v  neprospěch obviněného PaedDr. M. N. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 43/2008,  t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř.  s e   z r u š u j e  usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. dubna 2008, sp.zn. 3 T 43/2008. Podle § 265k odst. 2 tr. ř.  s e   z r u š u j í  také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř.  s e  Okresnímu soudu v Mělníku  p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Mělníku rozhodl usnesením ze dne 7. dubna 2008, sp. zn. 3 T 43/2008, tak, že podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 309 odst. 1 tr. ř. schválil narovnání mezi obviněným PaedDr. M. N., stíhaným pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 26. 1. 2008 v době od 02:30 hod do 02:34 hod řídil po předchozím vědomém požívání alkoholických nápojů, a to domácího piva, s prokázanou hladinou 1,64 g/kg alkoholu v krvi, osobní motorové vozidlo šedé barvy, tovární značky Škoda Superb, v ulici V., v M.,, okr. M., ve směru do ulice N., kde byl v prostoru čerpací stanice B. zastaven a kontrolován hlídkou PČR OOP Mělník, a Českou republikou, zastoupenou Okresním státním zastupitelstvím v Mělníku, neboť obviněný uhradil na účet Okresního soudu v Mělníku částku 40 000,- Kč určenou na obecně prospěšné účely, a to na pomoc obětem trestné činnosti podle zákona č. 209/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Trestní stíhání obviněného podle § 311 odst. 1 tr. ř. pro výše popsaný skutek okresní soud zastavil. O stížnosti státní zástupkyně rozhodl Krajský soud v  Praze napadeným usnesením ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala nejvyšší státní zástupkyně v  neprospěch obviněného dovolání, přičemž uplatnila dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f) a l) tr. ř. V odůvodnění svého dovolání nejvyšší státní zástupkyně namítla, že soudy pochybily, pokud dospěly k závěru, že v posuzovaném případě byly dány podmínky pro schválení narovnání a následné zastavení trestního stíhání obviněného. Podstatou narovnání je dohoda mezi státem a obětí trestného činu na straně jedné a pachatelem trestného činu na straně druhé, jejímž obsahem je ukončení trestního stíhání v případě, že pachatel splní určité zákonem stanovené podmínky. Význam narovnání spočívá nejen v reparaci škod, ale též v restituci narušených vztahů pachatele a oběti trestného činu. Proto se tento institut uplatní zejména v případě, kdy je vedle veřejného zájmu významněji dotčena také sféra soukromá. Provedení narovnání v případech, kdy trestným činem je dotčen toliko veřejný zájem a poškozeným je stát nebo obec ale není vyloučeno. V posuzovaném případě ovšem ve věci nevystupoval žádný poškozený ve smyslu § 43 tr. ř. Trestným činem obviněného nevznikla žádná materiální ani nemateriální škoda, tedy zde nebyla osoba, která by s narovnáním vyslovila souhlas a následně převzala od obviněného odškodnění. Institut narovnání proto v posuzovaném případě nebylo možno aplikovat. Rovněž při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům soud vychází z  dohody o narovnání mezi obviněným a  poškozeným. Pokud ovšem poškozený v řízení nevystupoval, nemohl svou vůli v tomto směru projevit a určení tak bylo zcela v režii obviněného. V posuzovaném případě k uzavření takové dohody mezi okresním státním zastupitelstvím a obviněným navíc ani nedošlo. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení stížnostního soudu, jakož i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Obviněný ve vyjádření k dovolání nejvyšší státní zástupkyně uvedl, že s jejím názorem nesouhlasí. Podmínky pro užití institutu narovnání byly v posuzovaném případě splněny. Narovnání se sice uplatní zejména tam, kde je vedle veřejného zájmu dotčena i sféra soukromá, nikoli však výlučně. Nemožnost použití narovnání v případě, že obviněný svým jednáním nezpůsobil škodu (v posuzovaném případě naplnil toliko skutkovou podstatu podle § 201 odst. 1 tr. zák.) by byla proti smyslu tohoto institutu, když oproti tomu v případě způsobení větší škody na cizím majetku, a tedy posouzení skutku podle přísnější právní kvalifikace /ustanovení § 201 odst. 2 písm. c) tr. zák./, by využití narovnání vyloučeno nebylo. Částka k obecně prospěšným účelům byla v posuzovaném případě celá složena na pomoc obětem trestné činnosti (místo zákonných 50 %), nedostatek spoluurčení peněžní částky tak nelze namítat. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyšší státní zástupkyně zamítl. Protože Nejvyšší soud neshledal žádný důvod k odmítnutí podaného dovolání, přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadených výroků rozhodnutí, a to v  rozsahu a z  důvodů uvedených v  dovolání, jakož i řízení přezkoumávané části napadeného rozhodnutí předcházející, a poté dospěl k závěru, že podané dovolání je důvodné. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Pokud jde o narovnání, uvedený dovolací důvod lze spatřovat především v tom, že soud rozhodl o jeho schválení, aniž byla dána některá ze zákonných podmínek, např. bylo rozhodnuto o trestném činu, který nepatří do okruhu uvedeného v § 309 odst. 1 tr. ř. (trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let). Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí  nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V posuzované věci dovolatelka uplatnila druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu, a to tvrzením, že soud druhého stupně rozhodl o zamítnutí její stížnosti, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., tj. že bylo schváleno narovnání a zastaveno trestní stíhání obviněného, aniž by k tomu byly dány zákonné podmínky. Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo byť i z nedbalosti vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Pachatel tohoto trestného činu bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Podle § 309 odst. 1 tr. ř. v řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v  přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže a) obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně, a určitě, b) uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu způsobenou trestným činem, a c) složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu, a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k  povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům. Podle § 310 odst. 1, 2 tr. ř. před rozhodnutím o schválení narovnání soud a v přípravném řízení státní zástupce vyslechne obviněného a poškozeného, zejména k způsobu a okolnostem uzavření dohody o narovnání, zda dohoda o narovnání mezi nimi byla učiněna dobrovolně a zda