21 Cdo 2398/2015 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2398/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 2. 2016 Spisová značka:21 Cdo 2398/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2398.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Výpověď z pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 52 písm. e) předpisu č. 262/2006Sb. § 53 předpisu č. 373/2011Sb. § 42 odst. 1 předpisu č. 373/2011Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 5. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2398/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. Č., zastoupené JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou se sídlem v Šenově, Těšínská č. 1495, proti žalované Hyundai Motor Manufactoring Czech s.r.o. se sídlem v Nižních Lhotách, Průmyslová zóna Nošovice, Hyundai č. 700/1, IČO 27773035, zastoupené Mgr. Lukášem Mokrým, advokátem se sídlem v Ostravě - Mariánských horách, Sokola Tůmy č. 743/16, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 16 C 285/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. listopadu 2014 č.j.16 Co 213/2014-105, takto: Dovolání žalobkyně se zamítá. Odůvodnění: Dopisem ze dne 31.10.2013 žalovaná sdělila žalobkyni, že s ní rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvod výpovědi spatřovala v tom, že žalobkyně na základě lékařských posudků ze dne 7.10.2013 vydaných MUDr. Rudolfem Krokerem pozbyla "dlouhodobě zdravotní způsobilost konat dále dosavadní práci". Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku - Místku dne 21.11.2013 domáhala, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že dosavadní práci u žalované nemůže vykonávat v důsledku pracovního úrazu ze dne 17.9.2009. Protože zaměstnavatel musí skutkově vymezit výpovědní důvod uvedením takových skutečností, aby bylo nepochybné, zda důvodem výpovědi jsou okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm.d) zákoníku práce nebo zda přistoupil k výpovědi z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce, je předmětná výpověď neplatná též proto, že se toliko "odvolává na lékařský posudek". Okresní soud ve Frýdku - Místku rozsudkem ze dne 30.6.2014 č.j. 16 C 285/2013-87 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 17.364,- Kč k rukám advokátky JUDr. Marie Piekarzové a že žalovaná je povinna zaplatit "státu na účet Okresního soudu ve Frýdku - Místku" soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Po provedeném dokazování dovodil, že žalovaná rozvázala se žalobkyní pracovní poměr výpovědí z důvodu, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě pracovní způsobilost podle posudku vydaného dne 7.10.2013 MUDr. Rudolfem Krokerem, aniž by "blíže specifikovala, jaké konkrétní důvody vedly k závěru, že žalobkyně zdravotní způsobilost dlouhodobě pozbyla". Protože podle judikatury soudů ("rozhodnutí" Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013) je lékařský posudek způsobilým podkladem k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm.d) nebo § 52 písm.e) zákoníku práce jen tehdy, jestliže z něho je "jednoznačně patrno, co je příčinou nezpůsobilosti zaměstnance konat dosavadní práci", žalovaná "neúplně skutkově vymezila výpovědní důvod" a ani ho řádně uvést nemohla, je-li podkladem pro výpověď lékařský posudek, který "nerozlišuje, proč žalobkyně není schopna dále konat dosavadní práci". Výpověď z pracovního poměru nemá podle soudu prvního stupně "náležitosti uvedené v ustanovení § 50 odst.4 zákoníku práce" a je neplatná, aniž by bylo možné takový následek odstranit "následně vypracovaným znaleckým posudkem". K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4.11.2014 č.j. 16 Co 213/2014-105 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu bylo nutné přihlédnout k tomu, že v době výpovědi z pracovního poměru již neplatil zákon č. 20/1966 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), ale zákon č. 373/2011 Sb., podle něhož lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb nepředstavuje takové posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, které by bylo v rovině soukromoprávní závazné pro zaměstnance a není [s výjimkou povinnosti uvedené v ustanovení § 55 odst.1 písm.b) zákona č. 373/2011 Sb.] směrodatné ani pro zaměstnavatele, a kterým by byly vázány soudy, správní úřady a jiné orgány, jež posuzují právní úkony, pro něž byl lékařský posudek podkladem; rozhodnutí správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a hledí se na ně stejně, jako kdyby šlo o "vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu". I když výsledek posouzení zdravotní způsobilosti má být [také z pohledu ustanovení § 52 písm.d) a e) zákoníku práce] vyjádřen v lékařském posudku vydaném poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo v rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, poskytuje lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb soudům jen "nezávazné dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud nemůže (ve smyslu ustanovení § 135 odst.2 občanského soudního řádu) vycházet při svém rozhodování. Závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013 nyní nemohou "obstát" a bude na soudu prvního stupně, aby v dalším řízení dokazováním objasnil, co bylo příčinou dlouhodobé nezpůsobilosti žalobkyně vykonávat dosavadní práci. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Aniž by zpochybňovala povahu lékařských posudků vydávaných poskytovatelem pracovnělékařských služeb, žalobkyně namítá, že žalovaná jí neměla dávat výpověď z pracovního poměru na základě "zcela nezávazného lékařského posudku, resp. měla dobře uvážit, zdali je vhodné takové rozhodnutí učinit na základě pouhého nezávazného dobrozdání". Podle žalobkyně závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013 i nadále obstojí a je třeba považovat za nepřípustné, aby zaměstnavatel využíval v neprospěch svých zaměstnanců to, že z lékařských posudků není vždy "jednoznačně (bez dalšího) patrno, zda u zaměstnance zjištěná zdravotní nezpůsobilost k dalšímu výkonu práce zakládá důvod k výpovědi podle ustanovení § 52 písm.d) zákoníku práce nebo zda je výpovědní důvod dán podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobkyně zamítl. Uvedla, že poskytovatel pracovnělékařských služeb může do lékařského posudku uvést pouze takové údaje, které jsou stanoveny zákonem č. 373/2011 Sb., neboť "ostatní informace jsou součástí zdravotnické dokumentace", a že uvedení příčin toho, proč došlo k "dlouhodobému pozbytí zdravotní způsobilosti", může být obsaženo v lékařském posudku jen na základě požadavku vyšetřovaného zaměstnance. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by zaměstnavatel byl povinen ve výpovědi z pracovního poměru uvádět také to, proč zaměstnanec pozbyl zdravotní způsobilost, a dovozuje, že výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm.d) zákoníku práce prokazuje lékařský posudek vydaný podle ustanovení § 62 odst.5 zákona č. 373/2011 Sb. a výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce se dokládá lékařským posudkem vydaným podle ustanovení § 43 odst.5 zákona č. 373/2011 Sb. Žalovaná současně zdůraznila, že lékařský posudek je "odborným dobrozdáním o naplnění" výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce a že v případě pochybností o zdravotní způsobilosti zaměstnance může soud v občanském soudním řízení lékařský posudek přezkoumat. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval ot