11 Tdo 676/2021 — Nejvyšší soud

11 Tdo 676/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 8. 2021 Spisová značka:11 Tdo 676/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:11.TDO.676.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Přikázání věci Spravedlivý proces Zákonný soudce Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 262 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 12. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 676/2021-3163USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2021 o dovolání obviněné T. N. Q. L., narozené XY v XY, Vietnamská socialistická republika, státní občanky téhož státu, trvale bytem v České republice XY, t. č. stíhané jako uprchlé podle § 302 a násl. tr. řádu, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 5. 2020, č. j. 11 To 73/2019-3004, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 7/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněné T. N. Q. L. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. 8. 2019, č. j. 3 T 7/2014-2947, byla obviněná uznána vinnou zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 zákoníku [k tomu Nejvyšší soud dodává, že jde v pořadí již o čtvrtý rozsudek soudu prvního stupně vydaný v trestní věci obviněné, kdy předchozí rozsudky soudu prvního stupně – jimiž byla obviněná vždy zproštěna podle § 226 písm. a) tr. řádu – odvolací soud opakovaně zrušil a vrátil tomuto k dalšímu projednání a rozhodnutí]. Uvedeného trestného činu se obviněná podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustila následovně: 1. společně s odsouzeným H. T., nar. XY, v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 167/1998 Sb. ve znění pozdějších změn a novel, od přesně neustanovené doby nejméně do 18. 5. 2013 v bytě č. 43 v XY v ulici XY přechovávala v igelitovém pytli 935,13 g krystalické substance metamfetaminu ve formě jeho soli hydrochloridu v koncentraci 80,3 %, což vzhledem k množství 935,1 g představuje 750,91 g base metamfetaminu, když metamfetamin je jako psychotropní látka zařazená do Seznamu II, podle Úmluvy o psychotropních látkách, citovaná v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. ve znění pozdějších změn a novel, přičemž věděla, že zacházení s takovou látkou je nezákonné, 2. společně s odsouzenými T. H., nar. XY, T. C. P., nar. XY, P. D. C., nar. XY a N. D. Ch., nar. XY se v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 167/1998 Sb. v období od 6. 5. 2013 do 17. 5. 2013 do 12:33 hodin v územním obvodu Prahy 4 a na dalších místech podílela na transakci s celkem 52.374 ks tablet farmaceutického preparátu CIRRUS o celkové váze 20.006,7 g netto, které obsahovaly nejméně 6.300 g hydrochloridu pseudoefedrinia, přičemž věděla, o jakou látku se jedná a že zacházení s takovou látkou je nezákonné, když konkrétně: od 6. 5. 2013 byl ods. T. C. P. z čísla XY v telefonickém kontaktu s obžalovanou L. T. N. Q., potažmo s jejím manželem, ods. T. H., kteří užívali telefonní čísla XY a XY, s nimiž domlouval transakci, která se týkala do té doby nezjištěné komodity, přičemž danou látku měl dodat ods. P. D. C., uživatel telefonního čísla XY, kterého ods. T. C. P. průběžně vyrozumíval o probíhajících jednáních; následně dne 17. 5. 2013 po předchozím vyjasňování jejích podmínek prostřednictvím telefonické komunikace, když se v 11:00 hodin ods. T. C. P. v XY v XY setkal s ods. N. D. C., který nesl krabici a uložil ji do vozidla Renault Mégane reg. zn.: XY, následně nastoupil ods. N. D. Ch. na místo řidiče vozidla Renault Mégane reg. zn.: XY a ods. T. C. P. na místo řidiče vozidla Škoda Superb reg. zn.: XY a společně z místa odjeli do ulice XY v XY, která navazuje na ulici XY v XY, kde se zdržovali ods. T. H. a obžalovaná L. T. N. Q., mezitím v 11:08 hodin ods. T. C. P. napsal SMS zprávu obžalované L. T. N. Q., že za 3 minuty dorazí, načež v 11:21 hodin ods. T. C. P. zaparkoval vozidlo Škoda Superb reg. zn.: XY před domem na adrese XY a pěšky přešel k zadnímu vchodu domu na adrese XY v XY a ods. N. D. Ch. odbočil vlevo a zajel s vozidlem Renault Mégane reg. zn.: XY do slepé ulice za domem XY, kde zaparkoval v zadní části ulice, v 11:23 hodin se ods. T. C. P. setkal u zadního vchodu do domu XY s ods. T. H., načež se k nim posléze připojil i ods. N. D. Ch. a společně odešli do domu XY, poté ods. N. D. Ch. a ods. T. C. P. opustili uvedený objekt a nastoupili do vozidla Škoda Superb reg. zn.: XY, do něhož k nim nasedl i ods. P. D. C., který do té doby nebyl sledováním zachycen, a všichni společně z místa odjeli, v 11:30 ods. T. H. společně s obžalovanou L. T. N. Q. vyšli ze zadního vchodu domu na adrese XY v XY, prošli společně okolo vozidla Renault Mégane reg. zn.: XY, jehož vnitřní prostor ods. T. H. pohledem zkontroloval, společně s obžalovanou nasedli do vozidla Volkswagen Passat a odjeli, aby se ve 12:20 hodin do svého bydliště, kam vešli předním vchodem, společně vrátili, ve 12:31 hodin vyšel ods. T. H. zadním vchodem domu XY ke dveřím řidiče vozidla Renault Mégane reg. zn.: XY, které si odemkl, otevřel dveře řidiče a nahlédl do vozidla, poté dveře zavřel, přešel k zavazadlovému prostoru vozidla, který otevřel a prohlížel jeho obsah, následně zavazadlový prostor zavřel a přešel ke dveřím spolujezdce, které otevřel a z místa spolujezdce vyndal papírovou krabici s celkem 52.374 ks tablet farmaceutického preparátu CIRRUS o celkové váze 20.006,7 g, obsahující nejméně 6.300 g hydrochloridu pseudoefedrinia, načež došlo k zadržení ods. T. H., přičemž pseudoefedrin je jako prekurzor uveden v kategorii 1 přílohy I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2007 a v kategorii 4 přílohy Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ve znění pozdějších předpisů, přičemž obžalovaná věděla, že zacházení s takovou látkou je nezákonné. 2. Za uvedený trestný čin soud prvního stupně uložil obviněné podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala následně obviněná odvolání, k němuž Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil, avšak toliko ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody. Za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu – při nezměněném výroku o vině a výroku o trestu odnětí svobody – nově odvolací soud obviněnou podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává nyní obviněná prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Eriky Turzové Baloghové, advokátky, dovolání, ve kterém výslovně uplatňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Úvodem svého dovolání současně konstatuje, že jej podává z důvodu porušení svého ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. 5. Uvedené obviněná spatřuje v postupu odvolacího soudu, který podle jejího přesvědčení opakovaně nepřípustně (v rozporu s § 259 odst. 3 a § 263 odst. 7 tr. řádu) zasahoval do volného hodnocení důkazů soudem prvního stupně a nakonec si prostřednictvím změny senátu vynutil na soudu prvního stupně rozhodnutí odpovídající jeho představě o vině obviněné. Odvolací soud tak jednak zasáhl do nezávislosti a nestrannosti soudců soudu prvního stupně [v rozporu s článkem 82 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)] a obviněnou současně odňal jejímu zákonnému soudci, čímž porušil článek 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Porušení svých ústavně zaručených práv dále obviněná spatřuje v tom, že odvolacím soudem učiněné skutkové závěry neobstojí, neboť nemají oporu ve spisu a odvolací soud v rámci procesu hodnocení důkazů postupoval v rozporu se zásadou presumpce neviny podle článku 40 Listiny a § 2 odst. 2 tr. řádu a porušil i § 2 odst. 6 tr. řádu, když nevzal v potaz důkazy svědčící v její prospěch. Obviněná dále odvolacímu soudu vytýká nerespektování zásady in dubio pro reo, porušení principu legitimního očekávání a právní jistoty (ve smyslu čl