Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2025 o dovolání obviněného P. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 1 To 56/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 1/2024, t a k t o :…
11 Tdo 204/2025-1450
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 3. 2025 o dovolání obviněného P. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 1 To 56/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 1/2024, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá.
Odůvodnění:I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2024, sp. zn. 30 T 1/2024, byl obviněný P. K. (dále též jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl krajským soudem podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 59 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl krajským soudem podle § 66 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu propadnutí části majetku v podobě finančních prostředků ve výši 106.896,64 Kč.
2. Výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl v zákonné lhůtě napaden jednak odvoláním obviněného podaným proti výroku o vině i trestu, jakož odvoláním podaným v neprospěch obviněného státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě, a to výhradně proti výroku o trestu. O těchto řádných opravných prostředcích následně rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 1 To 56/2024, a to tak, že odvolání obviněného i státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná.
3. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Ostravě se obviněný předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
v říjnu roku 2020 v Ostravě u prodejny XY u XY koupil od již pravomocně odsouzeného M. B. 200 gramů metamfetaminu (pervitinu) za cenu 600 Kč za gram a tento následně v XY a okolí prodal nezjištěným osobám,
od října roku 2020 do konce roku 2021 ve XY, ve XY a v XY pravidelně nakupoval pervitin od M. B. v množstvích nejméně 200 gramů za cenu nejprve 600 Kč za gram a následně za cenu 500 Kč za gram a tento následně v XY, XY a okolí prodával nezjištěným osobám, a takto za toto období nakoupil a následně prodal nejméně celkem 2.000 gramů pervitinu,
v průběhu léta roku 2022 v domě na ulici XY ve XY převzal od M. B. celkem 50 dóz, z nichž každá obsahovala 1.500 kusů tablet léčiva Efedrina Arena s obsahem efedrinu 50 mg v tabletě, tj. celkem 75.000 kusů tablet s obsahem 3.750 g efedrinu, za celkovou cenu 550.000 Kč, určených k výrobě 2.200 gramů pervitinu, a tyto tablety převezl do XY a následně je předal nezjištěné osobě za účelem jejich přepracování na pervitin ve výše uvedeném množství,
na konci léta roku 2022 v bytě již pravomocně odsouzené N. S. Š. na ulici XY v Ostravě-XY převzal od M. B. celkem 50 dóz, z nichž každá obsahovala 1.500 kusů tablet léčiva Efedrina Arena s obsahem efedrinu 50 mg v tabletě, to je celkem 75.000 kusů tablet s obsahem 3.750 g efedrinu, za celkovou cenu 550.000 Kč, určených k výrobě 2.200 gramů pervitinu, a tyto tablety převezl do XY a následně je předal nezjištěné osobě za účelem jejich přepracování na pervitin ve výše uvedeném množství,
dne 4. 11. 2022 kolem 13:00 hodin v bytě N. S. Š. na ulici XY v Ostravě-XY převzal od N. S. Š. a M. B. celkem 54 dóz, z nichž každá obsahovala 1.500 kusů tablet léčiva Efedrina Arena s obsahem efedrinu 50 mg v tabletě, to je celkem 81.000 kusů tablet s obsahem 4.050 g efedrinu, za celkovou cenu 594.000 Kč, určených k výrobě 2.376 gramů pervitinu, a tyto tablety převezl do garáže č. 5 na ulici XY v XY a následně je předal nezjištěné osobě za účelem jejich přepracování na pervitin ve výše uvedeném množství,
nezjištěného dne v průběhu roku 2022 ve XY koupil od M. B. 5 kg červeného fosforu za cenu 22.500 Kč určeného k výrobě více než 15.000 gramů pervitinu, a tento červený fosfor převezl do XY a následně jej předal nezjištěné osobě za účelem jeho využití pří výrobě pervitinu,
nezjištěného dne v průběhu roku 2022 ve XY prodal M. B. 7 kg jódu za cenu 49.000 Kč, určeného k výrobě více než 5.000 gramů pervitinu,
a takto prodal celkem nejméně 2.200 gramů pervitinu a na výrobě dalších nejméně 15.000 gramů pervitinu se podílel tím, že jiným opatřoval tablety a červený fosfor (prekurzory) k jeho výrobě, přičemž takto jednal v úmyslu se obohatit, a aniž by byl držitelem povolení k zacházení s návykovými látkami ve smyslu § 8 zákona číslo 167/1998 Sb. o návykových látkách, a přestože efedrin je zařazen do tabulky I. podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a v návaznosti na toto také v kategorii 1 v příloze I. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 a nařízení Rady (ES) č. 111/2005 jako prekurzor sloužící k výrobě pervitinu, červený fosfor je látkou uvedenou v podkategorii 2A kategorie 2 přílohy I. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, o prekursorech drog a v kategorii 2 přílohy Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, jako prekurzor sloužící k výrobě pervitinu, a droga pervitin, chemicky definovaná jako metamfetamin, je uvedena v příloze č. 5 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 9. 2024, sp. zn. 1 To 56/2024, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2024, sp. zn. 30 T 1/2024, napadl obviněný P. K. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, přičemž tak učinil v celém jejich rozsahu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. c), písm. g), písm. h) a písm. m) tr. ř., neboť podle jeho mínění neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Zároveň jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, podle jeho mínění ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a současně ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Konečně pak podle názoru obviněného napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, přičemž bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až písm. l) tr. ř.
5. Obviněný v úvodu odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. namítl, že v podstatné části, konkrétně v době od 24. 5. 2023 do 16. 8. 2023, bylo jeho trestní stíhání vedeno nezákonně jako řízení proti uprchlému, a to v důsledku rezignace policejního orgánu na snahu vypátrat jeho osobu, tedy bez provedení dostatečného množství potřebných kroků k ověření toho, že by uprchl do zahraničí nebo se skrýval. Odůvodněnost tohoto zásadního kroku bylo přitom nutno hodnotit k okamžiku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání a nikoli až s ohledem na později zjištěné skutečnosti. Dovolatel v tomto ohledu poukazuje na skutečnost, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo sepsáno dne 24. 5. 2023, tj. pouze dva dny po vyhlášení pátrání po jeho osobě. To je podle jeho mínění časový prostor, během kterého bylo extrémně nepravděpodobné, že bude vypátrán, přičemž jeho nevypátrání v daném čase nemohlo být ani tou nejmenší indicií pro případnou odůvodněnost zahájení řízení proti uprchlému. Informace, které policejní orgán v době vydání usnesení o zahájení trestního stíhání shromáždil, zároveň podle obviněného nebyly vyčerpávající, úplné, jednoznačné a přezkoumatelné. V důsledku zahájení trestního stíhání vůči jeho osobě v režimu řízení proti uprchlému podle § 302 tr. ř. bylo podle obviněného porušeno jeho právo na obhajobu, respektive svobodnou volbu obhájce, jelikož neměl ve zcela zásadní fázi, a to v počátku přípravného řízení, zvoleného obhájce, nýbrž měl obhájce ustanoveného. S ustanoveným obhájcem přitom nemohl konzultovat svoji obhajobu a nebylo mu umožněno podat řádnou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Obviněný v tomto odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2015, sp. zn. 11 Tdo 372/2015, podle kterého není pro zahájení řízení proti uprchlému dostačující zjištění, že je obviněný neznámého pobytu, přičemž povaha řízení proti uprchlému omezuje některé principy spravedlivého procesu, jejichž podstatu a smysl je třeba šetřit, takže není možné tento způsob řízení využívat k jiným než stanoveným účelům, například k urychlenému vyřízení věci nebo k usnadnění důkazní situace.
6. S