11 Tdo 1202/2008 — Nejvyšší soud

11 Tdo 1202/2008 citace  Právní věta: V případě základní skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. nelze rozhodnout o schválení narovnání, jestliže tímto činem nebyla způsobena škoda či jiná újma, kterou by bylo možno nahradit či jinak odčinit v procesu narovnání, a v řízení o tomto trestném činu nevystupuje poškozená osoba ve smyslu ustanovení § 43 tr. ř., s níž by obviněný případně mohl jednat o uzavření dohody o narovnání jejich vzájemných vztahů dotčených spáchaným trestným činem. Za splnění zákonných podmínek však není vyloučeno použití některého jiného typu tzv. odklonu (např. podmíněného zastavení trestního stíhání). Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 9. 2008 Spisová značka:11 Tdo 1202/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:11.TDO.1202.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Narovnání Ohrožení pod vlivem návykové látky Dotčené předpisy:§ 201 odst. 1 tr. zák. § 309 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Publikováno ve sbírce pod číslem:47 / 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 1202/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2008 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v  neprospěch obviněného PaedDr. M. N. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 43/2008,  t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř.  s e   z r u š u j e  usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. dubna 2008, sp.zn. 3 T 43/2008. Podle § 265k odst. 2 tr. ř.  s e   z r u š u j í  také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř.  s e  Okresnímu soudu v Mělníku  p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Mělníku rozhodl usnesením ze dne 7. dubna 2008, sp. zn. 3 T 43/2008, tak, že podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 309 odst. 1 tr. ř. schválil narovnání mezi obviněným PaedDr. M. N., stíhaným pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 26. 1. 2008 v době od 02:30 hod do 02:34 hod řídil po předchozím vědomém požívání alkoholických nápojů, a to domácího piva, s prokázanou hladinou 1,64 g/kg alkoholu v krvi, osobní motorové vozidlo šedé barvy, tovární značky Škoda Superb, v ulici V., v M.,, okr. M., ve směru do ulice N., kde byl v prostoru čerpací stanice B. zastaven a kontrolován hlídkou PČR OOP Mělník, a Českou republikou, zastoupenou Okresním státním zastupitelstvím v Mělníku, neboť obviněný uhradil na účet Okresního soudu v Mělníku částku 40 000,- Kč určenou na obecně prospěšné účely, a to na pomoc obětem trestné činnosti podle zákona č. 209/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Trestní stíhání obviněného podle § 311 odst. 1 tr. ř. pro výše popsaný skutek okresní soud zastavil. O stížnosti státní zástupkyně rozhodl Krajský soud v  Praze napadeným usnesením ze dne 10. června 2008, sp. zn. 10 To 226/2008, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala nejvyšší státní zástupkyně v  neprospěch obviněného dovolání, přičemž uplatnila dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f) a l) tr. ř. V odůvodnění svého dovolání nejvyšší státní zástupkyně namítla, že soudy pochybily, pokud dospěly k závěru, že v posuzovaném případě byly dány podmínky pro schválení narovnání a následné zastavení trestního stíhání obviněného. Podstatou narovnání je dohoda mezi státem a obětí trestného činu na straně jedné a pachatelem trestného činu na straně druhé, jejímž obsahem je ukončení trestního stíhání v případě, že pachatel splní určité zákonem stanovené podmínky. Význam narovnání spočívá nejen v reparaci škod, ale též v restituci narušených vztahů pachatele a oběti trestného činu. Proto se tento institut uplatní zejména v případě, kdy je vedle veřejného zájmu významněji dotčena také sféra soukromá. Provedení narovnání v případech, kdy trestným činem je dotčen toliko veřejný zájem a poškozeným je stát nebo obec ale není vyloučeno. V posuzovaném případě ovšem ve věci nevystupoval žádný poškozený ve smyslu § 43 tr. ř. Trestným činem obviněného nevznikla žádná materiální ani nemateriální škoda, tedy zde nebyla osoba, která by s narovnáním vyslovila souhlas a následně převzala od obviněného odškodnění. Institut narovnání proto v posuzovaném případě nebylo možno aplikovat. Rovněž při určení příjemce peněžité částky k obecně prospěšným účelům soud vychází z  dohody o narovnání mezi obviněným a  poškozeným. Pokud ovšem poškozený v řízení nevystupoval, nemohl svou vůli v tomto směru projevit a určení tak bylo zcela v režii obviněného. V posuzovaném případě k uzavření takové dohody mezi okresním státním zastupitelstvím a obviněným navíc ani nedošlo. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení stížnostního soudu, jakož i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Obviněný ve vyjádření k dovolání nejvyšší státní zástupkyně uvedl, že s jejím názorem nesouhlasí. Podmínky pro užití institutu narovnání byly v posuzovaném případě splněny. Narovnání se sice uplatní zejména tam, kde je vedle veřejného zájmu dotčena i sféra soukromá, nikoli však výlučně. Nemožnost použití narovnání v případě, že obviněný svým jednáním nezpůsobil škodu (v posuzovaném případě naplnil toliko skutkovou podstatu podle § 201 odst. 1 tr. zák.) by byla proti smyslu tohoto institutu, když oproti tomu v případě způsobení větší škody na cizím majetku, a tedy posouzení skutku podle přísnější právní kvalifikace /ustanovení § 201 odst. 2 písm. c) tr. zák./, by využití narovnání vyloučeno nebylo. Částka k obecně prospěšným účelům byla v posuzovaném případě celá složena na pomoc obětem trestné činnosti (místo zákonných 50 %), nedostatek spoluurčení peněžní částky tak nelze namítat. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyšší státní zástupkyně zamítl. Protože Nejvyšší soud neshledal žádný důvod k odmítnutí podaného dovolání, přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadených výroků rozhodnutí, a to v  rozsahu a z  důvodů uvedených v  dovolání, jakož i řízení přezkoumávané části napadeného rozhodnutí předcházející, a poté dospěl k závěru, že podané dovolání je důvodné. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. Pokud jde o narovnání, uvedený dovolací důvod lze spatřovat především v tom, že soud rozhodl o jeho schválení, aniž byla dána některá ze zákonných podmínek, např. bylo rozhodnuto o trestném činu, který nepatří do okruhu uvedeného v § 309 odst. 1 tr. ř. (trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let). Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí  nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V posuzované věci dovolatelka uplatnila druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu, a to tvrzením, že soud druhého stupně rozhodl o zamítnutí její stížnosti, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., tj. že bylo schváleno narovnání a zastaveno trestní stíhání obviněného, aniž by k tomu byly dány zákonné podmínky. Trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo byť i z nedbalosti vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činno