20 Cdo 5424/2016 — Nejvyšší soud

20 Cdo 5424/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 1. 2017 Spisová značka:20 Cdo 5424/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.CDO.5424.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Notářský zápis Úroky z prodlení Dotčené předpisy:§ 40 odst. 1 písm. d) předpisu č. 120/2001Sb. § 517 odst. 1 předpisu č. 40/1964Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:29. 3. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 5424/2016U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné LOGIK, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Radošovická č. 996/4, identifikační číslo osoby 25748483, zastoupené Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Karla IV. č. 468/18, proti povinnému J. K., P., zastoupenému Mgr. Zdeňkem Milíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 75/48, pro 20 909 248,35 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 147 EXE 2449/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, se v části, v níž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, v části výroku I o tom, že se nařizuje exekuce k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 909 248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení, mění tak, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, se mění tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné smluvní úrok ve výši 10 % ročně z částky 20.909.248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení, se zamítá. II. Dovolání povinného proti výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, ve výroku I. v části, v níž byla nařízena exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné zaplatit zákonné úroky z prodlení ze všech jednotlivých pohledávek z jistiny v úhrnné výši 20.909.248,35 Kč, se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Na návrh oprávněné Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 20. 11. 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, nařídil podle notářského zápisu sepsaného dne 21. 9. 2011, sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze (dále jen „notářský zápis“) k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné částku 20 909 248,35 Kč, se zákonnými úroky z prodlení specifikovanými ve výroku I. usnesení, a smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky 20 909 248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení, jakož i nákladů exekučního řízení, jejichž výši určí soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného (výrok I), a provedením exekuce pověřil JUDr. Janu Tvrdkovou, soudní exekutorku Exekutorského úřadu Praha 4 (výrok II). K odvolání povinného Městský soud v Praze unesením ze dne 29. 7. 2013, č. j. 29 Co 227/2013-84, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že v notářském zápisu „mezi společností LOGIK, s.r.o., jako věřitelem a osobou oprávněnou na straně jedné a Copacking Service, s.r.o. a J. K. jako dlužníky 1 a 2 a osobami povinnými na straně druhé, účastníci shodně prohlásili, že věřitel dodal dlužníkovi 1 své produkty - soubor polygrafických výrobků, jejichž kupní cenu vyúčtoval zde specifikovanými fakturami, které obsahují výši kupní ceny i den splatnosti. Povinná osoba 1 se zavázala uhradit oprávněné osobě dlužnou částku ve výši 20 909 248,35 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení ke každé z uvedených faktur do zaplacení (s tím, že ke dni sepsání notářského zápisu činí úrok z prodlení 634 931,70 Kč a byla na něj vystavena faktura se splatností 3. 10. 2011) nejpozději do 31. 8. 2012. V případě prodlení dlužníka 1 s včasnou či řádnou úhradou dlužné částky byla sjednána jeho povinnost uhradit i úrok ve výši 10 % ročně z dlužné částky, zahrnující nesplacenou část závazku včetně příslušenství. Povinná osoba 2 (zde povinný) se zavázala uhradit dluh nebo jeho nesplacenou část včetně příslušenství vůči oprávněnému nejpozději do 31. 10. 2012, pokud tak neučiní osoba povinná 1. Obě povinné osoby daly výslovné svolení k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí dle § 274 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.“). Odvolací soud shledal, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti vyhovuje zákonným kritériím a je způsobilým exekučním titulem, jelikož splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a je vyznačen právní důvod plnění, předmět plnění a doba plnění, a osoby povinné v něm svolily k vykonatelnosti. Dodal, že zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení sjednaný mezi účastníky notářského zápisu vyhovují požadavkům materiální vykonatelnosti, jelikož mezi nimi byla dohodnuta jejich výše, určeno období, za které se stanoví, a povinnost, od kdy do kdy musí být zaplaceny. Uzavřel, že předmětný notářský zápis se svolením k vykonatelnosti splňuje všechny zákonné předpoklady pro to, aby mohl být způsobilým exekučním titulem. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž především uvedl, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, neboť nesprávně posoudil otázku, zda předmětný exekuční titul splňuje zákonem stanovené náležitosti, a je tak materiálně vykonatelný. Exekuční titul neobsahuje právní důvod plnění a vylíčení rozhodných skutečností, na kterých se plnění zakládá, a je neurčitý a obecný, když se vztahuje ke všem v něm uvedeným daňovým dokladům obecně, nikoliv ke každé jednotlivé faktuře konkrétně, a že právní důvod specifikovaný jako „dodávka souboru polygrafických výrobků“ je vágní a neumožňuje nezaměnitelným způsobem konkretizovat předmět a rozsah plnění. Dovolatel dále poukazuje na neurčitost úroků z prodlení a smluvních úroků s odůvodněním, že v notářském zápisu není určeno období, za které se úrok z prodlení stanoví, a od kdy má povinný úrok z prodlení platit. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se návrh na nařízení exekuce zamítá, anebo usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 28. 1. 2016, č. j. 26 Cdo 1199/2014-182, výrokem I. usnesení odvolacího soudu změnil s tím, že "usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, se mění tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné zákonné úroky z prodlení ze všech jednotlivých pohledávek a smluvní úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.909.248,35 Kč od 1. 9. 2012 do zaplacení se zamítá." Dále výrokem II. odmítl dovolání povinného proti "výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. listopadu 2012, č. j. 147 EXE 2449/2012-17, ve výroku I. v části, v níž byla nařízena exekuce podle notářského zápisu sp. zn. NZ 209/2011, N 255/2011, sepsaného dne 21. září 2011 JUDr. Alenou Klocovou, notářkou v Praze, k vymožení povinnosti zaplatit oprávněné 20 909 248,35 Kč. Předmětem exekuce tedy měla být pouze jistina ve výši 20 909 248,35 Kč, nikoliv však "zákonný úrok z prodlení" z jednotlivých pohledávek, ani 10% smluvní úrok z prodlení z jistiny. Nejvyšší soud v odůvodnění zdůraznil, že z dohody o závazku povinné 1 splnit pohledávku vůči oprávněné vyplývá, že oprávněná dodala povinné 1 své produkty (soubor polygrafických výrobků), jejichž kupní cenu vyúčtovala fakturami uvedenými v notářském zápise, že právní důvod je tak vymezen dostatečně a je jím povinnost zaplatit kupní cenu za dodávku výrobků. V případě povinného v tomto řízení (dlužníka 2) je pak právním důvodem plnění přistoupení k dluhu povinné 1, obsažené v článku V. notářského zápisu [§ 533zákona č. 40/1964 Sb., dále též jen "obč. zák.")]. Lze tedy přisvědčit závěrům odvolacího soudu, že ve vztahu