11 Tdo 209/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 209/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 3. 2025 Spisová značka:11 Tdo 209/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.209.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vyhoštění Porušování domovní svobody Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. § 178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku § 80 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:1. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 209/2025-383 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2025 o dovolání obviněného T. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2024, sp. zn. 7 To 291/2024, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 119/2023, t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2024, sp. zn. 7 To 291/2024, v části, v níž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného zaměřené proti výroku o trestu vyhoštění, jakož i jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 2 T 119/2023, a to pouze ve výroku o uložení trestu vyhoštění z území České republiky na dobu pěti let. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují i další rozhodnutí na zrušené části obou rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 2 T 119/2023, byl obviněný T. H. (dále též jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 148 odst. 1 a odst. 2 tr. zákoníku. Za uvedené jednání a za sbíhající se přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 1 T 64/2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. 8 To 324/2023, byl jmenovaný obviněný městským soudem odsouzen podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti sedmi měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest vyhoštění z území České republiky v trvání pěti let. To vše za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. 1 T 64/2023, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Citovaným rozsudkem městského soudu bylo současně rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněného zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti New BTS, a. s. částku ve výši 6.600 Kč, když se zbytkem svého nároku na náhradu škody byla jmenovaná poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Naproti tomu poškozená Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR byla s celým svým uplatněným nárokem na náhradu škody městským soudem podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Výše citovaný rozsudek Městského soudu v Brně byl v zákonné lhůtě napaden odvoláním obviněného směřovaným výhradně proti výroku o trestu. O tomto řádném opravném prostředku následně rozhodl Krajský soud v Brně, který svým usnesením ze dne 17. 10. 2024, sp. zn. 7 To 291/2024, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. 4. Podle skutkových zjištění Městského soudu v Brně se obviněný T. H. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 10. 5. 2023 v době kolem 16:30 hodin v Brně společně s M. P., (pravomocně odsouzeným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 9. 8. 2023, č. j. 2 T 119/2023-98) v ulici XY na ubytovně XY ve 4. patře v bytě č. XY, za použití násilí vnikli do tohoto bytu, který obýval poškozený P. K. a D. K., která je bývalou přítelkyní T. H., kdy nejprve na dveře zaklepali, ale po otevření je P. K. nechtěl do bytu vpustit a dveře před nimi zabouchnul, proto T. H. vchodové dveře do bytu několika kopy nohou vykopl a když dveře zevnitř poškozený P. K. držel, T. H. i M. P. dveře zvenku vytlačili a do bytu vstoupili, následně uvnitř v pokoji poškozeného P. K. fyzicky napadl M. P., kdy mu způsobil zcela lehká a povrchní poranění, poté z bytu odešli a tím obviněný H. způsobil společnosti New BTS, a. s., IČ: 27745333, se sídlem Kotěrova 2037/1b, 613 00 Brno-Černá Pole, hmotou škodu poškozením vchodových dveří do bytu ve výši 6.600 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2024, sp. zn. 7 To 291/2024, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 2 T 119/2023, napadl obviněný T. H. prostřednictvím své obhájkyně dovoláním, přičemž tak učinil v případě citovaného usnesení krajského soudu v celém jeho rozsahu a v případě citovaného rozsudku městského soudu ve výroku o trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. h) a písm. i) tr. ř., neboť podle jeho názoru napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zároveň měl být dovolateli uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. 6. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný ve vztahu k výroku o uloženém trestu vyhoštění předně namítl, že v době rozhodování soudu prvního stupně byly na straně jeho osoby dány překážky pro uložení tohoto trestu podle § 80 odst. 3 písm. c) a písm. f) tr. zákoníku. Za tohoto stavu mu tak byl uložen trest, který zákon nepřipouští, přičemž odvolací soud se v odůvodnění napadeného rozhodnutí s otázkou aplikace překážky uvedené v § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku podle mínění dovolatele vůbec nevypořádal. 7. K překážce uložení trestu vyhoštění podle § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku obviněný konkrétně namítl, že je občanem Evropské unie, který se na území České republiky zdržuje déle než 10 let. Poukaz odvolacího soudu na skutečnost, že nikdy neměl jakékoli povolení k pobytu na území České republiky, přitom nelze považovat za v tomto směru jakkoli relevantní. Tato překážka je totiž projevem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady a je založena na faktickém pobytu občana Evropské unie na území jiného členského státu, který není podmíněn žádným formálním povolením. Pakliže odvolací soud konstatoval, že pobyt obviněného na území České republiky představuje pro jím opakovaně páchanou trestnou činnost ohrožení veřejného pořádku, je tuto skutečnost podle dovolatele třeba odmítnout, neboť pro vyloučení aplikace překážky uvedené v § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku musí být dáno nikoli ohrožení veřejného pořádku, nýbrž ohrožení bezpečnosti státu. Prosté ohrožení veřejného pořádku přitom v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a odbornou literaturou nelze zaměňovat s ohrožením bezpečnosti státu. Jelikož se v minulosti dopouštěl převážně výtržnictví, které zcela jistě není trestnou činností, která by směřovala vůči svrchovanosti, samostatnosti, územní celistvosti, obranyschopnosti nebo demokratickým základům České republiky, nemohly být s ohledem na povahu jím páchané trestné činnosti dány podmínky pro vyloučení aplikace překážky zakotvené v § 80 odst. 3 písm. f) tr. zákoníku. Vzhledem k tomu je obviněný přesvědčen, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští ve smyslu § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. Nadto obviněný tuto námitku uplatnil již v odvolacím řízení a vážné důvody ohrožení veřejného pořádku, kterými se soud druhého stupně zabýval ve svém rozhodnutí, spadají mezi podmínky pro vyloučení překážky uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) tr. zákoníku. Dovolatel se proto domnívá, že se odvolací soud zabýval aplikací nesprávné překážky pro uložení trestu vyhoštění, zatímco s jeho odvolacími námitkami se v důsledku této skutečnosti fakticky nevypořádal, v důsledku čehož je napadené usnesení nepřezkoumatelné. 8. K překážce pro uložení trestu vyhoštění podle § 80 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku obviněný dále namítl, že má v České republice nezletilého syna, s kterým se chce stýkat a prohlubovat s ním vztah. S ohledem na výkon trestu sice nemůže o svého syna přímo pečovat, nicméně se o něho starají i jeho rodiče, přičemž dovolatel