21 Cdo 4952/2014 — Nejvyšší soud

21 Cdo 4952/2014 citace  Právní věta:Po účinnosti přeměny zaměstnavatele spočívající ve fúzi sloučením, při níž dochází k převodu činnosti nebo úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, jenž má za následek přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, se odborová organizace působící u zaměstnavatele nemůže úspěšně domáhat, aby ji přejímající zaměstnavatel o této přeměně informoval a toto opatření s ní projednal. Vznikne-li však odborové organizaci porušením povinnosti zaměstnavatele informovat ji o uvedené přeměně a tuto přeměnu s ní před její účinností projednat škoda, může odborová organizace uplatnit právo na její náhradu. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 10. 2015 Spisová značka:21 Cdo 4952/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4952.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Odbory Dotčené předpisy:§ 278 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2013 § 278 odst. 3 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2013 § 339 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2013 § 575 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31.12.2013 § 287 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2013 § 287 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:30. 12. 2015 Publikováno ve sbírce pod číslem:72 / 2016 Anotace:Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná společnost byla povinna informovat a projednat se žalobkyní proces fúze dle § 278 odst. 1 písm. b) a § 279 odst. 1 písm. c) zák. práce. Žalobkyně uvedla, že žalovaná podala návrh na zápis fúze sloučením, čímž porušila svou informační povinnost projednat takovou změnu s odborovou organizací. Soud prvního stupně žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalovaná společnost již zanikla v důsledku fúze sloučením, a že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku bylo plnění požadované v žalobě plněním nemožným ve smyslu § 575 obč. zák. K odvolání žalobkyně potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně. Ve shodě s ním dospěl odvolací soud k závěru, že vzhledem k fúzi sloučením, nelze již žalované uložit povinnost žalobkyni informovat o záměru provést fúzi sloučením a projednat to s ní. Odvolací soud uvedl, že i když informační povinnost vyplývá přímo ze zákona, za situace, kdy k fúzi již došlo, fakticky odpadl předmět sporu a nelze žalované uložit povinnost, kterou by fakticky splnit vůbec nemohla. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání k Nejvyššímu soudu, jemuž byla k zodpovězení předložena otázka, zda zaměstnavatel má povinnost informovat odborovou organizaci o své fúzi sloučením s jinou obchodní společností a tuto fúzi s ní projednat a zda dnem účinnosti fúze zaměstnavatele tato jeho povinnost zaniká z důvodu nemožnosti jejího splnění. Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 11. 1. 2016IV.ÚS 95/16Sládeček Vladimírodmítnuto pro nepřípustnost<br/>odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost23. 2. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 4952/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně Odborové organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové Praha 3 a. s. se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Olšanská č. 2666/7, IČO 01198378, zastoupené JUDr. Michalem Steckerem, advokátem se sídlem v Praze 3 – Žižkově, U Kněžské louky č. 2622/1, proti žalované Správě majetkového portfolia Praha 3 a. s. se sídlem v Praze 3, Olšanská č. 2666/7, IČO 28954866, zastoupené Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Karlovo náměstí č. 671/24, o povinnost zaměstnavatele informovat odborovou organizaci a projednat s ní právní postavení zaměstnavatele a jeho změny, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 17 C 130/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2014 č. j. 62 Co 156/2014-130, takto: I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.413,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Vojtěcha Novotného, advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Karlovo náměstí č. 671/24. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 5. 2013 u Obvodního soudu pro Prahu 3 domáhala, aby žalovaná (Investiční a rozvojová Praha 3 a. s., IČO 28954874) byla „povinna informovat a projednat se žalobkyní proces fúze dle ustanovení § 287 odst. 1 b) a z ustanovení § 279 odst. 1 c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění“. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná podala „v těchto dnech pravděpodobně“ návrh na zápis fúze – sloučení se společností Správa majetkového portfolia Praha 3 a. s. se sídlem v Praze 3, Olšanská č. 2666/7, IČO 28954866 - do obchodního rejstříku a že porušila svou povinnost zaměstnavatele „informovat a projednat s odborovou organizací mimo jiné i své právní postavení a jeho změny“, kterou do dne podání žaloby v rozporu s ustanoveními § 287 odst. 1 písm. b) a § 279 odst. 1 písm. c) zákoníku práce nesplnila. Přípisem ze dne 20. 12. 2012 žalovaná oznámila žalobkyni, že „nejsou splněny všechny náležitosti oznámení dle zákoníku práce“, přestože žalobkyně je „řádně“ evidována Ministerstvem vnitra a „tudíž má právní subjektivitu“. Vzhledem k tomu, že mimosoudní dohoda mezi účastníky řízení nebyla možná, uplatňuje žalobkyně své právo u soudu. Žalovaná namítala, že oznámení ze dne 5. 12. 2012 o založení odborové organizace zaměstnanců Investiční a rozvojové Praha 3 a. s., stejně jako oznámení ze dne 24. 4. 2013, nebylo ve smyslu ustanovení § 286 odst. 4 zákoníku práce učiněno řádně, a že proto žalobkyni nevzniklo právo působit u žalované jako u zaměstnavatele a „právo zde jednat“. Uvedla, že „existují zcela zásadní důvody“ pochybovat o tom, zda žalobkyně vskutku zastupuje zájmy zaměstnanců společnosti Investiční a rozvojová Praha 3 a. s. a zda má alespoň tři členy, kteří jsou u této společnosti zaměstnaní. Obvodní soud pro Prahu 3 - poté, co usnesením ze dne 30. 10. 2013 č. j. 17 C 130/2013-95 rozhodl, že „v řízení bude na straně žalovaného pokračováno podle ustanovení § 107 o. s. ř. se společností Správa majetkového portfolia, Praha 3 a. s., se sídlem Praha 3, Olšanská 2666/7, 13000, IČO 28954866“ - rozsudkem ze dne 4. 12. 2013 č. j. 17 C 130/2013-105 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 6.534,- Kč k rukám advokáta Mgr. Vojtěcha Novotného. Na základě zjištění, že dne 26. 10. 2012 byl Ministerstvu vnitra doručen návrh na evidenci žalobkyně jako odborové organizace, která byla provedena „pod č. j. VS/1-1/90 711/12-E“, že žalobkyně čestným prohlášením dne 24. 4. 2013 prohlásila, že proběhla ustavující členská schůze, že u „původní žalované“ působí jako zaměstnanci tři členové odborové organizace, že Z. L. je oprávněn jednat jménem organizace a že společnost Investiční a rozvojová Praha 3 a. s., IČO 28954874, zanikla v důsledku fúze sloučením se společností Správa majetkového portfolia Praha 3 a. s., IČO 28954866 ke dni 1. 8. 2013, dospěl k závěru, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku bylo plnění požadované v žalobě plněním nemožným ve smyslu ustanovení § 575 občanského zákoníku. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 5. 2014 č. j. 62 Co 156/2014-130 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 4.356,- Kč k rukám advokáta Mgr. Vojtěcha Novotného. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k fúzi sloučením Investiční a rozvojové Praha 3 a. s., IČO 28954874, Správy komunálního majetku Praha 3 a. s., IČO 64948609, a Pražské parkovací a. s., IČO 27152065, které zanikly a jejichž jmění přešlo na žalovanou, nelze již žalované uložit povinnost žalobkyni „o této záležitosti informovat a projednat ji s ní“. Uvedl, že, i když informační povinnost, které se žalobkyně domáhá, vyplývá pro žalovanou přímo ze zákona, za situace, kdy k fúzi již došlo, „fakticky odpadl předmět sporu“ a „případné vyhovující soudní rozhodnutí by se tak stalo po materiální stránce nevykonatelným“ a nemohlo by mít „ani deklaratorní charakter, neboť by žalované ukládalo povinnost, kterou by fakticky vůbec splnit nemohla“. Shledal, že soud prvního stupně správně argumentoval ustanovením § 575 občanského zákoníku a že rovněž „přiléhavě aplikoval“ ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Proti tomuto rozsudku odvolacího s