20 Cdo 1915/2020 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1915/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 4. 2021 Spisová značka:20 Cdo 1915/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.1915.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:22. 6. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1915/2020-530 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Profi stany s. r. o., se sídlem v Brně, Rysova 520/2a, identifikační číslo osoby 29209102, zastoupené Mgr. Filipem Wágnerem, advokátem se sídlem v Praze, Olšanská 2643/1a, proti povinnému Z. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně 168, za účasti manželky povinného M. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 1158/17, pro 75 000 Eur s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 8860/2016, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. prosince 2019, č. j. 19 Co 346/2018-458, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1/ Ve shora označené věci Okresní soud Praha-západ (dále „soud prvního stupně“) na návrh manželky povinného usnesením ze dne 5. 3. 2018, č. j. 206 EXE 8860/2016-188, zastavil exekuci přikázáním pohledávky z účtů manželky povinného u Československé obchodní banky, a. s., číslo účtu XY, a u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., číslo účtu XY, a rozhodl o náhradě nákladů exekučního řízení ve vztahu mezi oprávněnou a manželkou povinného. 2/ Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné, povinného a manželky povinného usnesením ze dne 12. 12. 2019, č. j. 19 Co 346/2018-458, změnil citované usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného u Českomoravské stavební spořitelny, a. s., číslo účtu XY, zamítl, a do výše 25 803,64 Kč zamítl rovněž návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného u Československé obchodní banky, a. s., číslo účtu XY, „jinak“ usnesení soudu prvního stupně „ohledně postižení“ uvedeného účtu potvrdil (výrok I.); zamítl dále návrh manželky povinného na zastavení exekuce zcela, „případně na zastavení exekuce ve vztahu k osobě manželky povinného“ (výrok II.), rozhodl o náhradě nákladů řízení „ve vztahu mezi oprávněným a manželkou povinného“ (výrok III.) a odmítl odvolání povinného (výrok IV.). 3/ Odvolací soud vyšel ze zjištění, že pohledávka oprávněné je exekučně vymáhána podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sepsaného notářkou Mgr. Marií Trčkovou dne 22. 8. 2016 pod sp. zn. NZ 346/2016, N 331/2016 (dále „exekuční titul“ nebo „notářský zápis“), jehož obsahem je prohlášení oprávněné a povinného, že tito účastníci dne 10. 6. 2016 uzavřeli smlouvu o dílo zahrnující závazek povinného ve výši 75 000 Eur, jakož i smluvní pokutu (ve výši 0,08% z dlužné částky za každý den prodlení). Manželka povinného navrhla zastavení exekuce, neboť vymáhaný dluh povinný převzal bez jejího souhlasu a nejedná se o běžnou záležitost, nadto byl notářský zápis uzavřen v době, kdy byla proti povinnému vedena jiná exekuce; notářský zápis je současně pro vadu nevykonatelný, přičemž podle něj nelze postihnout bankovní účet, na němž se nachází výlučné finanční prostředky manželky povinného z titulu jejího výživného (tj. určené pro její osobní potřebu). 4/ Na základě provedeného dokazování odvolací soud předně dovodil, že smlouva o dílo č. XY ze dne 10. 6. 2016 uzavřená mezi povinným (objednatelem) a oprávněnou (zhotovitelem), na kterou notářský zápis odkazuje, je platným právním jednáním, nelze-li na neplatnost usuzovat z nedostatku přesného určení předmětu díla (umístění haly) a z chybného údaje o termínu dodání stavby. Ohledně absence souhlasu manželky s vymáhaným závazkem odkázal na závěr soudu prvního stupně, podle něhož uvedený nedostatek nevede k neplatnosti výlučného dluhu povinného, byť jeho převzetí nebylo obstaráváním každodenních nebo běžných potřeb rodiny; nelze rovněž v této souvislosti pominout ochranu třetích osob (zejména se zřetelem k § 731 a § 732 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. z.“). Námitka porušení tzv. generálního inhibitoria (vycházející z vedení jiné exekuce v době vzniku závazku) manželce povinného nepřísluší (§ 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“). 5/ Ve vztahu ke specifikovaným bankovním účtům „manželka povinného prokázala, že vše nad rámec původního zůstatku (…) ve výši 25 803,64 Kč bylo výživným ve prospěch nezletilého syna účastníků Z.“, takže „postižení tohoto účtu nad rámec částky 25 803,64 Kč není přípustné“, neboť na účtu „nejsou uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů“. Zaplacením dluhu povinného na výživném pro nezletilého Z. finanční prostředky „opustily režim společného jmění manželů“, jak tomu nasvědčuje i výklad § 732 o. z. Pro výši vymáhané částky (75 000 Eur) lze mít postižení účtů manželky povinného za účelné a přiměřené, neboť s ohledem na již dříve zahájené exekuce proti povinnému nemusí být exekuce prodejem nemovitých věcí povinného dostačující. Odvolání povinného hodnotil odvolací soud jako subjektivně nepřípustné, neboť částečné zastavení exekuce se nemohlo v poměrech povinného nijak projevit (§ 218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „o. s. ř.“). 6/ Proti výrokům I. a II. usnesení odvolacího soudu podala manželka povinného (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost vymezila odkazem na celé znění § 237 o. s. ř. K předestřeným otázkám, zda 1) „z právního jednání týkajícího se společného jmění manželů, které nelze považovat za běžné a jehož neplatnosti se dovolal manžel, který s ním nesouhlasil, nevznikne výlučný dluh druhého manžela“, a zda 2) „právní jednání, které bylo povinným uskutečněno po doručení vyrozumění o zahájení exekuce a kterým byla porušena povinnost zákazu nakládat se svým majetkem, je v důsledku námitky oprávněného neplatné“, dovolatelka upřesnila, že tyto otázky doposud dovolací soud neřešil. Všechna právní jednání, jednak uzavření smlouvy o dílo, jednak uzavření notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti a uznání dluhu, učinil povinný bez souhlasu manželky, přičemž tato jednání zcela zjevně přesahují záležitosti týkající se společného jmění manželů, takže se manželka povinného neplatnosti právních jednání dovolala v souladu s § 714 o. z. Odvolací soud (a rovněž soud prvního stupně) v rozporu s tím dovodil, že „vznikl výlučný dluh povinného“, aniž by se zabýval ustanovení § 714 o. z. (neboť z neplatného právního jednání týkajícího se společného jmění manželů výlučný závazek povinného vzniknout nemůže). Ve vztahu k námitce porušení generálního inhibitoria je dovolatelka vůči povinnému oprávněnou v jiném exekučním řízení (vedeném pod sp. zn. 067 EX 17164/16), takže z této pozice jí předmětná námitka náleží. 7/ Dovolatelka předestřela další tři otázky vycházející z tvrzení o 3) porušení zásad proporcionality („lze-li výlučný dluh uspokojit jen z majetku dlužníka, nesmí být dotčena práva jeho manžela“), 4) neprovedení dovolatelkou navrženého důkazu (zástavní smlouvy ze dne 27. 2. 2019, kterou se povinný pokusil zastavit, v podstatné míře úspěšně, okolo 300 nemovitostí) a 5) podjatosti soudce (člena odvolacího senátu JUDr. Jiřího Škopka, jehož syn Mgr. Petr Škopek je společníkem advokátní kanceláře povinného v řízení před soudy obou stupňů zastupující). Neproporciální postižení bankovních účtů je podle názoru dovolatelky v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2012, sp. zn. 20 Cdo 352/2011, přičemž s tímto směrem vedenými námitkami manželky povinného se odvolací soud nevypořádal (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 593/17, jakož i na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2010, sp. zn. 30 Cdo 2750/2009). Neprovedení důkazu bez patřičného zdůvodnění pak odporuje závěrům rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2011, sp. zn. 32 Cdo 4165/2010 jakož i judikatuře Ústavního soudu (nálezu Ústavního soudu ze dne 20. října 2005, sp. zn. III. ÚS 139/05). Z těchto důvodů dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu ve výrocích I. a