11 Tz 11/2017 — Nejvyšší soud

11 Tz 11/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 7. 2017 Spisová značka:11 Tz 11/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:11.TZ.11.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Uznání a výkon cizozemských rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 z. m. j. s. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 10. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tz 11/2017-31ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. 7. 2017 v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch i v neprospěch obviněné M. P. proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 Nt 1/2016, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. t a k t o : Pravomocným usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 Nt 1/2016, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 329 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, v neprospěch obviněné M. P. Napadené usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 Nt 1/2016, se z r u š u j e . Současně se zrušují též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu ve Strakonicích se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 Nt 1/2016, byl podle § 329 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen ve zkratce „z. m. j. s.“), uznán trestní příkaz Okresního soudu Zvolen (Slovenská republika), ze dne 23. 7. 2013, č. j. 5 T 57/2013-45, jenž nabyl právní moci dne 12. 8. 2013, jímž byl obviněné M. P. za trestný čin krádeže podle § 212 odst. 2 písm. f) trestního zákona (Slovenské republiky), spočívající v odcizení věcí v hodnotě 6,08 Euro dne 26. 1. 2013 ve 13 hod. v D., okres D., kterého se dopustila přesto, že za takovéto jednání byla dne 8. 11. 2012 postižena za přestupek proti majetku podle § 50 odst. 1 zákona č. 372/1990 Zb., o přestupcích, uložením sankce – pokuty ve výši 20 Eur, ev. č. bloku AC 087602 ze dne 8. 11. 2012 s právní mocí téhož dne; a za sbíhající se trestnou činnost z trestního příkazu Okresního soudu Zvolen (Slovenská republika) ze dne 9. 4. 2013, sp. zn. 4 T 61/2013, uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Současně Okresní soud v Strakonicích rozhodl, že uznané rozhodnutí se podle § 330 odst. 1 písm. a) z. m. j. s., vykoná per analogiam za podmínek podle § 45a odst. 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, tak, že M. P. je povinna tento trest vykonat nejdéle do jednoho roku od nařízení výkonu tohoto trestu osobně a ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, a jestliže v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecné prospěšných prací nepovede řádný život, nebo zaviněně nevykoná ve stanovené době uložený trest, podle §45a odst. 4 tr. zákona se trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek přemění v trest odnětí svobody a zároveň se rozhodne o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započaté 2 hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody. 2. Proti výše uvedenému usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 10. 6. 2016, sp. zn. 3 Nt 1/2016, podal ministr spravedlnosti České republiky podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch i v neprospěch obviněné M. P. V podané stížnosti předně namítá absenci oboustranné trestnosti činu jako podmínky pro uznání rozhodnutí soudu Slovenské republiky zakotvené v § 328 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. Jednání, kterého se obviněná dopustila, nenaplňuje s ohledem na výši způsobené škody a způsob spáchání činu znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku. Současně nenaplňuje ani znaky kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jelikož kvalifikační znak zpětnosti je dán předchozím odsouzením nebo potrestáním v posledních třech letech, nikoli ovšem předchozím postihem za přestupek, tak jak je to v posuzovaném případě. Na základě absence podmínky oboustranné trestnosti činu tak mělo být rozhodnuto o neuznání trestního příkazu Okresního soudu Zvolen ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 5 T 57/2013, a odlišným postupem došlo k porušení zákona v neprospěch obviněné. 3. V další části ministr spravedlnosti poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2003, sp. zn. 11 Tcu 272/2003, ve kterém bylo konstatováno, že při zkoumání podmínek uznání cizozemského rozhodnutí je soud povinen zkoumat všechny činy vztahující se k uloženému souhrnnému trestu. Souhrnný trest je totiž ukládán nejen za skutky popsané v rozsudku či v trestním příkazu, kterým je ukládán, ale i za skutky z rozhodnutí, jejichž výrok o trestu je uložením souhrnného trestu zrušen. Stát předkládající rozhodnutí k jeho uznání a výkonu, v případě že byl uložen souhrnný trest, je povinen vedle tohoto rozhodnutí předložit i rozhodnutí, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto o souhrnném trestu. V posuzovaném případě bylo slovenskou stranou předloženo k rozhodnutí o uznání a výkonu pouze osvědčení a trestní příkaz, kterým byl souhrnný trest uložen, nebyl však předložen trestní příkaz Okresního soudu Zvolen ze dne 9. 4. 2013, sp. zn. 4 T 61/2013, z něhož byl výrok o trestu zrušen. Okresní soud ve Strakonicích tak nedisponoval veškerými podklady nezbytnými pro rozhodnutí o uznání a výkonu předloženého trestního příkazu Okresního soudu Zvolen ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 5 T 57/2013. Pokud okresní soud nepožádal slovenskou stranu podle § 328 odst. 5 z. m. j. s. o opravu zjevné neúplného osvědčení a zaslání všech rozhodnutí, na nichž byl souhrnný trest založen, dopustil se i tímto svým postupem porušení zákona v neprospěch obviněné. 4. Obviněné byl trestním příkazem Okresního soudu Zvolen ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 5 T 57/2013, uložen souhrnný trest „povinnej práce“ podle slovenského trestního zákona ve výměře 300 hodin. Podle ministra spravedlnosti je tento trest zjevně jen jiným jazykovým vyjádřením trestu obecně prospěšných prací upraveného v § 62 a násl. tr. zákoníku. Nebylo proto namístě při rozhodování o uznání a výkonu předmětného rozhodnutí ukládajícího trest „povinnej práce“ rozhodovat též o jeho přeměně na trest obecně prospěšných prací postupem podle § 330 odst. 1 písm. a) z. m. j. s. Pokud výměra trestu „povinnej práce“ nepřesahuje horní hranici sazby trestu obecné prospěšných prací stanovenou § 63 odst. 1 tr. zákoníku na 300 hodin, nebyl ani důvod pro snížení této výměry postupem podle § 330 odst. 1 písm. b) z. m. j. s. Proto postačovalo jen vyslovit výrok o výkonu trestu obecně prospěšných prací uloženého uznaným rozhodnutím slovenského soudu podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. Ačkoliv je slovenská úprava v § 55 odst. 4 tr. zákona, kdy každé dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se přeměňují na jeden den trestu odnětí svobody, příznivější než úprava v § 65 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž se každá hodina přeměňuje na jeden den trestu odnětí svobody, ustanovení dílu 1 hlavy IX části páté z. m. j. s. neumožňuje tento rozdíl zohlednit. Ministr spravedlnosti odkázal na rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie 2008/947/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty ze dne 27. 11. 2008, které vychází ze zásady, že výkon trestu se řídí právem vykonávajícího státu, a to včetně rozhodování o přeměně alternativního trestu (čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1, 2), přičemž z této zásady vychází i § 333 odst. 1 z. m. j. s. Výhodnější přepočet trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody v odsuzujícím členském státu oproti České republice jako vykonávajícímu státu není sám o sobě důvodem pro aplikaci § 330 odst. 1 písm. a) a b) z. m. j. s., a proto takovýmto postupem došlo k porušení zákona ve prospěch obviněné. Ministr spravedlnosti ještě poukázal na formální vady předmětného usnesení. Podle § 329 odst. 1 z. m. j. s. se rozhodnutí jiného členského státu uznává „na území České republiky“, což v uznávacím výroku napadeného rozhodnutí chybí. Vykonávací výrok má podle § 330 odst. 1 z. m. j. s. dále znít tak, že se vykoná nikoli celé rozhodnutí, ale trest. 5. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnos