20 Cdo 5148/2016 – Nejvyšší soud

20 Cdo 5148/2016U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Odborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem v Praze 4 – Modřanech, Roškotova 1225/1, identifikační číslo osoby 47114321, proti povinné I. M., P., zastoupené Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23, pro 89 924 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 4532/2015, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 19 Co 26/2016-71, takto: Dovolání se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 11. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2014-44, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Jiřím Bulvasem, Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 146 EX 735/15, na základě pověření téhož soudu ze dne 21. 5. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-12. Odvolací soud v projednávané věci zjistil, že oprávněná zdravotní pojišťovna vedla spisy pouze v elektronické podobě a vydala též podkladový výkaz nedoplatků v elektronické podobě, přitom jej opatřila slovy „otisk úředního razítka“ a elektronickým podpisem. Dále zjistil, že oprávněná povinné zaslala vytištěnou podobu výkazu nedoplatků, který byl vydán v elektronické podobě, s podpisem osoby odpovídající za písemné vyhotovení, bez konverze. Nato uzavřel, že povinné byl doručen stejnopis rozhodnutí, a že exekuční titul netrpí žádnou vadou ani nicotností. Povinná v dovolání namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny následující otázky: - Zda v případě, že je spis zdravotní pojišťovny veden pouze v elektronické podobě, avšak doručování výkazu nedoplatků probíhá prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je nutné doručovaný výkaz nedoplatků vlastnoručně podepsat oprávněnou osobou a opatřit úředním razítkem, nebo zda postačuje vytištěná elektronická verze s textem „otisk úředního razítka“; - Zda má absence uvedených zákonných náležitostí (podpisu oprávněné osoby, otisku úředního razítka, resp. ověřovací doložky konverze u písemného vyhotovení výkazu nedoplatků) v případě, že je spis veden pouze elektronicky, za následek nezpůsobilost exekučního titulu. Dovolatelka s odkazem na § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. prosazuje, že doručovaná listina musí obsahovat otisk úředního razítka, vlastnoruční podpis a ověřovací doložku konverze. Při absenci některé předepsané náležitosti se výkaz nedoplatků nemůže stát způsobilým exekučním titulem. Současně nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že v dané věci se neuplatní závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že exekuci zastaví. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první, čl. II, bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. Dovolání je přípustné, neboť dovolací soud dosud neřešil otázku náležitostí výkazu nedoplatků zdravotní pojišťovny, jehož originál byl vydán v elektronické podobě a nachází se v elektronickém spisu oprávněné, avšak byl doručován účastníkovi řízení v listinné podobě. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takové vady se však z obsahu spisu nepodávají. Dovolání není důvodné. Právní posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. V souzené věci je exekučním titulem výkaz nedoplatků oprávněné zdravotní pojišťovny ze dne 23. 1. 2014, č. j. 1431000438/VN1/2014, kterým bylo povinné vyměřeno ke dni 23. 1. 2014 dlužné pojistné za období od 1. 3. 2009 do 31. 12. 2013 ve výši 62 980 Kč a penále ve výši 26 944 Kč. Oprávněná vedla spis ohledně vymáhané pohledávky pouze v elektronické podobě. Odvolací soud nezjistil absenci žádné z náležitostí originálu výkazu nedoplatků, vydaného v elektronické podobě a nacházejícího se v elektronickém spisu oprávněné a tato skutečnost nebyla ani účastníky v průběhu řízení nijak zpochybněna. Podkladový výkaz nedoplatků však bylo třeba doručit povinné v listinné podobě. Ze soudního spisu se podává, že povinná si zásilku obsahující exekuční titul v úložní lhůtě 10 dní nevyzvedla, a že výkaz nedoplatků byl ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2014 (dále též jen „s. ř.“), doručen uplynutím uvedené lhůty (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 10. 2015, č. j. 73 EXE 4532/2015-30, jímž soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, odůvodněný mimo jiné i tvrzením o nedoručení titulu). Je součástí konstantní judikatorní praxe, že soud před nařízením výkonu rozhodnutí (exekuce) posuzuje mimo jiné i to, zda je exekuční titul z hledisek zakotvených v právních předpisech, podle kterých byl vydán, vykonatelný, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální). Vykonatelnost lze tudíž ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou výkonu rozhodnutí (exekuce). Splnění všech zákonných náležitostí exekučního titulu je vždy třeba pečlivě a ve všech souvislostech zkoumat. Náležitosti výkazu nedoplatků stanoví § 53 odst. 2 zákona č. 48/1997, Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), tako: „Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat: a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují, b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni, c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny, e) poučení o vykonatelnosti, f) poučení o námitkách, g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.“ Podle § 53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je výkaz nedoplatků vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Podle § 53 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb. se na řízení o vydání výkazu nedoplatků nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Podle § 53 odst. 8 zákona č. 48/1997 Sb. jsou vykonatelné výkazy nedoplatků titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále též jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), platí, že konverzí se rozumí: a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“), ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., dokument, který provedením konverze vznikl (výstup), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (vstup). V projednávané věci byl originál výkazu nedoplatků vyhotoven v elektronické podobě a je obsažen v elektronickém spisu oprávněné. Je zřejmé, že z povahy věci nelze elektronickou verzi rozhodnutí opatřit úředním razítkem, proto se v obdobných situacích tato skutečnost vyjadřuje pouze slovně „otisk úředního razítka“ (k tomu srov. § 69 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do 31. 12. 2014, dále též jen „s. ř.“, příp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 9 As 34/2014) a vlastnoruční podpis je v elektronické verzi nahrazen elektronickým podpisem příslušné osoby. Vznikla-li (jako v projednávané věci) potřeba převést dokument z digitální do listinné podoby, bylo nezbytné dokument konvertovat a vytvořit výstup podle § 22 a násl. zákona č. 300/2008 Sb., tzn. ověřit shodu obsahu dokumentů včetně připojení ověřovací doložky jako součásti t