Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 276

§ 276 zákoník práce – Základní právo zaměstnanců na informace a projednání…

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 276 zákoníku práce stanovuje základní právo zaměstnanců na informace a projednání záležitostí týkajících se jejich práce a upravuje pravidla pro komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, ať už přímo, nebo prostřednictvím jejich zástupců. (§ 276 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)

Klíčová fakta

  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, soud
  • Odkazuje na: § 3
  • Judikatura: na § 276 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 mají právo na informace a projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo, nepůsobí-li u něj odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „zástupci zaměstnanců“). Jestliže u zaměstnavatele působí více zástupců zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti podle tohoto zákona vůči všem zástupcům zaměstnanců, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem o jiném způsobu součinnosti. Informování zaměstnanců a projednání s nimi se uskutečňují na úrovni odpovídající předmětu jednání s ohledem na oprávnění a působnost zástupců zaměstnanců a úroveň řízení.

(2) Zástupci zaměstnanců nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni nebo zvýhodněni ve svých právech, ani diskriminováni.

(3) Důvěrnou informací se rozumí informace, jejíž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele nebo porušit oprávněné zájmy zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Za důvěrnou informaci se nepovažuje informace, kterou je zaměstnavatel povinen sdělit, projednat nebo zveřejnit podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Informace o skutečnostech chráněných podle zvláštních právních předpisů78) není zaměstnavatel povinen podávat nebo projednávat. Členové odborové organizace, rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích, které jim byly výslovně poskytnuty jako důvěrné. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí i pro odborníky, které si zástupci zaměstnanců přizvou.

(5) Jestliže zaměstnavatel požaduje zachování mlčenlivosti o informacích, které byly poskytnuty jako důvěrné, mohou se zástupci zaměstnanců domáhat, aby soud určil, že informace byla za důvěrnou označena bez přiměřeného důvodu. Neposkytne-li zaměstnavatel informaci, mohou se zástupci zaměstnanců domáhat, aby soud rozhodl, že je zaměstnavatel povinen informaci poskytnout.

(6) Zástupci zaměstnanců jsou povinni vhodným způsobem informovat zaměstnance na všech pracovištích o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání se zaměstnavatelem.

(7) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům konání voleb zástupců zaměstnanců. Volby se konají v pracovní době. Nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, může se volba uskutečnit i mimo pracoviště.

(8) Pro účely řízení uvedeného v odstavci 5 a pro účely vymáhání plnění povinností podle části dvanácté má rada zaměstnanců způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení. Za radu zaměstnanců jedná její předseda nebo její pověřený člen.

(9) Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance a projednávat s nimi záležitosti, které se jich týkají, přičemž pokud u něj působí zástupci zaměstnanců (odborová organizace, rada zaměstnanců, zástupce pro BOZP), komunikuje primárně s nimi.
  • Zástupci zaměstnanců nesmí být kvůli své činnosti znevýhodněni, zvýhodněni ani diskriminováni.
  • Zástupci zaměstnanců mají povinnost zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, které jim zaměstnavatel výslovně jako důvěrné poskytl, a to i po skončení jejich funkce.
  • Zástupci zaměstnanců jsou povinni informovat ostatní zaměstnance o své činnosti a výsledcích jednání se zaměstnavatelem.

Na co si dát pozor

  • Zaměstnavatel není povinen poskytovat nebo projednávat informace, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy, nebo informace, jejichž poskytnutí by mohlo ohrozit či poškodit jeho činnost nebo oprávněné zájmy.
  • Pokud zaměstnavatel označí informaci za důvěrnou bez přiměřeného důvodu, nebo pokud informaci neposkytne, mohou se zástupci zaměstnanců domáhat rozhodnutí soudu.
  • Zaměstnavatel je povinen umožnit konání voleb zástupců zaměstnanců, a to v pracovní době, případně mimo pracoviště, pokud to provozní možnosti nedovolují.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 276

10
NS
Nejvyšší soud
28. 4. 2021
NS
Nejvyšší soud
28. 4. 2021
NS
Nejvyšší soud
27. 8. 2019
ÚS
Ústavní soud
13. 10. 2020
NSS
Městský soud v Praze
17. 4. 2013
NSS
Nejvyšší správní soud
7. 2. 2013
NSS
Nejvyšší správní soud
15. 2. 2010

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 276 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 276

Ostatně výslovně o právu zaměstnance na projednání hovoří i ustanovení § 276 odst. 1 zák. práce.

21 Cdo 535/2021 · Nejvyšší soud · 28. 4. 2021

Je však mimo pochybnost, že teprve odborová organizace, která „působí u zaměstnavatele“ (srov. § 276, § 286 zák. práce), se může (za účelem ochrany zájmů zaměstnanců) účastnit pracovněprávních vztahů a spolu s tím požívat oprávnění, která jí ve vztahu k zaměstnavateli dávají obecně závazné pracovněprávní předpisy.

21 Cdo 863/2021 · Nejvyšší soud · 28. 4. 2021

Je však mimo pochybnost, že teprve odborová organizace, která „působí u zaměstnavatele“ (srov. § 276, § 286 zák. práce), se může (za účelem ochrany zájmů zaměstnanců) účastnit pracovněprávních vztahů a spolu s tím požívat oprávnění, která jí ve vztahu k zaměstnavateli dávají obecně závazné pracovněprávní předpisy.

21 Cdo 641/2018 · Nejvyšší soud · 27. 8. 2019

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Návody

Pracovní právo – obtěžování a šikana

Právní otázky

6

Související

§ 2 Základní pojmy a základní ustanovení (Vyhláška federálního ministerstva pro te)§ 44 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Zákon o opatřeních v soustavě základních)§ 371 Dodání a vrácení týkající se základní mezinár (Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, k)§ 372 Dodání a vrácení týkající se základní mezinár (Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, k)§ 25 Společná ustanovení pro snížení nebo neposkyt (Nařízení vlády o stanovení podmínek posk)