21 Cdo 995/2019 — Nejvyšší soud

21 Cdo 995/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 5. 2019 Spisová značka:21 Cdo 995/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.995.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejná dražba Dotčené předpisy:§ 48 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 18.09.2016 § 46a odst. 1 a 2 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 18.09.2016 § 46b předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 18.09.2016 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:12. 8. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 995/2019-224 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně E. Z., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Jindřichem Lvem, advokátem se sídlem v Praze, Murmanská č. 1475/4, proti žalovaným 1) IMEX REALITY s. r. o. se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží č. 1167/12, IČO 26846764, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Janotou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října č. 1727/108, 2) TG CREDIT CZ s. r. o. se sídlem v Ostravě, Poděbradova č. 1442/109, IČO 26848511 a 3) D. K., narozenému dne XY, bytem v XY, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 80 C 225/2016, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2018, č. j. 57 Co 145/2018-198, takto: Rozsudek krajského soudu se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 7. 2016 u Okresního soudu v Ostravě domáhala, aby bylo určeno, že „nedobrovolná veřejná dražba uskutečněná elektronicky dne 7. 6. 2016 od 13:00 hodin, jejímž předmětem byl soubor nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně, a to bytová jednotka č. XY v budově č. p. XY na parcele č. XY a podíl na společných částech domu a pozemcích ve výši id. 761/62678 specifikovaných na LV č. XY, vše v katastrálním území XY, obec XY, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště XY je neplatná“. Žalobu odůvodnila zejména tím, že notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti ze dne 5. 6. 2015, podle nějž byla dražba nařízena, nemůže být vykonatelným titulem opravňujícím k provedení nedobrovolné dražby. „Hmotně právním podkladem“ pro svolení k přímé vykonatelnosti je jednak smlouva o úvěru ze dne „5. 6. 2016“ (správně 5. 6. 2015) a jednak uznání dluhu, jež je součástí uvedeného notářského zápisu. Poukazuje na to, že podle smlouvy o úvěru měly být peněžní prostředky dlužníku poskytnuty až po sepsání notářského zápisu; přitom také platí, že „závazek úvěrovaného vrátit peněžní prostředky představující úvěr může vzniknout až v okamžiku, kdy dojede k čerpání úvěru.“ Dovozuje, že „dlužník v okamžiku sepsání notářského zápisu neměl povinnost vrátit prostředky představující úvěr, protože v okamžiku sepsání notářského zápisu mu úvěr nebyl poskytnut. Dlužník tak uznal neexistující závazek.“ Uvedená skutečnost má „logicky dopad do účinků svolení k přímé vykonatelnosti dluhu. Je vyloučeno, aby v takovém případě byl notářský zápis řádným a vykonatelným titulem opravňujícím k provedení nedobrovolné dražby.“ Nebyly tím splněny podmínky podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000Sb., o veřejných dražbách, neboť pohledávka žalovaného 2) nebyla doložena vykonatelným notářským zápisem, a v návaznosti na tuto skutečnost byla žalované 1) podána dne 23. 5. 2016 žádost o upuštění od konání dražby. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 11. 2006, č. j. 80 C 225/2016-120, žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení 50.277 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Dospěl k závěru, že „…neplatnost dražby je založena na tom, že dražebník neupustil od dražby, ač měl tak povinnost učinit…, neboť nebyly splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky a jejího příslušenství a poskytuje zástavnímu věřiteli oprávnění domáhat se uspokojení zajištěné pohledávky, která nebyla včas a řádně splněna, a jejího příslušenství, ať již prodejem nebo jiným zpeněžením zástavy. Pohledávka je zástavnímu věřiteli ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, přiznána tehdy, představuje-li vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, způsobilý právní prostředek k prodeji nebo jinému zpeněžení zástavy, potřebný k uspokojení zajištěné pohledávky a jejího příslušenství. V daném případě, jak bylo shora uvedeno, notářský zápis toto nesplňuje, není vykonatelným titulem vůči žalobkyni, vůči ní nebyl ani řádně sjednán ručitelský závazek…“. K odvolání žalovaného 1) Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. září 2018, č. j. 57 Co 145/2018-198, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 16.963 Kč „advokátu žalobkyně“. Vyšel z toho, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a sám doplněním dokazování zjistil, že na „LV č. XY“ pro okres město XY, obec XY, k. ú. XY, bylo zapsáno zástavní právo smluvní na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku ze dne 8. 10. 2015 zajišťující pohledávku ve výši 2.850.000 Kč s příslušenstvím, budoucí pohledávky do výše 3.000.000 Kč vzniklé do dne 30. 11. 2025, a to pro Cash & Lease Service s. r. o., přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni 9. 10. 2015. Dále zjistil, že pan D. K. (dlužník) podal dne 30. 5. 2016 žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 10 (u něhož byla vedena pod sp. zn. 8 C 212/2016), a to proti žalovanému TG CREDIT CZ s. r. o. - žalovaná 2) v tomto řízení - , kterou se domáhal určení, že prodej předmětných nemovitostí je nepřípustný s odůvodněním, že nejsou splněny podmínky podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť pohledávka žalované nebyla doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem. Okresní soud v Ostravě, jemuž byla věc postoupena z důvodu místní příslušnosti, zastavil řízení o návrhu na vydání předběžného opatření s odůvodněním, že žalobce vzal podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 13. 6. 2016 návrh na vydání předběžného opatření zpět z důvodu jeho bezpředmětnosti, neboť dražba již dne 7. 6. 2016 proběhla. Po právní stránce věc posoudil podle ustanovení § 1359 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník a § 36 odst. 1, § 46a, 46b a 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a dospěl k závěru, že i na poměry po dni 1. 1. 2014 jsou aplikovatelné závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3802/2012, ze dne 26. 9. 2013. Dovodil, že „…došlo-li přes podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy k dražbě, pak při takové dražbě došlo k vydražení z dražeb vyloučeného předmětu dražby, což je důvodem neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Jelikož D. K. podal žalobu na určení nepřípustnosti prodeje předmětné zástavy u soudu včas, přičemž není podstatné, že se tak stalo u místně nepříslušného soudu, je nutno dospět k závěru, že předmětná veřejná nedobrovolná dražba, kterou žalovaná 1) provedla, ačkoliv tomu bránil zákaz uvedený v ustanovení § 46b zákona o veřejných dražbách, je neplatná podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť došlo k vydražení z dražeb vyloučeného předmětu dražby. Skutečnost, že dražebník se o podání žaloby nedozvěděl, je irelevantní, stejně jako je irelevantní skutečnost, že žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy byla podána toliko proti zástavnímu věřiteli, když podle zákona o veřejných dražbách bylo nutné počkat na pravomocné rozhodnutí ve věci (viz ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, které zákaz vykonat dražbu váže na včas podanou žalobu na nepřípustnost prodeje zástavy, což bylo v tomto případě splněno, a neváže jej na podání žaloby proti všem pasivně legitimovaných účastníkům, kteří jsou vymezeni v ustanovení § 46b odst. 1 zákona o veřejných dražbách, pasivní legitimaci posoudí soud rozhodující o žalobě na nepřípustnost prodeje zástavy)…“. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 1) dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, zda žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, podaná u místně nepříslušného soudu a dražebník ani navrhovatel dražby se o podání žaloby nedozvěděli, „vyvolá následek, předvídaný v § 46b odst. 1 zákona č