21 Cdo 4662/2015 — Nejvyšší soud

21 Cdo 4662/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 9. 2016 Spisová značka:21 Cdo 4662/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.4662.2015.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Katastr nemovitostí Převod vlastnictví Dotčené předpisy:§ 5 odst. 1 písm. c) předpisu č. 265/1992Sb. ve znění do 31.12.2013 § 5 odst. 1 písm. f) předpisu č. 365/1992Sb. ve znění do 31.12.2013 § 5 odst. 1 předpisu č. 344/1992Sb. ve znění do 31.12.2013 § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 35 odst. 2,3 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 6 odst. 1 písm. d) předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 20 odst. 1 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 30 odst. 1 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 § 8 odst. 1 předpisu č. 72/1994Sb. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 12. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4662/2015 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně V. Č., zastoupené Mgr. Miroslavem Neradem, advokátem se sídlem v Praze 6 - Dejvicích, Pod Beránkou č. 2469/1, za účasti 1) M. Č. a 2) L. Č., zastoupeného Mgr. Janem Sirotkem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Pavla Švandy ze Semčic č. 1068/13, o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 C 1/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. května 2015 č. j. 4 Co 53/2015-58, takto: Rozsudek vrchního soudu a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2014 č. j. 26 C 1/2014-39 se zrušují a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.Odůvodnění: Žalobkyně podala dne 14. 8. 2012 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, návrh na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podle darovací smlouvy uzavřené dne 13. 8. 2012, kterou dárkyně A. Č., (dále jen „A. Č.“), darovala žalobkyni bytovou jednotku č. 1890/19 umístěnou v budově na pozemku „číslo parcelní 2131/205“ a spoluvlastnický podíl na pozemku „číslo parcelní 2131/205“ o velikosti 4578/192069, vše v katastrálním území S. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, rozhodnutím ze dne 17. 2. 2014 č. j. V-34473/2012-101 návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl. Na základě zjištění, že předmětem převodu podle předložené darovací smlouvy je „bytová jednotka č. 1890/19 umístěná v budově S. na pozemku p. č. 2313/205 vše v k. ú. S. se spoluvlastnickým podílem na pozemku p. č. 2313/205 ve výši 4578/192069“ a že předmětem převodu není spoluvlastnický podíl na společných částech domu příslušející k převáděné bytové jednotce, dospěl k závěru, že účastníci právního úkonu jsou ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) omezeni ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu, a to ustanovením § 20 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), podle něhož přechází s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce spoluvlastnictví společných částí domu. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 21. 3. 2014 se žalobkyně domáhala, aby soud „zrušil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha ze dne 17. února 2014, č. j. V-34473/2012 o zamítnutí návrhu na vklad vlastnictví do katastru nemovitostí“ a aby rozhodl, že vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně se povoluje. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že katastrální úřad, který dospěl k závěru, že v předložené darovací smlouvě „chybí jedna náležitost“, kterou vyžaduje zákon č. 72/1994 Sb., je povinen zkoumat, zda je předložená smlouva určitá a srozumitelná, a nikoliv to, zda má všechny náležitosti. Má za to, že i přes chybějící označení převáděného podílu na společných částech budovy je darovací smlouva srozumitelná, neboť jsou z ní „seznatelné“ osoby dárce a obdarované, je v ní vyjádřena vůle dárce darovat a vůle obdarované dar do svého vlastnictví přijmout, a je z ní zřejmé, o jakou bytovou jednotku se jedná; co se týká označení předmětu daru, je určitá, neboť jednotka je ve smlouvě označena svým číslem, je uvedeno, v jaké budově se nachází, a je uveden i pozemek, na kterém se nachází předmětná budova, včetně katastrálního území. Uzavřela, že předložená darovací smlouva je – přestože v ní není výslovně uveden podíl na společných částech budovy - způsobilá provedení zápisu vkladu vlastnického práva pro obdarovanou. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, ve svém vyjádření uvedl, že v průběhu vkladového řízení bylo katastrálnímu úřadu doručeno čestné prohlášení A. Č. ze dne 23. 8. 2012, ve kterém uvedla, že „si není vědoma žádného svého úkonu či zmocnění třetí osobě k převodu vlastnictví bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně“ a že „žádný takový projev nikdy neučinila, neučiní a ani jej nemá v úmyslu učinit“, že řízení u Obvodního soudu pro Prahu 5 o neplatnost předmětné darovací smlouvy zahájené dne 7. 9. 2012 žalobou A. Č. bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 7. 2013 č. j. 11 C 161/2012-31 zastaveno, neboť A. Č. zemřela, a že smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí mimo jiné obsahovat „speciální“ podstatné náležitosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. Vady spočívající v tom, že v čl. 1 darovací smlouvy ze dne 13. 8. 2012 je uvedeno, že dárkyně vlastní „bytovou jednotku č. 1890/19“ umístěnou v 8. nadzemním podlaží v katastrálním území S., přičemž z údajů v katastru nemovitostí plyne, že byt č. 1890/19 se nachází v domě v katastrálním území S., že součástí předložené smlouvy není stanovení spoluvlastnického podílu dárkyně na společných částech domu a v textu smlouvy není ani nijak vyjádřeno, že by se obdarovaná měla stát vlastníkem takového spoluvlastnického podílu, a že ve smlouvě není vysvětleno, co se rozumí zkratkou „nemovitost“, zakládají podle názoru katastrálního úřadu rozpor s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 72/1994 Sb., § 5 odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 344/1992 Sb. a § 37 odst. 1 občanského zákoníku a vedou k závěru o nesplnění podmínky určitosti a srozumitelnosti právního úkonu ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 265/1992 Sb. Okolnost, že dárkyně spolu s jednotkou nenakládá i s (řádně označeným) spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, byla důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb. Účastník L. Č. uvedl, že jednání žalobkyně a především „přednesená právní argumentace“ je „ryze účelová“, že postup katastrálního úřadu je správný a v souladu s příslušnými právními předpisy a že „pro případ, kdy soud zvrátí rozhodnutí katastrálního úřadu a stejně tak v případě, kdy jej potvrdí“, bude podána žaloba na určení vlastnického práva. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 11. 2014 č. j. 26 C 1/2014-39 zamítl žalobu a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit L. Č. na náhradě nákladů řízení 12 342 Kč k rukám advokáta Mgr. Jana Sirotka a že ve vztahu mezi žalobkyní a M. Č. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že s vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku a že vzhledem k nedělitelnosti spoluvlastnického práva účastníka řízení k uvedeným nemovitostem je třeba, aby ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 a § 30 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. bylo v předložené darovací smlouvě jako předmět převodu uvedeno též spoluvlastnictví společných částí domu. Dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že A. Č. jako převodce nenaložila s celým svým nedělitelným vlastnictvím (tedy se spoluvlastnickým podílem o velikosti 4578/192069 na společných částech domu, v němž se nachází převáděná bytová jednotka č. 1890/19), jak jí ukládal zákon č. 72/1994 Sb., nebyla „bez dalšího“ splněna podmínka pro povolení vkladu podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb. Zdůraznil, že „katastrální zákon, resp. zákon o vlastnictví bytů, jsou speciálními právními předpisy ve vztahu k občanskému zákoníku“ a že je třeba „respektovat požadavky stanovené zmíněnými speciálními právními předpisy ve vkladových listinách“, aniž by bylo v této souvislosti na místě zmiňovat „přepjatý právní formalismus“. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 5. 2015 č. j. 4 Co 53/2015-58 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit L. Č.