20 Cdo 3620/2018 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3620/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 10. 2019 Spisová značka:20 Cdo 3620/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3620.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Dotčené předpisy:směrnice 76/308/EHS § 4 odst. 1 předpisu č. 191/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 12. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3620/2018-256 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Finančního úřadu pro Plzeňský kraj, Územní pracoviště Plzeň - sever, se sídlem v Plzni, náměstí Českých bratří 2490/8, identifikační číslo osoby 72080043, proti povinnému R. W., narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Klatovech, Zlatnická 78, pro 10 008 761,47 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 5 E 22/2009, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. června 2018, č. j. 64 Co 34/2018-228, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. června 2018, č. j. 64 Co 34/2018-228, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Ve shora označené věci Okresní soud Plzeň - sever (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 9. 11. 2017, č. j. 5 E 22/2009-173, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením soudu prvního stupně dne 1. 7. 2009, č. j. 5 E 22/2009-8, a vedené (od 21. 3. 2013) u soudního exekutora JUDr. Jaromíra Peška, Exekutorský úřad Plzeň – sever, pod sp. zn. 064 EX 180/2013. Soud prvního stupně uzavřel, že v exekučním řízení nelze zpochybňovat vykonatelnost výkazu nedoplatků oprávněného ze dne 26. 3. 2008, č. j. 2367437/08/145940, (dále „výkaz nedoplatků“ nebo „exekuční titul“) pouze na základě absence doručení původního daňového výměru Finančního úřadu Chemnitz-Süd, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2006, č. 214/195/0043VO04155/06 (dále „daňový výměr“), s českým překladem, neboť - ačkoli nebylo prokázáno, že by došlo k doručení daňového výměru v českém jazyce - povinný měl faktickou možnost se proti daňovému výměru bránit, což také učinil a o jeho námitkách německé úřady v neprospěch povinného rozhodly. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že povinný (jakožto ručitel za závazky daňového dlužníka) byl daňovým výměrem vyzván k zaplacení nedoplatku na dani z příjmu obchodní korporace Komers – REAL, s. r. o., v níž v rozhodné době působil jako jednatel a společník. Německá strana doručila oprávněnému dne 10. 3. 2003 podle zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (dále jen „zákon č. 191/2004 Sb.“), a podle zákona č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (dále jen „zákon č. 471/2011 Sb.“), žádost splňující potřebné požadavky stanovené českým právem pro uznání vykonatelnosti cizozemských rozhodnutí; na základě této žádosti vystavila oprávněná povinnému dne 31. 3. 2008 doručený výkaz nedoplatků, který k odvolání povinného Finanční ředitelství v Plzni dne 16. 5. 2008, č. j. 4303/08-1500-403103, potvrdilo. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. června 2018, č. j. 64 Co 34/2018-228, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že exekuci zastavil (výrok I.) a uložil oprávněnému zaplatit náhradu nákladů řízení (výroky II. a III.). S odkazem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr EU“) ze dne 14. ledna 2010 ve věci Kyrian (C-233/08) - dále též „Kyrian“, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 28. března 2017, sp. zn. III. ÚS 2228/15, uzavřel, že aby mohl příjemce exekučního titulu řádně uplatnit svá práva, musí mu být tento doklad doručen v úředním jazyce členského státu, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, případně v jazyce, kterému povinný rozumí. Jestliže však nebylo prokázáno, že povinný je v německém jazyce schopen porozumět obsahu soudních rozhodnutí, přičemž německý daňový výměr byl povinnému doručen pouze v tomto jazyce, trpí vykonávané rozhodnutí vadou, pro kterou exekuci nelze provést. Oprávněný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda jsou české soudy oprávněny zpochybnit vykonatelnost rozhodnutí (exekučního titulu) vydaného jiným členským státem a doručeného jiným členským státem českému občanovi na území České republiky, když tato vykonatelnost byla jiným členským státem potvrzena a exekuční titul byl opatřen doložkou vykonatelnosti“, s tím, že tato otázka nebyla - ve smyslu přípustnosti dovolání podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „o. s. ř.“) - v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena. Podle názoru dovolatele odvolací soud nesprávně aplikoval základní teze rozsudku ve věci Kyrian, v němž Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že soudy členského státu, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, nemají zásadně pravomoc k ověření vykonatelnosti dokladu o vymahatelnosti pohledávky (s výjimkou případu, kdy by výkon exekučního titulu byl v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného státu). Jestliže byl dovolatel požádán toliko o pomoc při vymáhání nezaplacené pohledávky, přičemž exekuční titul byl doručen orgánem dožadujícího státu, činí tak dožadující orgán podle svých právních předpisů a doručovací praxe; dožádaný orgán má pravomoc odmítnout žádost o vymáhání toliko v případě, že exekuční titul nebyl dlužníku vůbec doručen nebo že proti němu dlužník nemohl uplatnit obranu (srov. rozsudek Soudního dvora EU ve věci Donnellan /C-34/17/). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podala oprávněná osoba (účastník exekučního řízení) ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř. a že dovolání je v dovolatelem předestřené otázce (vykonatelnosti exekučního titulu, který byl dlužníku doručován v jazyce členského státu EU, v němž má sídlo dožadující orgán) přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud napadené usnesení přezkoumal ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) se závěrem, že dovolání je rovněž opodstatněné (§ 241a o. s. ř.). Pro posouzení věci je stěžejní správná intepretace příslušných právních předpisů (směrnice Rady 76/308/EHS, o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření – dále jen „směrnice 76/308/EHS“, a zákona č. 191/2004 Sb.), jakož i výklad právních závěrů přijatých Soudním dvorem EU ve věci Kyrian, o něž se odvolací soud v napadeném usnesení opírá. Směrnice 76/308/EHS rozlišuje dva základní druhy postupů (způsobů), kterými dožadující orgán může požádat dožádaný orgán o mezinárodní spolupráci, a to 1) při doručení veškerých aktů a rozhodnutí včetně soudních vztahující se k pohledávce nebo k jejímu vymáhání (čl. 5 odst. 1 směrnice 76/308/EHS) a 2) při vymáhání způsobilé pohledávky (čl. 6 odst. 1 směrnice 76/308/EHS). Jejich systematické uspořádání (rozdělení do dvou samostatných článků) indikuje jeho relativní nezávislost a samostatnost, přičemž čl. 5 směrnice 76/308/EHS v sobě zahrnuje širokou škálu písemností, tudíž pouze při explicitní žádosti dožadujícího orgánu doručí dožádaný orgán písemnosti v souladu s právními předpisy platnými pro doručování obdobných aktů v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo. Neučiní-li tak (tj. doručí potřebné písemnosti sám), daný článek nebude aplikován a dožádaný orgán členského státu bude na základě žádosti vymáhat pohledávky, pro které byl vydán doklad o vykonatelnosti (srov. čl. 7 a čl. 8 směrnice 76/308/EHS) podle práva státu dožádaného orgánu. Směrnice 76/308/EHS v žádném článku nestanoví požadavek, aby exekuční titul, není-li doručován dožádaným orgánem na základě žádosti dožadujícího orgánu, byl povinnému doručen v jiném jazyce než v jazyce doručovaného státu. Opačná úvaha by postrádala logického významu i s ohledem na skutečnost, že ve fázi doručování exekučního titulu ještě nemusí být zřejmé, že dožadující stát bude ve smyslu zákona č. 191/2004 Sb. žádat dožádaný orgán o součinnost. Článek 8 směrnice 76/308/EHS (naopak) stanoví, že doklad o vymahatelnosti pohledávky je v souladu