11 Tdo 813/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 813/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 9. 2025 Spisová značka:11 Tdo 813/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.813.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Dotčené předpisy:§ 89 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 813/2025-279 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2025 o dovolání obviněného M. V., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 5. 2025, sp. zn. 31 To 36/2025, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 3 T 23/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 13. 12. 2024, sp. zn. 3 T 23/2024, byl obviněný M. V. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku. Za tyto přečiny a za sbíhající se přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 1. 2024, sp. zn. 6 T 11/2024, který nabyl právní moci téhož dne, byl odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 trestního zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému též uložen trest propadnutí věci, a to věcí blíže specifikovaných na str. 2 a 3 výroku rozsudku. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zároveň zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 1. 2024, sp. zn. 6 T 11/2024, který nabyl právní moci téhož dne, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění, že: v přesně nezjištěném období nejméně od 6. 1. 2023 a nejpozději do doby počátku povolené návštěvy ve Věznici XY, realizované dne 8. 1. 2023 ve 12:30 hodin, jako odsouzený vykonávající trest odnětí svobody ve výměře 12 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, uložený mu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 3 T 12/2022 ze dne 14. 3. 2022, který ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 67 To 127/2022 ze dne 17. 5. 2022 nabyl právní moci téhož dne, se záměrem si neoprávněně obstarat do Věznice XY psychotropní látku metamfetamin, a ačkoli si byl vědom, že tím závažným způsobem porušuje regulovaný a kontrolovaný režim daný zejména ustanovením § 28 odst. 1 a § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, zneužil povolených telefonických hovorů určených k sociálním kontaktům s rodinnými příslušníky a blízkými osobami a telefonicky se z objektu Věznice XY, XY, domluvil na neoprávněném opatření a následném vnesení psychotropní látky metamfetamin do věznice s M. K. (zemřelou dne 31. 10. 2024), kterou instruoval, jaké množství této látky má připravit, jakým způsobem ji má zabalit, vnést do věznice a předat mu během návštěvy, a na základě těchto pokynů zemřelá M. K. opatřila, dne 8. 1. 2024 v čase 12:25 hodin pronesla dva balíčky obsahující celkem 5 sáčků se žlutou krystalickou látkou o hmotnostech 0,42 g, 0,45 g, 0,47 g, 0,37 g a 0,45 g bez obalů do XY, a během povolené návštěvy realizované bez využití dělící přepážky téhož dne v době od 12:30 hodin do 14:00 hodin v nestřeženém okamžiku poskytla tyto balíčky i s jejich obsahem M. V., který je při sobě neoprávněně přechovával až do doby důkladné osobní prohlídky následující po návštěvě v čase 14:15 hodin na prohlídkové místnosti Věznice XY, kdy u něj příslušník Vězeňské služby ČR oba tyto balíčky nalezl, přičemž v zajištěných pevných látkách o celkové hmotnosti 2,16 g bez obalů bylo chemickým zkoumáním prokázáno celkem 1,6 g čistého metamfetaminu, který patří mezi psychotropní látky uvedené v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve smyslu § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, a uvedeného jednání se M. V. a zemřelá M. K. dopustili s vědomím, že se o takovou látku jedná, a ačkoliv nedisponovali povolením k zacházení s psychotropními látkami. 3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 2. 5. 2025, sp. zn. 31 To 36/2025, tak, že z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného odsoudil podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 (dvacetičtyř) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku obviněnému rovněž uložil trest propadnutí věci blíže specifikované na str. 1 výroku rozsudku. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 3. 2023, č.j. 2 T 5/2023-88, který byl obviněnému doručen dne 10. 3. 2023 a nabyl právní moci dne 21. 3. 2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Jinak ponechal napadený rozsudek beze změn. 4. Z hlediska rekapitulace dosavadního průběhu řízení lze připomenout, že Okresní soud v České Lípě poprvé rozhodoval rozsudkem ze dne 15. 7. 2024, sp. zn. 3 T 23/2024, jímž obviněného podle § 226 písm. c) tr. ř. obžaloby zprostil. K odvolání státní zástupkyně Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci svým usnesením ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 31 To 314/2024, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušil a podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Ten poté v intencích zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu doplnil dokazování, důkazy nově hodnotil a rozhodl rozsudkem ze dne 13. 12. 2024, sp. zn. 3 T 23/2024. Na podkladě odvolání, která proti tomuto rozsudku podal obviněný M. V., rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci výše již citovaným rozsudkem ze dne 2. 5. 2025, sp. zn. 31 To 36/2025. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Rozsudek odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně napadl obviněný M. V. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, směřujícím do výroku o vině i do výroku o trestu napadených rozhodnutí, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj., že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 6. Obviněný uvedl, že aniž by existovaly důkazy o jeho vině, soudy svá rozhodnutí opřely o pouhé domněnky a úvahy, že musel být minimálně srozuměn s tím, že se v tašce, kterou našel po skončení návštěvy ve vedlejší místnosti ve věznici, nachází pytlíčky s drogami. Tento závěr však nebyl nikterak prokázán, přičemž nepřímé důkazy netvoří ucelený řetězec, když navíc byl v řízení proveden a hodnocen nepřípustný důkaz. Skutková zjištění soudů obou stupňů jsou tak v extrémním rozporu s provedenými důkazy a došlo k porušení zásady in dubio pro reo a presumpce neviny. 7. Připomněl, že napadená rozhodnutí, nejsou prvními v této věci, kdy již jednou bylo ve věci rozhodnuto soudem prvního stupně rozsudkem ze dne 15. 7. 2024, kterým byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř. Tento rozsudek však byl odvolacím soudem zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání. K tomu uvádí, že v rámci nového projednání nedošlo k žádné změně okolností. Původní zrušený rozsudek soudu prvního stupně obsahoval logické odůvodnění reflektující zejména skutečnost, že kamerové záznamy ve skutečnosti nikde jasně a prokazatelně neukazují, že by zemřelá M. K. měla v rámci návštěvy ve Věznici XY dne 8. 1. 2023 obviněnému něco předat. Soud se tak zcela logicky přiklonil k tomu, že v okamžiku, kdy není