11 Tz 153/2006 — Nejvyšší soud

11 Tz 153/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 5. 2007 Spisová značka:11 Tz 153/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:11.TZ.153.2006.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 29. května 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného T. L., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2006 sp. zn. 5 T 114/2003, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o : Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 5 T 114/2003, b y l výrokem bod bodem I. p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 22 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného T. L. Napadené usnesení s e ve výroku I. zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 5 T 114/2003, byl obviněný T. L. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. soud rozhodl o náhradě škody. Stalo se tak na podkladě zjištění, že: dne 22. 10. 2002 v P., v pobočce K. b., a. s., uzavřel smlouvu o zřízení a vedení A-konta a zároveň korunový běžný účet, kdy dispoziční právo měl toliko výše jmenovaný, následně v období od 17. 12. 2002 nejméně do 16. 5. 2003 nejméně ve 115 případech za použití platebních karet VISA a AMEX prováděl platby za služby a zboží, výběry finančních prostředků a převody finančních prostředků na jiné účty, ačkoli věděl, že na účtu nemá dostatečné finanční krytí, čímž způsobil K. b., a. s., P., celkovou škodu v částce 361.012,02 Kč. O odvolání obviněného rozhodl Městský soud v Praze usnesením dne 11. února 2004, sp. zn. 7 To 34/2004, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. Po pravomocném skončení věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením dne 23. března 2004, sp. zn. 5 T 114/2003, tak, že v bodě I. výrokové části započetl podle § 38 odst. 1 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. do trestu odnětí svobody, uloženého obviněnému rozsudkem tohoto soudu ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 5 T 114/2003, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2004, sp. zn. 7 To 34/2004, vazbu vykonanou v době od 10. srpna 2003 – 20.15 hod. do 11. února 2004. V bodě II. výrokové části usnesení soud rozhodl o povinnosti obviněného nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby. Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 podal obviněný T. L. stížnost, kterou odůvodnil tak, že Obvodní soud pro Prahu 1 pochybil, jestliže do uloženého trestu odnětí svobody nezapočítal vazbu, kterou obviněný vykonal pro tentýž skutek ve Š., a to v době od 16. května do 10. srpna 2003. O stížnosti obviněného rozhodl Městský soud v Praze usnesením dne 19. května 2004, sp. zn. 7 To 213/04, jímž podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a soudu prvního stupně uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Po vrácení věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným usnesením dne 15. února 2006, sp. zn. 5 T 114/2003, opětovně tak, že v bodě I. výrokové části započetl podle § 38 odst. 1 tr. zák. a § 334 odst. tr. ř. do trestu odnětí svobody, uloženého obviněnému T. L. rozsudkem tohoto soudu ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 5 T 114/2003, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2004, sp. zn. 7 To 34/2004, vazbu vykonanou v době od 10. srpna 2003 – 20.15 hod. do 11. února 2004. V bodě II. výrokové části usnesení soud rozhodl o jeho povinnosti nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. února 2006, sp. zn. 5 T 114/2003, nabylo právní moci dne 27. února 2006. Proti výroku I. posledně uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. L. Podle názoru stěžovatele byl napadeným usnesením v neprospěch obviněného porušen zákon, a to v ustanoveních § 22 odst. 1, § 38 odst. 1 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku stěžovatel uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 1 porušil zákon, pokud při rozhodování o zápočtu vazby u obviněného T. L. do uloženého trestu odnětí svobody mu započetl toliko vazbu podle § 38 odst. 1 tr. zák. a § 334 tr. ř. vykonanou v Č. r. a již ne vazbu podle § 22 odst. 1 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. vykonanou v době od 16. května do 10. srpna 2003 (tj. celkem 86 dní) ve Š. Obviněný byl ve Š. ve vyšetřovací vazbě mimo jiné též pro trestný čin zneužití šekových a kreditních karet, jehož se dopustil tím, že provedl protiprávní odběry kreditní kartou VISA a kreditní kartou American Express, čímž způsobil K. b., a. s., škodu ve výši 7 136,7 CHF, tj. pro skutek, který se zčásti shoduje se skutkem, pro nějž byl odsouzen v Č. r. Obviněný byl poté uznán vinným i ve Š., a to rozsudkem Obvodového soudu Steckborn, Švýcarsko, ze dne 2. prosince 2004, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu Thurgau, Švýcarsko, ze dne 20. září 2005, a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, se započtením 86 dní vazby. Vzhledem k uvedené argumentaci ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. února 2006, sp. zn. 5 T 114/2003, byl ve výroku I. v neprospěch obviněného porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil výrok I. napadeného usnesení, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, a dále, aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. V průběhu veřejného zasedání konaného u Nejvyššího soudu se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřili jak obviněný T. L. tak státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, a to shodně tak, že pokládají podanou stížnost pro porušení zákona za důvodnou. Obviněný však současně poukázal na tu skutečnost, že posuzovaná doba výkonu vazby ve Š. mu později již byla započtena do uloženého trestu, a to v souvislosti s uznáním rozhodnutí švýcarských soudů na území Č. r., a tato doba by mu neměla být započtena dvakrát. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podanou stížnost pro porušení zákona zamítl. Podle názoru státního zástupce činného u nejvyššího státního zastupitelství v případě zjištění, že skutečně již došlo k započtení doby vazby, kterou obviněný vykonal ve Š. v rámci uznání příslušných rozhodnutí švýcarských soudů, pak bylo dosaženo toho stavu, který sleduje podaná stížnost pro porušení zákona, a proto by bylo možno tuto stížnost zamítnout jako nedůvodnou. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. Podle § 22 odst. 1 tr. zák., jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizině ve vazbě nebo byl potrestán orgánem cizího státu, započítá se mu doba strávená ve vazbě nebo vykonaný trest do trestu uloženého soudem Č. r., pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Podle § 38 odst. 1 tr. zák., jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba strávená ve vazbě do uloženého trestu, popřípadě do trestu úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Podle § 334 odst. 1 tr. ř. o započítání vazby a trestu rozhodne předseda senátu usnesením, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu. Vazba se započítává podle stavu ke dni nařízení výkonu trestu, a to od doby, kdy osobní svoboda byla omezena. Z obsahu předloženého trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 5 T 114/2003, Nejvyšší soud zjistil, že proti T. L. bylo v roce 2003 ve Š. zahájeno trestní řízení pro podezření z trestného činu podvodu, zpronevěry, zneužití šekové a kreditní karty a vykonávání výdělečné činnosti bez povolení. Trestné činnosti se měl dopustit mimo jiné též tím, že v době od 28. ledna 2003 do 12. dubna 2003 pr