11 Tdo 802/2012 — Nejvyšší soud

11 Tdo 802/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 11. 2012 Spisová značka:11 Tdo 802/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TDO.802.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožování výchovy dítěte Dotčené předpisy:§ 201 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 12. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 802/2012-38U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. listopadu 2012 dovolání podaná obviněnými R. P., a E. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 10 To 572/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 9/2011, a rozhodl t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněné R. P. zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 10 To 572/2011, jakož i předcházející rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 6 T 9/2011. Dále se zrušují všechna další rozhodnutí, na tato rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Kladně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného E. P. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 6 T 9/2011, byla R. P. uznána vinnou trestnými činy týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb.) a ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) tr. zák. a podle § 215 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Obviněný E. P. byl citovaným rozsudkem uznán vinným trestným činem týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a byl podle § 215 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle skutkových zjištění se obviněná R. P. dopustila shora uvedené trestné činnosti tím, že od přesně nezjištěné doby, přibližně od roku 1997 až do 20. 8. 2009, v K., ulici K. S. a v O. ulici a od 4. 10. 2005 v K. Ž. č. p. ..., okres K., nepřiměřeně fyzicky trestala a psychicky týrala svého nezletilého syna R. K., tak, že mu pro drobnější prohřešky vulgárně nadávala, porovnávala ho negativně s jeho vlastním otcem, kterého při potyčce v roce 1994 probodla nožem a usmrtila, a vyhrožovala mu, že ho také zabije, opakovaně ho odvezla autem do lesa, kde jej ponechala samotného s tím, že mu hrozila, že se pro něj nevrátí, z povzdálí pozorovala, jak pláče a teprve poté jej z lesa odvezla, poté, co zahájil školní docházku, kde měl problémy v důsledku vrozených vad schopností k učení a psychického syndromu, kterými trpí, jej tloukla nejprve rukou a později i vařečkou, páskem a dalšími předměty, kopala do různých částí těla, vyhodila jej ve dvou případech z domu, takže byl nucen přespat venku nebo vyhledat pomoc své babičky L. L., chovala se k němu zcela nepřívětivě, bez jakéhokoli pochopení a stále zdůrazňovala jen jeho negativní stránky a toto jednání vyvrcholilo dne 20. 8. 2009, kdy došlo mezi ní a nezletilým k hádce ohledně odcizení peněz, při které nezletilého opět tloukla do obličeje i po celém těle nejprve ona, a poté i její manžel E. P. tak, až mu tekla krev z nosu, poté ho předali manželu babičky, který jej odvezl na chatu, kde se v nočních hodinách nezletilý pod tlakem prožitých událostí pokusil o sebevraždu podříznutím tepen a byl proto 21. 8. 2009 hospitalizován, po skončení hospitalizace byl umístěn do diagnostického ústavu, a poté soudem svěřen do výchovy L. L., přičemž nezletilý v důsledku jednání obviněné trpí syndromem týraného dítěte. Podle skutkových zjištění se obviněný E. P. dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že v přesně nezjištěné době, přibližně od konce roku 2005 do 20. 8. 2009 v K. Ž. č. p. ..., okres K., nepřiměřeně fyzicky trestal nezletilého syna své manželky R. K., který s nimi žil ve společné domácnosti, tak, že jej na základě negativních zpráv ze školy, týkajících se prohřešků nezletilého, opakovaně trestal ranami opaskem po hýždích a zádech, které se stupňovaly od počátečních pěti ran až k počtu 25 ran, přitom mu sprostě nadával, a toto jeho jednání vyvrcholilo dne 20. 8. 2009, kdy poté, co přistihl nezletilého při konfliktu s matkou, jej opakovaně udeřil pěstí do obličeje, srazil na zem, kde jej opět tloukl do obličeje, udeřil mu hlavou o zeď a tloukl jej opaskem s kovovou sponou, přičemž vyžadoval, aby mu řekl, kam dal peníze, které jim měl odcizit, pak jej na okamžik nechal být s tím, že si jde zakouřit, vrátí se a bude pokračovat druhé kolo, k němu však již nedošlo, neboť se na místo dostavil manžel babičky nezletilého, který jej odvezl k sobě na chatu, kde se pak pod vlivem prožitých událostí nezletilý pokusil o sebevraždu podřezáním tepen na obou rukách a byl proto dne 21. 8. 2009 hospitalizován. Proti citovanému rozsudku podali obvinění a poškozený odvolání. Na podkladě odvolání poškozeného rozhodl Krajský soud Praze usnesením ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 10 To 572/2011, tak že napadený rozsudek podle § 259 odst. 2, 3 tr. ř. doplnil o výrok, kterým poškozeného s nárokem na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněných podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení odvolacího soudu podali oba obvinění dovolání, a to obviněná R. P. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Milana Bureše a obviněný E. P. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jana Bacílka. Obviněná R. P. uvedla, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a odkázala na § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění uvedených dovolacích důvodů spatřuje obviněná v tom, že skutek, tak, jak byl okresním soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, případně by jednání mohlo být postiženo, ale nikoli trestním zákonem. Obviněná vyjadřuje nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem, soudy se podle ní nevypořádaly s okolnostmi svědčícími v její prospěch, kdy byla důkazní situace prokazatelně manipulována její matkou L. L., která instruovala rodinné příslušníky ve směru jejich svědeckých výpovědí, a odsuzující rozsudek pak stavěl především na těchto důkazech. Odmítnutí výpovědi svědkyně J. okresní soud v hodnocení důkazů zcela pominul a krajský soud tento fakt bagatelizuje. I na základě obviněnou zpochybňovaného zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že v projednávaném případě mělo týrání spočívat v nepřiměřeném trestání za kázeňské prohřešky, pokud jde o incident ze dne 20. 8. 2007 (pozn.: správně 2009), pak důvodem vzniku konfliktu byla nezletilým spáchaná krádež peněz v domácnosti, za kterou byl následně i pravomocně odsouzen Okresním soudem v Kladně. Během celé doby obviněná opakovaně pro výchovné problémy s nezletilým s ním absolvovala psychologická vyšetření. O problémech s nezletilým vypovídali v pozici svědků i pedagogičtí pracovníci, kteří po celou dobu nezaznamenali podezření z týrání nezletilého. Pokud by intenzita nadměrného trestání byla taková, jak uvádí svědkyně L., pak je podle obviněné s podivem, že k oznámení skutku došlo tak pozdě. Pokud je na základě zjištěného skutkového stavu prokázáno, že docházelo k nadměrnému trestání, pak nebylo natolik intenzivní, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., a skutek není trestným činem. Podobná situace je podle obviněné u trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. b) tr. zák. Dovolatelka poukazuje na soudní výklad tohoto ustanovení a má za to, že i na základě zjištěného skutkového stavu její jednání nesměřovalo ani k jedné z variant, ve kterých bývá spatřováno naplnění této skutkové podstaty. Právě naopak se snažila, aby nezletilý nepropadl návykovým látkám, nevedl parazitní způsob života, nepáchal trestnou činnost a aby se řádně choval ve škole a plnil své povinnosti. Rovněž o materiálním zabezpečení nezletilého není pochyb, a pokud jde o citový život, poukazuje na fotografie z rodinného života založené ve spise. Závěrem svého dovolání navrhla obviněná, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí podle § 265k odst. 1 tr. ř. a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal příslušnému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ob