21 Cdo 1054/2015 – Nejvyšší soud

21 Cdo 1054/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. K. S., zastoupeného Mgr. Františkem Pohankou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Riegerova č. 2668/6c, proti žalované České republice - České inspekci životního prostředí v Praze 9, Na břehu č. 267/1a, IČO 41693205, zastoupené JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 957/23, o neplatnost odvolání z pracovního místa, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 15 C 77/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2014 č.j. 23 Co 184/2014-276, takto: Rozsudek městského soudu (s výjimkou výroku, kterým byl potvrzen rozsudek obvodního soudu), rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20. listopadu 2013 č.j. 15 C 77/2009-213 (s výjimkou výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora - odborná sekce II v Českých Budějovicích listinami ze dne 13.8.2007) a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 10. ledna 2014 č.j. 15 C 77/2009-225 (s výjimkou výroku o povinnosti žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 2.3.2009 (poté, co ji vzal podáním ze dne 9.4.2010 zčásti zpět) domáhal, aby bylo určeno, že "odvolání žalobce z pracovního místa vedoucího oddělení ochrany lesa na OI České Budějovice, České inspekce životního prostředí je neplatné". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se stal "zaměstnancem státu" na základě pracovní smlouvy ode dne 1.1.1993 u Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem a "nadále pak u České inspekce životního prostředí na základě dodatku k pracovní smlouvě ze dne 15.7.1991", že listinou ze dne 31.5.1993 byl "ustaven" do funkce vedoucího oddělení ochrany lesa na OI České Budějovice a že listinou, která mu byla předána dne 23.4.2008, byl z této funkce odvolán. Žalobce dovozuje, že byl z funkce odvolán nezákonně, když jeho pracovní místo "vzniklo pracovní smlouvou a nebyl na ně jmenován", a že odvolání bylo provedeno v rozporu s ustanovením § 33 odst. 3 zákoníku práce, když Organizační řád ČIŽP "nemůže rozsah jmenovaných funkcí rozšiřovat nad zákon". Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 13.6.2011 č.j. 15 C 77/2009-71 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 10.440,- Kč k rukám advokáta JUDr. Miroslava Zámišky. Soud prvního stupně nejprve dovodil, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, a ve věci samé uzavřel, že funkci vedoucího oddělení OI žalované je třeba považovat za funkci vedoucího zaměstnance ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 zákoníku práce a za funkci vedoucího organizační jednotky organizační složky státu ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce (ve znění platném ke dni 13.8.2007). Podle soudu prvního stupně "novela zákona č. 262/2006 Sb. účinná od 1.1.2008 nahradila pojem organizační jednotka pojmem organizační útvar, kterým je každý útvar, který byl vytvořen podle organizačních předpisů vydaných zaměstnavatelem", z čehož podle jeho názoru vyplývá, že jmenovaným zaměstnancem je u zaměstnavatelů uvedených v ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce "každý vedoucí zaměstnanec, tedy i na posledním stupni řízení"; ustanovení § 33 odst.3 zákoníku práce je přitom třeba vykládat tak, že "zvláštní právní předpis může pouze rozšířit nebo upravit případy povinného jmenování stanoveného zákonem č. 262/2006 Sb.", neboť "opačný výklad by vedl k rozdílnému postavení zaměstnanců na stejných úrovních v rámci státní, resp. veřejné správy", a že tedy "vnitřní předpisy jmenované funkce stanovit nemohou". K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 17.2.2012 č.j. 23 Co 518/2011-94 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že věc projednal a rozhodl samosoudcem, ačkoliv se jedná o pracovněprávní spor, v němž podle ustanovení § 36a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu v řízení před okresním (obvodním) soudem jedná a rozhoduje senát. Žalobce poté podáním ze dne 17.7.2012 změnil žalobu tak, že požadoval, aby byla určena kromě neplatnosti "odvolání žalobce z pracovního místa vedoucího oddělení ochrany lesa na OI České Budějovice, České inspekce životního prostředí" provedeného listinou ze dne 22.4.2008 také neplatnost "odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora pro ochranu lesa, přírody a krajiny - odborná sekce II oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích listinami ze dne 13.8.2007". Posléze uvedený návrh zdůvodnil zejména tím, že ode dne 1.1.2007 bylo třeba jmenování žalobce do funkce zástupce hlavního inspektora pro ochranu lesa, přírody a krajiny - odborná sekce II oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích považovat ve smyslu ustanovení § 364 odst.3 zákoníku práce "za pracovní poměr založený pracovní smlouvou" a že proto žalovaná nemohla žalobce z této funkce odvolat. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 20.11.2013 č.j. 15 C 77/2009-213 zamítl žalobu o určení, že "odvolání žalobce z funkce vedoucího oddělení ochrany lesa Oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích listinou ze dne 22.4.2008 je neplatné" a že "odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora - odborná sekce II v Českých Budějovicích listinami ze dne 13.8.2007 je neplatné", a rozhodl, že o náhradě nákladů řízení "bude rozhodnuto samostatným usnesením". Soud prvního stupně dovodil, že žalobce má na určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce vedoucího oddělení ochrany lesa Oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích naléhavý právní zájem a že tuto funkci je třeba považovat - i když vnitřní předpisy zaměstnavatele nemohou stanovit jmenované funkce - "za funkci vedoucího zaměstnance ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 zákoníku práce a za funkci vedoucího organizační jednotky organizační složky státu ve smyslu ustanovení § 33 odst. 3 zákoníku práce (ve znění platném ke dni 13.8.2007)". Námitku žalobce, že jmenování listinou ze dne 13.8.2007 je neplatné jednak "z důvodu, že odporovalo zákonu č. 262/2006 Sb. a Statutu ČIŽP, s tím, že žalovaná žalobce fakticky nejmenovala, ale považovala na základě Příkazu ředitele dané místo za jmenované", jednak z důvodu že "stanovená účinnost jmenování k 1.8.2007 vzhledem k předání listiny až dne 23.8.2007 provedená se zpětnou účinností je sama o sobě neplatná", soud prvního stupně odmítl a přisvědčil názoru žalované, že "s ohledem na datum 1.9.2007 uvedené v prvním odstavci listiny ze dne 13.8.2007 podepsané v zastoupení ředitele Ing. K. a shodné datum uvedené v Příkazu ředitele č. 6/2007, na nějž tato listina odkazuje, došlo v druhém odstavci k písařské chybě, když na místo data 1.9.2007 je uvedeno chybné datum 1.8.2007, což nepůsobí neplatnost této listiny". Protože v případě jmenování stávajícího zaměstnance do funkce dochází - jak vyplývá z ustanovení § 40 odst.1 a 2 zákoníku práce, do nějž byla s účinností od 1.1.2008 doplněna "věta, že za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru" - ke změně obsahu jeho dosavadního pracovního poměru, byl žalobce platně odvolán z pracovního místa vedoucího oddělení ochrany lesa. Žalobu o určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora - odborná sekce II listinami ze dne 13.8.2007 soud prvního stupně zamítl s odůvodněním, že žalobce nemá na tomto určení naléhavý právní zájem, když "otázka platnosti listin ze dne 13.8.2007 má povahu předběžné otázky". Obvodní soud pro Prahu 9 poté usnesením ze dne 10.1.2014 č.j. 15 C 77/2009-225 rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 85.123,50 Kč k rukám advokáta JUDr. Miroslava Zámišky, a že žalobce je povinen zaplatit "státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 9" doplatek soudního poplatku ze žaloby ve výši 2.000,- Kč. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9.7.2014 č.j. 23 Co 184/2014-276 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že je neplatné "odvolání žalobce z funkce vedoucího oddělení ochrany lesa Oblastního inspektorátu v Českých Budějovicích listinou ze dne 22.4.2008"; ve výroku o zamítnutí žaloby o určení, že je neplatné "odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora - odborná sekce II v Českých Budějovicích listinami ze dne 13.8.2007", jej potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Poté, co odmítl žalobcovu námitku o nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud přisvědčil názoru soudu prvního stupně v tom, že na určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce zástupce hlavního inspektora - odborná sekce II v Českých Budějo