21 Cdo 1355/2017 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1355/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:7. 8. 2017 Spisová značka:21 Cdo 1355/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.1355.2017.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Pracovní poměr Statutární orgán Dotčené předpisy:§ 191 odst. 1 obch. zák. ve znění do 31.12.2013 § 192 odst. 1 obch. zák. ve znění do 31.12.2013 § 1 písm. a) předpisu č. 262/2006Sb. § 2 odst. 4 předpisu č. 262/2006Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 10. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1355/2017 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D.,v právní věci žalobce MUDr. T. J., zastoupeného JUDr. Markétou Cibulkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 1, Perlová č. 5, proti žalované Mělnické zdravotní a.s., se sídlem v Mělníku, Pražská č. 528/29, IČO 27958639, zastoupené Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 973/41, o 1,494.727,- Kč s příslušenstvím a vzájemné žalobě žalované o 492.929,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 5 C 456/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. června 2016 č.j. 23 Co 180, 181/2016-427, ve znění opravného usnesení ze dne 16. ledna 2017 č.j. 23 Co 180/2016-458, takto: Rozsudek krajského soudu ve znění jeho opravného usnesení (s výjimkou části výroku I., jímž byl změněn rozsudek okresního soudu a žaloba o částku 766.011,- Kč s úroky z prodlení byla zamítnuta) a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 22.1.2016 č.j. 5 C 456/2014-358, ve znění usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 18.3.2016 č.j. 5 C 456/2014-371 (s výjimkou výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba co do částky 277.816,- Kč s úroky z prodlení a části výroku I., pokud jím bylo žalobci přiznáno 766.011,- Kč s úroky z prodlení) se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Mělníku k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně) domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 1,494.727,- Kč s úroky z prodlení, které v žalobě specifikoval. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 31.1.2009 uzavřel se žalovanou pracovní smlouvu, na jejímž základě byl u žalované zaměstnán jako ředitel Nemocnice Mělník. Podle článku 2.6 dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 2.12.2013 bylo mezi účastníky dohodnuto, že v případě odvolání nebo vzdání se pracovního místa v měsíci lednu 2014 náleží žalobci odstupné ve výši osminásobku průměrného měsíčního výdělku; toto odstupné „mělo plnit roli kompenzační za ztrátu vedoucího místa“. Dne 27.1.2014 se žalobce vedoucího pracovního místa ředitele vzdal a (při průměrném hodinovém výdělku 2.110,39 Kč zjištěného z hrubé mzdy zúčtované žalobci ve IV. čtvrtletí roku 2013) mu tak vznikl nárok na odstupné ve výši 2,936.313,- Kč. Žalovaná mu však dne 11.3.2014 vyplatila na odstupném pouze 228.657,- Kč a zbytek ve výši 2,707.656,- Kč mu uhradit odmítá. Podle článku 2.3 dohody o mzdě ze dne 2.12.2013 vznikl žalobci rozhodnutím jediného akcionáře žalované ze dne 26.6.2013 nárok na roční odměnu ve výši 100% roční smluvní mzdy, tj. 1,440.000,- Kč. Část této odměny ve výši 720.000,- Kč byla žalobci (jako záloha) vyplacena dne 12.11.2013 a následně dne 22.7.2014 mu byla vyplacena celá odměna ve výši 1,440.000,- Kč, kterou však žalovaná administrativní chybou opomněla snížit o zákonné odvody ve výši 492.929,- Kč. Za této situace žalobce na dlužné odstupné započetl vyplacenou zálohu na odměnu ve výši 720.000,- Kč a omylem vyplacených 492.929,- Kč a touto žalobou po žalované požaduje doplatek odstupného ve výši 1,494.727,- Kč. Vzájemnou žalobu se žalovaná domáhala, aby jí žalobce zaplatil 492.929,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.5.2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že administrativním pochybením nesprávně vyplatila žalobci částku 1,440.000,- Kč „v čisté výši“, tedy bez odpočtu „povinných odvodů“ ve výši 492.929,- Kč, čímž se žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil. Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 22.1.2016 č.j. 5 C 456/2014-358, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 18.3.2016 č.j. 5 C 456/2014-371, žalované uložil, aby žalobci zaplatila 1,216.911,- Kč s úroky z prodlení, které ve výroku specifikoval (výrok I.), co do částky 277.816,- Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok II.), žalobci uložil, aby zaplatil žalované 492.929,- Kč s 8,05% úroky z prodlení od 1.5.2015 do zaplacení (výrok III.), žalované uložil, aby na náhradě nákladů řízení zaplatila žalobci 180.655,- Kč k rukám jeho advokátky a státu – Okresnímu soudu v Mělníku 1.800,25 Kč (výroky IV. a VII.), a žalobci uložil, aby na náhradě nákladů řízení zaplatil žalované 128.983,- Kč k rukám jejího advokáta a státu – Okresnímu soudu v Mělníku 1.057,30 Kč (výroky V. a VI.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobcem, který byl od 1.2.2009 do 24.2.2014 zároveň členem představenstva žalované, vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 31.1.2009 platný pracovní poměr, v rámci kterého byl žalobce u žalované zaměstnán jako ředitel Nemocnice s poliklinikou Mělník. Z výčtu pracovních činností žalobce, které vyplynuly z provedeného dokazování, je zřejmé, že žalobce vykonával sjednanou práci „jakožto odborník – lékař a jako takový odpovídal za zcela specifickou a vysoce odbornou činnost a fungování celé nemocnice v oblasti poskytování zdravotní péče pacientům“. Nadto byl podřízen představenstvu žalované, kterému odpovídal za dodržování schváleného hospodářského plánu, za hospodárné využívání prostředků žalované a za plnění zadaných koncepčních a strategických úkolů. Tyto činnosti podle názoru soudu prvního stupně „nelze zahrnout pod obchodní vedení žalované, neboť se jedná o věcně vymezenou organizační a řídící činnost na určitém úseku (v daném případě na úseku poskytování zdravotní péče) žalované, u které nelze předpokládat, že by ji mohl vykonávat kterýkoli jiný člen představenstva“. Činnost žalobce u žalované „naplňovala znaky závislé práce ve smyslu § 2 zák. práce, když byla vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, a zároveň byla svou povahou odlišná od činnosti, kterou žalobce vykonával jakožto člen představenstva žalované“. Za tohoto stavu tedy žalobci, který se dopisem ze dne 27.1.2014 vzdal své funkce, vznikl podle čl. 2.6 dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 2.12.2013 nárok na odstupné ve výši osminásobku průměrného měsíčního výdělku, ovšem podle výpočtu soudu prvního stupně toliko ve výši 1,445.568,- Kč (žalobce do hrubé mzdy za rozhodné období nesprávně započetl celou částku roční odměny ve výši 720.000,- Kč, namísto její poměrné části ve výši 180.000,- Kč). Protože žalovaná na odstupném již žalobci vyplatila 228.567,- Kč, náleží žalobci přiznaný doplatek ve výši 1.216.911,- Kč. Námitku žalované, že žalobci nevznikl nárok na vyplacení roční odměny, odmítl s odůvodněním, že obě sjednaná kriteria pro vyplacení roční odměny (dosažení dohodnutého hospodářského výsledku a zajištění potřebného personálního vybavení v souladu s požadavky zdravotních pojišťoven) byla splněna. Vzájemnou žalobu žalované soud prvního stupně „shledal po právu“, neboť částka 492.929,- Kč měla správně jít na zákonné odvody, a tudíž byla žalobci vyplacena bez právního důvodu. K odvolání žalované Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14.6.2016 č.j. 23 Co 180, 181/2016-427, ve znění opravného usnesení ze dne 16.1.2017 č.j. 23 Co 180/2016-458, rozsudek soudu prvního stupně „ve spojení s doplňujícím usnesením“ změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobci 500.899,- Kč s úroky z prodlení, které ve výroku specifikoval, a co do částky 766.011,- Kč s úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok I.), dále zamítl vzájemnou žalobu žalované o 492.929,- Kč s úroky z prodlení (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III.), že účastníci jsou povinni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, a to každý z nich ve výši 1.428,30 Kč (výrok IV.), a že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 14.435,- Kč k rukám zástupkyně žalobce (výrok V.). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že, i když byl žalobce od 1.2.2013 do 24.2.2014 zároveň členem představenstva žalované, byla mezi účastníky dne 31.1.2009 uzavřena platná pracovní smlouva, na jejímž základě žalobce pracoval u žalované jako ředitel Nemocnice s poliklinikou Mělník. V souladu s pracovní smlouvou a organizačním řádem byl ředitel nejvyšším vedoucím zaměstnancem nemocnice, byl odpovědný za vypracování c