21 Cdo 2815/2018 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2815/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 12. 2018 Spisová značka:21 Cdo 2815/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.2815.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právní nástupnictví Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Neplatnost právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Dotčené předpisy:§ 107a o. s. ř. § 338 odst. 4 předpisu č. 262/2006Sb. § 338 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. § 4 předpisu č. 262/2006Sb. § 580 o. z. § 586 o. z. § 588 o. z. § 1a odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 3. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2815/2018-159 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce M. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Radkem Hladinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1082/8, proti žalované Správě pohledávek OKD, a.s. (dříve OKD, a.s.), se sídlem v Karviné, Doly, Stonavská č. 2179, IČO 26863154, zastoupené JUDr.Renatou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně, Hradišťská č. 119, o 380.120,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 24 C 19/2015 a 24 C 59/2015, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. května 2018 č. j. 16 Co 15/2018-143, takto: Usnesení krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobce se (žalobou, kterou Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 5.11.2015 č. j. 24 C 19/2015-47 vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí) domáhal, aby mu žalovaná zaplatila na náhradě ošetřovného za období od 1.9.2013 do 30.6.2015 celkem 380.120,- Kč s úroky z prodlení, které v žalobě specifikoval. Žalobu odůvodnil zejména tím, že dne 31.7.2012 utrpěl jako zaměstnanec žalované pracovní úraz (pohmoždění zápěstí a prstů levé ruky), pro jehož následky byl od 31.7.2012 do 14.9.2013 v pracovní neschopnosti, jeho léčení však pokračovalo i v dalším období a „v určitém rozsahu trvá dosud“. Úraz zanechal na zdraví žalobce trvalé následky (v podobě omezení lymfatického oběhu, omezení hybnosti levého ramene, levého lokte a zápěstí, poruchy úchopové funkce palce, ukazováku a tří prstů levé ruky), žalobce dosud není schopen provádět činnosti vyžadující jemnou motoriku. O žalobce pečovala po pracovním úrazu jeho družka A. H., přičemž intenzita péče byla v prvních měsících větší a postupem času klesala (pomáhala mu při podávání a porcování stravy, čištění a stříhání nehtů, zvedání předmětů, domácím cvičením levé ruky, stlaní lůžka, čištění a krájení potravin, mytí nádobí, skládání a přepírání drobného prádla, běžném úklidu a prováděla mu masáže levé ruky). Vzhledem k tomu, že ošetřování žalobce omezovalo jeho družku v jiných činnostech, má žalobce za to, že tato péče „jednoznačně přesahuje rámec běžné rodinné solidarity a zasluhuje odškodnění podle příslušných předpisů“. Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 18.10.2017 č. j. 24 C 59/2015-120 žalované uložil, aby žalobci zaplatila 85.620,- Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 17.4.2015 do zaplacení, „ve zbytku“ žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované „54,96% nákladů řízení ve výši 27.292,26 Kč“ k rukám jejího zástupce a České republice na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku 4.281,- Kč a na nákladech řízení 11.271,80 Kč a dále 3.276,20 Kč „s tím, že po započtení zaplacené zálohy ve výši 3.000,- Kč je povinen doplatit 276,20 Kč“. Soud prvního stupně po vyhodnocení skutečností týkajících se potřeby pomoci při úkonu, jejich doby a četnosti dospěl k závěru, že potřebná doba pomoci druhé osoby nad rámec běžné denní solidarity činí jednu hodinu denně, kdy tato doba se „nijak výrazně neodchyluje od doby stanovené znalkyní (max. 30 minut denně), která však zdůraznila, že se jedná pouze o hrubý odhad“. Ve prospěch žalobce přihlédl k tomu, že pro řadu činností (jídlo, mytí, oblékání) je potřeba i určitá příprava (např. ke krájení masa trvající 3-5 minut je potřeba přičíst přípravu nádobí, jeho umytí a uklizení), která nutně k úkonům pomoci náleží. V jeho neprospěch soud přihlédl k tomu, že žalobce řadu činností může zvládnout s pomůckami či vhodným oblečením, že jeho omezení se týká levé (nedominantní) ruky a že podstatná část činností není každodenních (nákupy, praní, žehlení, uklízení bytu) a ve svém souhrnu nepřestavují tak výraznou časovou potřebu pomoci druhé osoby, jak žalobce v rámci žaloby dovozoval. S ohledem na vyhlášku č. 505/2006 Sb. soud stanovil hodnotu prací spojených s péčí o žalobce na částku 120,- Kč za 1 hodinu v roce 2013 a v dalším období 130,- Kč za 1 hodinu. Za dobu od 1.9. do 31.12.2013 tak žalobci náleží částka 14.640,- Kč (122 hodin x 120,- Kč), za rok 2014 částka 47.450,- Kč (365 hodin x 130,- Kč) a za dobu od 1.1. do 30.6.2015 částka 23.530,- Kč (181 hodin x 130,- Kč), tedy celkem 85.620,- Kč. Po podání odvolání proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně žalobce podáním ze dne 13.4.2018 navrhl, aby na místo žalované vstoupila do řízení společnost OKD Nástupnická, a.s. (nyní OKD, a.s.) se sídlem v Karviné, Stonavská č. 2179, IČO 05979277, do jejíhož základního kapitálu byl jako nepeněžitý vklad vnesen smlouvou o vkladu obchodního závodu ze dne 27.3.2018 obchodní závod žalované, včetně pohledávky uplatňované v tomto řízení. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.5.2018 č. j. 16 Co 15/2018-143 návrhu žalobce, aby na místo dosavadní žalované vstoupila do řízení společnost OKD, a.s., se sídlem v Karviné, Stonavská č. 2179, IČO 05979277, nevyhověl. Vycházel ze zjištění, že dne 27.3.2018 došlo k uzavření smlouvy o vkladu obchodního závodu mezi žalovanou jako vkladatelem a společností OKD Nástupnická, a.s. (nyní OKD, a.s.), na základě které žalovaná vložila svůj obchodní závod do základního kapitálu společnosti OKD Nástupnická, a.s., a to s výjimkou ve smlouvě uvedených položek, které zůstaly ve vlastnictví žalované, a že podle čl. 6.2 písm. b) přílohy č. 2 smlouvy o vkladu obchodního závodu jsou součástí obchodního závodu práva a povinnosti vůči bývalým zaměstnancům vkladatele, pokud jejich pracovní poměr zanikl do okamžiku nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu společnosti OKD Nástupnická, a.s. Dovodil, že v případě smlouvy o vkladu závodu se použijí ustanovení občanského zákoníku o koupi závodu, že koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele, že na přejímajícího zaměstnavatele přecházejí, nestanoví-li zákon jinak, veškerá práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele jen vůči těm zaměstnancům, jejichž pracovní poměr do dne převodu neskončil, a že smlouva o tom, že práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí na někoho jiného, aniž by šlo o případ stanovený zákoníkem práce nebo zvláštními právními předpisy, je nepřípustná. Dospěl proto k závěru, že ujednání obsažené v čl. 6.2 písm. b) přílohy č. 2 smlouvy o vkladu obchodního závodu ze dne 27.3.2018 je neplatné pro rozpor s ustanovením § 338 odst. 4 zák. práce a pro zjevné narušení veřejného pořádku, neboť odporuje zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance podle ustanovení § 1a odst. 2 zák. práce, že k této neplatnosti je třeba podle ustanovení § 588 o.z. přihlédnout i bez návrhu a že v posuzované věci - vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil dne 17.9.2013, tj. před okamžikem rozhodným pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů - nenastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva nebo povinnosti, o něž v tomto řízení jde. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Namítala, že pojem pracovněprávní vztahy je širší, než pojem pracovní poměr, že chtěl-li by zákonodárce vyjádřit, že nedotčena zůstávají práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele pouze vůči zaměstnancům, jejichž pracovní poměr do dne převodu zanikl, nic by mu nebránilo, aby ustanovení § 338 odst. 4 zák. práce v podobném duchu formuloval (místo termínu pracovněprávní vztahy použil například termín základní pracovněprávní vztahy). Má za to, že ustanovení smlouvy upravující převzetí závazků z pracovněprávních vztahů i vůči bývalým zaměstnancům žalované lze považovat za ujednání o převzetí dluhu a podání žalobce podle ustanovení § 107a o. s. ř., kterým navrhl, aby na místo dosavadní žalované vstoupila společnost OKD Nástupnická, a.s., za souhlas věřitele s převzetím dluhu, že převzetí dluhu podle ustanovení § 1888 o. z. je nutné posoudit jako právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, a že n