11 Tdo 502/2020 – Nejvyšší soud

11 Tdo 502/2020-490 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2020 o dovolání obviněného T. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2019, sp. zn. 7 To 460/2018, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 2 T 161/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 2 T 161/2017, byl obviněný T. M. uznán vinným v bodě ad 1) přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku a v bodě ad 2) přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, za což byl podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku za použití § 314e odst. 2 písm. f) tr. ř. byl dále obviněnému uložen trest propadnutí věci, blíže specifikovaných na str. 2 výroku rozsudku. 2. Podle skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 4 se obviněný dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že: 1) v přesně nezjištěném období trvajícím do dne 11. 5. 2016 v Praze 4, ulice XY, v bytě č. 35, neoprávněně přechovával šestiranový revolver typu Velodog Hammerless, výrobní číslo XY, ráže 5,75 mm Velodog, který je zařazen do kategorie zbraní B podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu v platném znění, a dále 21 ostrých nábojů ráže 40 Smith & Wesson a 3 ostré náboje ráže 9 mm Browning Court, přičemž k nákupu uvedené střelné zbraně neměl povolení příslušného inspektorátu zbraní a střeliva, a nebyl ani držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny či zbrojní licence či obdobného dokladu opravňujícího k přechovávání střelné zbraně a střeliva podle zákona č. 119/2002 Sb., 2) v přesně nezjištěném období trvajícím do dne 11. 5. 2016 v Praze 4, ulice XY, v bytě č. 35 neoprávněně přechovával 12 transparentních sáčků s lištovým uzávěrem s obsahem bílé krystalické látky a 2 útržky papíru se zbytky bílé krystalické látky, kdy odborným zkoumáním z oboru kriminalistika, odvětví chemie a fyzikální chemie byla zjištěna celková váha 3,42 gramů metamfetaminu ve formě krystalické látky, přičemž ve vzorku označeném jako 8(B) bylo zjištěno celkem 2,35 gramů metamfetaminu ve formě krystalické látky o stanovené koncentraci 79,9 hmotnostních procent, což odpovídá 1,88 gramů metamfetaminu base, přičemž metamfetamin je uveden jako psychotropní látka v seznamu č. 5 psychotropních látek v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, 3. O odvolání obviněného T. M. proti výše citovanému rozsudku rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2019, sp. zn. 7 To 460/2018, tak, že je podle 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které výslovně opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g) tr. ř., tj. že ve věci rozhodl vyloučený orgán a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, když z tvrzení, že dovoláním napadá v celém rozsahu výrok, kterým bylo jeho odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuto, lze dovodit i naplnění dovolacího důvodů podle § 265b odst. 1 písm. 1) tr. ř 5. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný po shrnutí dosavadního průběhu řízení před soudy obou stupňů ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. v rámci své obsáhlé argumentace předně konstatoval, že již v podaném návrhu na předběžné projednání obžaloby, v průběhu hlavního líčení, ve svém odvolání i před rozhodnutím odvolacího soudu namítl podjatost celého Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, které od zahájení úkonů trestního řízení ve věci sp. zn. 2 ZT 63/2017 vykonávalo dozor nad jeho trestním stíháním, neboť všechny úkony, které jeho státní zástupci prováděli, byly provedeny podjatým orgánem. S touto procesní námitkou se však Obvodní soud pro Prahu 4 vůbec nezabýval, ačkoliv se jedná o závažnou procesní vadu, která je jedním z důvodů vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Oba soudy přitom měly k dispozici usnesení vedoucí obvodní státní zástupkyně B. V. ze dne 6. 11. 2017, jímž vyslovila podjatost nejen svou, ale i ostatních státních zástupců Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 v trestní věci jeho matky, státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze D. M., s poukazem na to, že se s ní dlouhodobě zná z pracovního i soukromého styku, a že aktuálně řídí všechny státní zástupce uvedeného státního zastupitelství. Obviněný tak má za to, že vzhledem k jeho blízkému vztahu k D. M. měla postupovat stejně také v jeho trestní věci, a pokud tak neučinila, lze považovat všechny úkony přípravného řízení v jeho trestní věci učiněné, za úkony provedené podjatým orgánem činným v přípravném řízení, byť on sám nemá bližší informace o pracovních a přátelských vztazích své matky, ani není v žádném vztahu k státním zástupcům daného obvodního státního zastupitelství. Rovněž u dozorové státní zástupkyně a zpracovatelky obžaloby M. L. K. lze mít pochybnosti o její podjatosti, neboť s jeho matkou má její rodina blízký vztah. V této souvislosti připomněl, že jeho trestní řízení s trestní věcí jeho matky nejen bezprostředně souviselo, ale přímo z něj vycházelo, a protože bylo podkladem pro jeho trestní stíhání, tak i většina výchozích důkazů provedených v projednávané trestní věci byla opatřena v její trestní věci, přičemž věci u něj nalezené při domovní prohlídce v jeho bytě byly jediným výsledkem v trestní věci, v níž je jeho matka obviněna. 6. V návaznosti na to projevuje nesouhlas s argumentací Městského soudu v Praze, který se sice jeho námitkou podjatosti zabýval, nicméně dospěl k závěru, že tato je neadresně formulovaná, když obviněný i podle vlastního tvrzení nemá a neměl bližší informace o pracovních a přátelských vztazích jeho matky se státními zástupci daného obvodního státního zastupitelství, a ani není v žádném vztahu k některému ze státních zástupců dotčeného státního zastupitelství. Pokud odvolací soud argumentoval, že v průběhu trestního řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o opaku (tedy o podjatosti státních zástupců), shledal obviněný takový závěr v rozporu s § 30 odst. 1 tr. ř., neboť u orgánů činných v trestním řízení postačí toliko pochybnost o jejich nestrannosti. Má tedy za to, že přípravné řízení v jeho věci bylo vedeno podjatým státním zástupcem a nemohlo být podkladem pro další rozhodování ve věci. 7. Obviněný dále namítá, že ani trestní řízení ve věci D. M., ve kterém byly zajištěny a provedeny zásadní důkazy pro jeho trestní řízení, nebylo provedeno procesně bezvadným způsobem, aby bylo možno vycházet z důkazů v něm provedených. Domovní prohlídka v jeho bytě, zaměřená proti M., se konala z podnětu dozorové státní zástupkyně – vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenky Bradáčové a členů vyšetřovacího týmu – policistů z bývalého Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu SKPV Policie České republiky – když prvně jmenovaná je nadřízenou jeho matky, má vůči ní kárnou pravomoc a od roku 2012 s ní má osobní a pracovní konflikty. Ostatní - členové uvedeného vyšetřovacího týmu, jsou blízcí přátelé V. S., jehož trestní stíhání matka dozorovala a na něhož podala obžalobu. Pokud odvolací soud uvedl, že všichni jmenovaní vyloučili jakýkoliv bližší vztah k jeho matce a uplatněnou námitku podjatosti odmítli jako nedůvodnou a ohradili se proti náznakům, že její trestní stíhání může být výsledkem komplotu proti ní, když v průběhu řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o opaku, nelze s tímto závěrem souhlasit. 8. V závěru části I. dovolání obviněný dále namítl, že „pochybnosti o nestrannosti by bylo možné v širším měřítku mít i v případě soudců odvolacího soudu“. K tomu stručně uvedl, že svou podjatost v senátu Městského soudu v Praze vyslovila pouze soudkyně JUDr. Felicie Hrušková, a to kvůli své možné podjatosti vůči dovolateli a jeho otci. Přitom i soudce JUDr. Richard Petrásek se „zná s rodiči“, v minulých letech byli „přátelé“ a matka dovolatele je „kolegyní a přítelkyní bývalé manželky JUDr. Petráska“. Předseda odvolacího senátu JUDr. Sotolář zná matku dovolatele dlouhá léta jako státní zástupkyni, s níž přicházel služebně do kontaktu, a byl předsedou senátu Městského soudu v Praze, který vynesl rozsudek ve věci V. S., tedy ve věci, jež odůvodnila vydání příkazu k domovním prohlídkám. 9. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný v části II. dovolání namítá, že domovní prohlídka v jeho bytě, konaná dne 11. 5. 2016 v jiné trestní věci, nebyla provedena zákonným způsobem, a proto důkazy,