21 Cdo 2813/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2813/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 11. 2015 Spisová značka:21 Cdo 2813/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.2813.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přípustnost dovolání Pracovněprávní vztahy Výpověď z pracovního poměru Neplatnost právního úkonu Náhrada mzdy Překážka věci rozsouzené (res iudicata) Vady podání Dotčené předpisy:§ 45 předpisu č. 65/1965Sb. § 46 odst. 1 písm. c) předpisu č. 65/1965Sb. § 79 odst. 1 věta druhá o. s. ř. § 101 odst. 1 písm. a, b) o. s. ř. § 120 odst. 1 o. s. ř. § 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:3. 2. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2813/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobce J. T., zastoupeného Doc. JUDr. Milanem Kindlem, CSc., advokátem se sídlem v Chomutově, Blatenská č. 3218/83, proti žalovanému Palivovému kombinátu Ústí, státnímu podniku se sídlem v Chlumci, Hrbovická č. 2, IČO 000 07 536, zastoupenému Mgr. Jakubem Kučerou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 3428/5a o neplatnost výpovědi a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 9 C 339/92, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. října 2013 č.j. 14 Co 22/2013-435, takto: I. Dovolání žalobce proti rozsudku krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 21.9.2012 č.j. 9 C 339/92-392 ohledně částky 62.020,- Kč, se odmítá. II. V dalším se dovolání žalobce zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 27.3.1991 žalovaný (jeho právní předchůdce) sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce, neboť „v rámci k.p. DÚK došlo k organizačním změnám, v důsledku kterých byla vámi dosud vykonávaná funkce zrušena“. Protože žalobce odmítl zařazení ve funkci mistra III. na úseku Pc Úpravny uhlí Herkules, je dán důvod k výpovědi z pracovního poměru v souladu s § 45 zák. práce. Žalobce v žalobě podané dne 17.2.1992 „ve věci mzdových náhrad, námitek proti obsahu potvrzení o zaměstnání a prac. posudku z titulu neplatnosti skončení pracovního poměru a neplatnosti výpovědi“ uvedl, že dnem 30.6.1991 s ním zaměstnavatel skončil pracovní poměr v ochranné době, neboť dne 26.6.1991 „byl objednán k hospitalizaci“. Domáhal se - kromě jiného - „proto, aby soud rozhodl, že organizace je povinna platit mi od 1.7.1991 měsíčně částku, kterou soud zjistí, minimálně ve výši 6.700,- včetně příslušenství až do doby, kdy mi organizace umožní pokračovat v práci“. Okresní soud v Mostě rozsudkem ze dne 27.6.2008 č.j. 9 C 339/92-207 (I.) žalobě na neplatnost výpovědi z pracovního poměru „dané dne 27.3.1991 státním podnikem Doly a úpravny Komořany“ vyhověl, rozhodl, že (II.) žalovaný je povinen zaplatit žalobci 62.020,- Kč, že (III.) „v části, v níž se žalobce domáhal vyššího peněžitého plnění“, se žaloba zamítá, že (IV.) v části, v níž se žalobce domáhal stanovení povinnosti upravit pracovní posudek a upravit potvrzení o zaměstnání, se žaloba zamítá a rozhodl, že (V.) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6.5.2010 č.j. 14 Co 371/2008-300, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku (I.) tak, že žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, doručené žalobci dne 27.3.1991 se zamítá, ve výroku (II.) tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky 62.020,- Kč, že ve výroku (III.) se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje a že ve výroku (IV.) a (V.) se rozsudek okresního soudu zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací k dalšímu řízení. K dovolání žalobce Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 24.3.2011 č.j. 21 Cdo 4810/2010-346, rozsudek krajského soudu ve výroku a), jímž byl změněn rozsudek okresního soudu ve výroku (I.) tak, že se žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, doručené žalobci 27.3.1991, zamítá a ve výroku b), jímž byl změněn rozsudek okresního soudu ve výroku (II.) tak, že se žaloba o zaplacení částky 62.020,- Kč zamítá, a rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 27.6.2008 ve výrocích (I.) a (II.) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Okresnímu soudu v Mostě k dalšímu řízení. Ve věci samé vytkl odvolacímu soudu jeho názor, že žalobce se touto žalobou nedomáhá určení neplatnosti výpovědi. Okresní soud v Mostě poté rozsudkem ze dne 4.5.2011 č.j. 9 C 339/92-359 rozhodl, že (I.) výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 27.3.1991 státním podnikem Doly a úpravny Komořany, státní podnik, je neplatná, že (II.) žalovaný je povinen zaplatit žalobci 62.020,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, že (III.) ohledně nároku na zaplacení mzdových nároků ve výši přesahující 62.020,- Kč se řízení zastavuje a že (IV.) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci samé dospěl k závěru, že „výpověď, kterou subjekt Doly a úpravny Komořany, státní podnik, dal žalobci, je natolik neurčitá a matoucí, že z ní nebylo pro běžného adresáta seznatelné, že ji učinil právě tento subjekt“. Vzhledem k tomu nelze výpověď z pracovního poměru považovat za platnou právě pro neurčitost. Náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru „soud omezil na náhradu mzdy na částku odpovídající desetinásobku jeho tehdejšího průměrného výdělku“. Jestliže žalobce požadoval zaplacení náhrady mzdy za dobu od neplatného rozvázání pracovního poměru až do doby, než mu žalovaný umožní výkon práce či s ním rozváže pracovní poměr, tak s ohledem na skutečnost, že výrok III. rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27.6.2008, již nabyl samostatně právní moci, a vzhledem k tomu, že při jednání dne 4.5.2011 soud o tomtéž návrhu nepřipustil změnu žaloby, tak „z důvodu opatrnosti v požadovaném rozsahu soud řízení zastavil s ohledem na překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 103 o.s.ř.). K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 26.10.2011 č.j. 14 Co 302/2011-375 rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. a v závislém nákladovém výroku IV. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Vytkl soudu prvního stupně, že zástupci žalovaného ani žalovanému nebylo řádně doručeno předvolání k nařízenému jednání, při kterém bylo ve věci rozhodnuto, a v důsledku toho byla žalovanému odejmuta možnost být přítomen u jednání, čímž bylo řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Mostě poté rozsudkem ze dne 21.9.2012 č.j. 9 C 339/92-392 rozhodl, že (I.) se určuje, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 27.3.1991 státním podnikem Doly a úpravny Komořany, státní podnik, je neplatná, že (II.) žalovaný je povinen zaplatit žalobci 65.340,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, že (III.) ohledně nároku na zaplacení mzdových nároků ve výši přesahující 65.340,- Kč se řízení zastavuje, že (IV.) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že (V.) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení odvolacího a dovolacího. Ve věci samé dospěl k závěru, že s ohledem na to, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.5.2010 byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen ve výroku (III.), soud se v tomto novém řízení mohl zabývat jen náhradou mzdy maximálně do výše desetinásobku průměrného měsíčního výdělku. Dále dovodil, že žaloba o neplatnost výpovědi byla podána včas, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován a že výpověď je neplatná z důvodu neurčitosti označení účastníka, který ji činí. Vzhledem k tomu, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 13 C 42/88 bylo zjištěno, že žalobce měl být odměňován ve vyšší tarifní třídě, je třeba při určení výše náhrady mzdy vycházet z vyššího průměrného výdělku, tj. z částky 6.534,- Kč, a tomu také musí odpovídat náhrada mzdy v podobě desetinásobku mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru. Důvody pro snížení této náhrady soud prvního stupně neshledal. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 31.10.2013 č.j. 14 Co 22/2013-435 rozsudek soudu prvního stupně a) ve výroku (I.) potvrdil „v tom správném znění, že se určuje neplatnost výpovědi z pracovního poměru obsažené v listině datované 27. 3. 1991, označené v záhlaví subjektem Severočeský hnědouhelný revír, Doly a úpravny Komořany, a na konci textu otiskem razítka „SHD Doly a úpravny Komořany“, b) ve výroku (II.)