11 Tdo 780/2023 — Nejvyšší soud

11 Tdo 780/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 10. 2023 Spisová značka:11 Tdo 780/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.780.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Důvod dovolání, že byl uložen druh trestu, který zákon nepřipouští Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. § 58 odst. 1 tr. zákoníku § 81 odst. 1 tr. zákoníku § 82 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 780/2023-703 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 10. 2023 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných O. P., a K. R., rozené F., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2023, č. j. 13 To 53/2023-627, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 3 T 93/2021, takto:I. Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného O. P. odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněné K. R. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 T 93/2021-595, byli obvinění O. P. (dále jen „obviněný“) a obviněná K. R. (dále jen „obviněná“) uznáni vinnými ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, ve znění tr. zákoníku účinného do 31. 1. 2019. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění uvedených přečinů dopustili tím, že: nejméně v době ode dne 3. 7. 2018 do dne 8. 7. 2018 spoluobviněný R. M., který v té době vykonával trest odnětí svobody ve Věznici XY, okres XY, držel mobilní telefon, který dne 3. 7. 2018 a dne 8. 7. 2018 užil k tomu, aby s odděleně stíhaným J. R., který v té době vykonával rovněž trest odnětí svobody ve Věznici XY, domluvil, že obviněná převezme a následně pronese v průběhu návštěvy odděleně stíhaného J. R. drogu pervitin, přičemž odděleně stíhaný J. R. k tomu obviněnou instruoval, následně spoluobviněný R. M. užil mobilní telefon k tomu, aby dne 6. 7. 2018 instruoval v této trestní věci již odsouzeného M. P. ke koupi drogy pervitin od obviněného, se kterým prodej drogy před tím domluvil, na základě instrukcí spoluobviněného R. M. koupil dne 6. 7. 2018 odsouzený M. P. od obviněného v obci XY, okres XY, drogu pervitin o hmotnosti 10 gramů, dne 8. 7. 2018 převzala obviněná K. R. na adrese XY č. p. XY, okres XY, od odsouzeného M. P. drogu pervitin se záměrem dodání drogy pervitin do Věznice XY v průběhu naplánované návštěvy odděleně stíhaného J. R. dne 9. 7. 2018, avšak k jejímu předání v průběhu této návštěvy nedošlo, přičemž pervitin je psychotropní látkou uvedenou v seznamu psychotropních látek v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaném na základě zmocnění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. 2. Za tyto přečiny soud prvního stupně obviněnému uložil podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 9 (devíti) měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 15 (patnácti) měsíců. Obviněné soud prvního stupně uložil podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 15 (patnácti) měsíců. Týmž rozsudkem současně soud prvního stupně rozhodl o vině a o trestu i v případě spoluobviněného M.. 3. Proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kladně (který tak učinil v neprospěch obviněného a obviněné do výroku o trestu), spoluobviněný M. a obviněný. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) o odvoláních rozhodl usnesením ze dne 21. 3. 2023, č. j. 13 To 53/2023-627, tak, že všechna podle § 256 tr. řádu zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podává nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného a obviněné dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu a s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. i) tr. řádu, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, přestože v řízení předcházejícím byl obviněným uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byli uznáni vinnými. 5. Po shrnutí dosavadního průběhu řízení nejvyšší státní zástupce především uvádí, že se nemůže ztotožnit se závěrem odvolacího soudu ohledně naplnění podmínek pro moderaci uloženého trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Následně nejvyšší státní zástupce předkládá obsáhlou argumentaci rozporující správnost tohoto závěru odvolacího soudu, kdy nejprve připomíná dikci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, z níž vyplývají tři podmínky, které musí být pro aplikaci tohoto ustanovení kumulativně splněny. Jde o případy, kdy existují zvláštní okolnosti případu nebo poměry pachatele (1), které způsobují, že použití řádné (nesnížené) sazby trestu odnětí svobody by bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné (2) a přitom lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem odnětí svobody kratšího trvání (3). 6. K existenci zvláštních okolností případu nebo zvláštních poměrů pachatele uvádí, že za ně nelze považovat „obecné“ polehčující okolnosti ve smyslu § 41 tr. zákoníku, mezi něž patří např. doznání, upřímně projevená lítost, spolupráce s orgány činnými v trestním řízení či dosavadní bezúhonnost. Musí navíc jít o okolnosti či poměry výraznějším způsobem atypické, tedy v případě obdobných trestných činů se běžně nevyskytující. Tyto okolnosti přitom musí být podle nejvyššího státního zástupce neobvyklé a výjimečné do té míry, že ani trest odnětí svobody vyměřený na samé dolní hranici zákonné trestní sazby, který v případě podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku činí jeden rok, není způsobilý vyjádřit jejich význam. Nadto nejvyšší státní zástupce připomíná, že v judikatuře je v daném kontextu zdůrazňována potřeba pečlivě a v úplnosti vyložit, který z alternativních znaků má soud provedeným dokazováním za prokázaný a v jakých specifických rysech posuzovaného případu se tyto mimořádné okolnosti, ať se již vztahují k případu či poměrům pachatele, projevily. Nejvyšší státní zástupce konstatuje, že za mimořádné poměry pachatele jsou považovány takové okolnosti, které nemají přímý vztah ke spáchání trestného činu, což může být např. choroba, který činí pro pachatele výkon trestu odnětí svobody zvlášť obtížným, anebo to, že by výkon takového trestu pro něj měl zvlášť nepříznivé následky. 7. V další argumentaci nejvyšší státní zástupce připomíná, že pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku je nezbytné, aby soud respektoval výjimečný charakter tohoto ustanovení a použil ho jen v těch případech, kdy lze přesvědčivě dovodit splnění všech zákonných podmínek. Nejvyšší státní zástupce je toho názoru, že určité okolnosti, které soudy v případě obviněných zohlednily při posuzování splnění podmínek pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, jsou toliko obecnými polehčujícími okolnostmi ve smyslu § 41 tr. zákoníku. Připouští, že více okolností, které by jinak samy o sobě byly jen obecnými polehčujícími okolnostmi, může ve svém souhrnu nabýt takového významu, že je lze hodnotit jako okolnosti případu ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku. O takovou situaci se však podle nejvyššího státního zástupce v případě obviněných zjevně nejedná. Stejně tak upozorňuje na to, že k aplikaci podle tohoto ustanovení trestního zákoníku lze přistoupit i v případě, že se sice jedná o obecnou polehčující okolnost, avšak tato vykazuje vysokou míru intenzity. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 5 Tdo 1356/2018, uveřejněné pod č. 28/2020 Sb. rozh. tr. nejvyšší státní zástupce konstatuje, že aplikaci § 58 odst.1 tr. zákoníku, které představuje prostředek soudcovské individualizace trestu a je současně projevem depenalizace, není možné zvažovat mecha